Vecny odpocinek na Ladvi Traditional Cache

Keš je klasická filmovka a nachází se na místě dalšího malého hřbitůvku. Stejně jako ten v Kobylisích, tak i tento vám chci alespoň v krátkosti představit. Tato keš je součástí série, která má sloužit k tomu, abychom si aspoň na chvíli uvědomili pomíjivost života a byli vděčni, že tu na světě můžeme být.

Židovská obec v Libni bývala svého času třetí největší v Čechách. Téměř do konce 19. století jí sloužil starý hřbitov ze 17. století, který býval nedaleko nové synagogy jižně od bývalé židovské čtvrti.
Roku1875 byl starý hřbitov zredukován kvůli výstavbě dnes zaniklé železniční stanice Libeň - dolní nádraží, pohřbívalo se na něm do začátku devadesátých let 19. století.
Nový hřbitov byl zřízen daleko od centra Libně, na rozhraní Střížkova a Kobylis (leží u hlavní komunikace spojující Kobylisy a sídliště Ďáblice). Založen byl v roce 1893 a k pohřbívání byl používán až do roku 1975. Po druhé světové válce byl podstatně zmenšen a jeho nevyužitá plocha byla předána jiným uživatelům. Jeho původní plocha činila 6460 m2, po 2. světové válce však došlo k jeho zmenšení na pouhých 4184 m2.
Na konci 20. století se začala o hřbitov starat prostřednictvím společnosti Matana Pražská židovská obec.
Na hřbitově je asi 300 náhrobků, převážně z konce 19. století a počátku století dvacátého. Na hřbitov se vcházelo obřadní síní s vchodem z Davídkovy ulice. Do areálu se dříve vcházelo obřadní síní původně v novorománském slohu, která je přestavěna na hostel. V areálu se dochovala původní brána a vrátka.
Na hřbitově je např. pochován česko-židovský spisovatel Vojtěch Rakous, autor humoristické knihy Modche a Rézi, který v Libni obchodoval s obuví.

Na hřbitov lze nahlédnout a to postranní brankou na křižovatce ulic Na Malém klínu a Společná. Toto místo je zapomenutým, ale rozhodně zajímavým.