Květena
Skalní stěny a svahy se severní a severovýchodní expozicí hostí cenná nelesní společenstva vápnomilných rostlin. Na mělkých kamenitých půdách nalezneme pionýrská společenstva svazu Alysso-Sedion s česnekem chlumním (Allium senescens subsp. montanum) nebo lomikamenem trojprstým (Saxifraga tridactylites). Na severně ukloněných svazích a skalních stěnách, štěrbinách a teráskách se vyvinuly pěchavové trávníky (Seslerio-Festucion pallentis) s dealpinskými druhy lomikamenem trsnatým (Saxifraga rosacea), lomikámenem latnatým (Saxifraga paniculata) a hvozdíkem sivým (Dianthus gratianopolitanus), též s výskytem tařice skalní (Aurinia saxatilis). Mírnější svahy s hlubší půdou pokrývají kostřavové trávníky svazu Festucion valesiacae s druhy Stipa joannis, Centaurea triumfetttii, na vlhčích místech pak sveřepové a válečkové trávníky (Bromion erecti) s druhy jako je úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), mochna sedmilistá (Potentilla heptaphylla). Roztroušeně zde roste též plamének přímý (Clematis recta).
Na suťových svazích nad železniční tratí se setkáváme s fragmenty lesních porostů Tilio-Acerion s jasanem, lípou velkolistou, javorem mléčem, habrem a dubem a s bohatým bylinným patrem, např. dymnivka dutá (Corydalis cava), pomněnka lesní (Myosotis sylvatica), česnáček lékařský (Alliaria petiolata) či mateřka trojžilná (Moehringia trinervia). Značnou část plochy území pokrývají také teplomilné křoviny a lemová společenstva s pestrým bylinným podrostem, který je ovlivňován hloubkou půdy, častý je např. prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum). Směrem k obci Tetín tvoří okraj území polokulturní sušší trávník s ovocným sadem, ruderální lesíky s výskytem synantropních a nitrofilních druhů.
Bohatá je bryoflóra: na výslunných skalkách okolo hradiště se vyskytují kromě jiných i ohrožené druhy mechů jako např. děrkavka istrijská (Grimmia tergestina) nebo druhy rodu vlasoústka (Trichostomum). Zastíněná až polozastíněná stanoviště v rokli a na skalách osidluje mnoho druhů mechů a játrovek. Mezi nimi i vzácné a ohrožené druhy jakými jsou játrovky kýlnatka vápencová (Scapania calcicola), vápnomilka přerušovaná (Pedinophyllum interruptum) a mechy úzkolistec štíhlý (Rhynchostegiella tenella), zobanitka směstnaná (Rhynchostegium confertum) nebo trněnka aksamitová (Eurhynchium flotowianum).
Zvířena
Žijí tu vzácní stepní plži Granaria frumentum a Pupilla sterri, na stinných severních svazích jsou vyvinuté perialpinské formace s plži Vertigo alpestris, Pyramidula pusilla a Clausilia dubia, na vápencových skalách je přítomen vzácný plž žijící Chondrina avenacea. Bohatá je fauna motýlů. Na stepní porosty se severní expozicí s pěchavou vápnomilnou a lomikamenem latnatým je vázána dealpinní předivka Kessleria alpicella. Na temena svahů s teplomilnou stepní vegetací a křovinami jsou vázány druhy: drobníček Trifurcula thymi, obaleč Pelochrista infidana, pernatuška Capperia celeusi, zavíječi Aphomia sociella, Nephopterix angustella, Atralata albofascialis, Pyrausta nigrata, píďalky Catarhoe cuculata, Epirrhoe galiata, Eupithecia simpliciata,
E. innotata, Lomographa distinctata, Theria rupicapraria, Gnophos obscuratus, Charissa pullata, můra Auchmis detersa, Xestia ditrapezium, Euxoa nigricans, otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), modrásci Cupido minimus, Polyommatus icarus.
Z plazů se zde vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis) a užovka hladká (Coronella austriaca). Občasné zde zahnízdí bělořit šedý (Oenanthe oenanthe). U vtoku Tetínského potoka do Berounky hnízdí cvrčilka říční (Locustella fluviatilis) a slavík obecný (Luscinia megarhynchos), na skalních stepích a skalách pak pěnice vlašská (Sylvia nisoria), poštolka obecná (Falco tinnunculus), krkavec velký (Corvus corax), ojediněle kavka obecná (Corvus monedula). Je tu i pravidelné hnízdiště výra velkého (Bubo bubo). Pozoruhodný je výskyt 6 druhů lasicovitých šelem (např. kuna skalní Martes foina a k. lesní M. martes a tchoř tmavý Mustela putorius).
Historie
Ve stěnách je mnoho jeskyní s archeologickými nálezy. Nejslavnější z nich, Turské maštale (nálezy aurignacien, magdalenien, LnK, StK, neolit / eneolit, eneolit, knovíz, halštat, řím, raný středověk, středověk), byla částečně zničena lomem, částečně při stavbě dráhy. Hlavní areál jeskyní je na hraně vytěženého prostoru jihovýchodně od hradu: jeskyně Javorová (raný středověk, novověk), Schovaná (raný středověk), Šachovnice (doba bronzová), a dále v počátku Tetínské rokle: Bišilu (lineární, únětická, knovízská,raný středověk).
Lomy zničily také část vrcholové partie vápencového výběžku mezi pravým břehem Berounky a ústím bezejmenného přítoku, modelujícího Tetínskou rokli, kde se rozkládaly zříceniny středověkého hradu.Na vrcholu skal ve výšce mezi 293 a 280 m n. m.bylo vybudováno hradiště Tetín zapsané v Ústředním seznamu pod číslem 441. Zhruba trojúhelníkovitá plošina se svažuje k severovýchodu. Rozloha hradiště 9,9 ha. Obvodově opevněná plocha byla původně uvnitř členěna dvěma příčnými hradbami. Hradba má čelní kamennou zeď a vnitřní, blíže neurčenou, dřevohlinitou konstrukci. Část fortifikačního systému vnitřní plochy pravděpodobně pochází z pozdní doby bronzové.Vnitřní plocha hradiště je v současné době zcela pohlcena obcí. Na vnitřní ploše nálezy od neolitu po středověk, opevnění budováno pravděpodobně v pozdní době bronzové a v raném středověku
(konec 9. a počátek 10. století).
|