Biokoridor Hloucela
Rícka Hloucela, s ní související
fauna a flóra. To vše v jednom dokonalém
prirozeném systému. Jedním slovem
biokoridor.
Biokoridorem rozumíme souvislý pás
vegetace odlišné od okolí, který
umožnuje migraci živocichu a rostlin. Biokoridor Hloucela
je tvoren ríckou Hloucelou, jejími meandry,
rícními šterkovými terasami,
brehovým a doprovodným porostem, nekolika loukami a
hustou sítí pešin.
Pramen rícky Hloucely, která se v horním
toku nazývá Okluka, se nachází v
oblasti Drahanské vrchoviny severne od obce Buková.
Zde má rícka charakter bystriny a
protéká prevážne zalesneným
územím jihovýchodním smerem. Okluka
ústí do Podhradského rybníka, z nej se
pak dostává do Plumlovské údolní
nádrže. Z ní vytéká pres
spodní regulovatelnou výpust nám již
tolik známá Hloucela. Od pramene po soutok bychom
celkem namerili zhruba 39 km.
Pokud budeme dále mluvit o biokoridoru Hloucela,
myslíme tím úsek od výpusti z
Plumlovské prehrady po její soutok s ríckou
Romže. Jeho délka je 9,6 km. Hloucela
protéká Mostkovicemi, hned na zacátku obce z
ní nad jezem odbocuje Mlýnský náhon.
Dále tece zemedelskou oblastí, pokracuje okrajovou
mestskou zástavbou Prostejova a za mestem ústí
do Romže. Neregulovaná rícka (až na
výjimky v obci Mostkovice) prirozene meandruje v asi 50 m
širokém pásu sníženém
oproti okolnímu terénu. V prípade
velkých prutoku se muže voda v rícce beze
škod rozlít a vsakováním se
doplní zásoby podzemní vody. Cetné
meandry se strídají s úseky melcin a
hlubších tuní.
Je až k nevíre, že i když Hloucela
protéká zemedelsky zatíženou, obydlenou
ci zastavenou oblastí, je zarazena do I. stupne cistoty
vody. Prirozené široké
šterkové recište dobre napomáhá
samocisticím schopnostem rícky, takže
její kvalita je natolik dobrá, že tu bylo
dokonce vyhlášeno pstruhové pásmo.
Proto je zde možné spatrit také vodní
živocichy, kterí jsou velmi nárocní na
cistotu vody a pomerne citlive reagují na jakoukoliv
její zmenu. Jsou to napr. strevle potocní, rak
rícní, apod.
Mezi ryby, se kterými se mužeme v Hloucele
setkat, patrí pstruh obecný potocní, hrouzek
obecný, jelec tloušt, mrenka mramorovaná,
okoun rícní, úhor rícní, lipan
podhorní, cejn velký aj. Druhová skladba
zastoupených ryb je ovlivnena jejich únikem z
Plumlovské prehrady a umelým
vysazováním do rícky.
Biokoridor Hloucela je domovem asi 40 druhu ptáku.
Výskyt vzácného lednácka
rícního, který je nárocný na
kvalitní a cisté prostredí, nám opet
dokazuje, že životní podmínky v biokoridoru
Hloucela se neustále zlepšují.
Dalšími ptacími obyvateli jsou napr. silne
ohrožený lejsek šedý (zde prekvapive
hojný), tuhýk obecný, zvonohlík
zahradní, penkava obecná, stehlík
obecný, penice cernohlavá, kos cerný, drozd
zpevný, konipas bílý a horský, kalous
ušatý, žluna zelená, skorec vodní,
strakapoud velký, cervenka obecná, brhlík
lesní, budnícek menší,
sedmihlásek hajní, žluva hajní, hrdlicka
domácí, sýkora konadra, vrabec
domácí, špacek obecný.
Dalšími živocichy, jež je
možné tu ješte spatrit, jsou napríklad
skokan zelený, skokan hnedý, užovka
obojková, veverka obecná, zajíc polní,
králík divoký, myšice lesní,
kuna skalní, rejsek, srnec obecný, ondatra nebo
netopýr vodní.
Neméne významnou roli zastávají
dreviny, které jsou podél toku rozmanite
druhove zastoupeny. Velice kvalitní brehové porosty
podél toku jsou tvorené hlavne olšinami. Mezi
ne jsou vtroušeny predevším vrba krehká
a bílá, jasan ztepilý, javory mléc,
klen a babyka, habr obecný, lípa srdcitá a
širolistá, duby, stremcha obecná a
trešen ptací. Je naší pýchou,
že se tu vyskytují tri druhy jilmu: jilm horský,
jilm vaz a jilm polní. Z keru tu najdeme brslen
evropský, krušinu olšovou, ptací zob
obecný, hlohy, ruži šípkovou, bez
cerný, chmel otácivý, svídu krvavou,
slivon trnku, vrbu trojmužnou a vrbu cervenici. Tyto dreviny
vytvárejí ekologicky stabilní porosty s
ruzným výškovým a prostorovým
usporádáním.
V biokoridoru se vyskytují bohužel také
cizorodé druhy - prirozene z náletu nebo v
minulosti neuvážene vysazené: jírovec
madal, orešák královský, topol
cerný. Další nepuvodní druhy
mají navíc tendenci se rozrustat a narušovat
prirozenejší porosty, napr. trnovník
akát, javorovec jasanolistý, kustovnice cizí.
Nevhodný je také topol kanadský, který
velmi rychle roste, ale také velmi rychle stárne a
ohrožuje své okolí pádem vetví i
celých kmenu. Pokud takové dreviny
narušují funkce a rovnováhu v biokoridoru,
mely by být postupne vytlacovány rozumným
kácením a nahrazovány puvodními druhy.
Naším cílem je dosažení
smíšeného ruznovekého porostu
domácích drevin.
Bylinné patro je silne ovlivneno vnosem
nadbytecných živin z okolní zemedelské
pudy, popr. vlivem vencení psu. Dríve zde bežne
rostoucí teplomilné rostliny byly nahrazeny
plevelnými a rumištními druhy, napr. koprivou
dvoudomou nebo mernicí cernou. Spolu s bylinnými
vetrelci ze zahrádek, napr. slunecnicí topinambur,
netýkavkou žláznatou a zlatobýlem
kanadským musí být potlacováni
predevším cetnejším kosením.
V biokoridoru Hloucela se setkáme i s
dalšími negativními vlivyJsou to
kolonie garáží a zahrádek, casto
nevzhledné ploty zasahující témer k
rícce, nelegální nebo architektonicky
nevhodné stavby, komposty ze zahrádek
navršené v tesné blízkosti toku a
predevším cerné skládky.
Biokoridor i samotná rícka Hloucela má
bezesporu radu významných ekologických a
estetických funkcí. K nim patrí
predevším funkce bariéry a filtru, to
hlavne v cásti, kdy koryto reky prochází
okrajem mestské zástavby. Zde filtr zabezpecuje
cištení mas vzduchu od zplodin a prachu v
ovzduší. Významnou roli hraje také
protihluková a vetrolamová bariéra.
Dalším nepostradatelným kladem je
zabezpecení prirozeného zdroje populace
organismu. Nedocenitelná je estetická
funkce tohoto jedinecného prírodního
celku. Díky tomu hojne vyhledávají tuto oblast
obyvatelé Prostejova a využívají ji k
vycházkám, rekreacnímu i
výkonnostnímu behu, sportovnímu
rybarení, vencení psu, cyklistice,
projíždkám na koni a príležitostne
ke kanoistice.
Každý obcan mesta Prostejova jiste
navštívil, navštevuje, poprípade
navštíví tuto jedinou prirozenou živou
prírodu v blízkém okolí. Nepochybne by
mel být rád, že neco tak samozrejme
obycejného jako je Hloucela ješte existuje! Jak
dlouho však?! Kvalitní životní
prostredí, jehož jsme soucástí, by melo
být jednou z priorit nás všech. Jediný,
kdo do tohoto prostredí zasahuje vedome, je práve
clovek. Záleží jenom na nás, jestli se
pridáme k tem, kterí sem vyvážejí
odpadky nebo se zde budeme chovat ohleduplne a s úctou ke
všem „živáckum“. Každý z
nás muže podle svých schopností a
možností prispet k tomu, aby tento krásný
kousek prírody zustal zachován.
Základní údaje o toku:
Správce toku: Povodí Moravy, a.s. Brno, závod,
Morava, Olomouc
Hydrologické údaje :
• prumerný sklon dna je 6,04 %
• celkový spád od hrany výtokového
potrubí z prehrady po soutok s Romží ciní
60 m
• prumerná teplota vody pod prehradou se pohybuje okolo
9,1 °C
• prumerná teplota vzduchu dosahuje asi 7,2
°C
• prumerný prutok Qa = 0,53 m3/s
• maximální neškodný prutok
korytem je 12,0 m3/s
Vydalo CSOP – Regionální
sdružení Iris
Zpracovali: Katerina Lenzová, Eva Zatloukalová, Jitka
Chmelarová, Lenka Zatloukalová