Tento křížek stojí zcela na okraji obce Přezletice. Nedaleko odtud se nachází světoznámá leč málo prozkoumaná archeologická lokalita ZLATÝ KOPEC - od křížku je toto zajímavé návrší s remízkem dobře vidět. V keši není tužka. Opište si BONUS na krabičce. Keška není na křížku ani soukromém majetku. Není třeba kamkoliv lézt či násilím rozebírat!
O KŘÍŽKU A PŘEZLETICÍCH
Křížek je dosti pěkně zachován, jeho povrch je poměrně bohatě ozdoben rytím. Křížek je chráněná kulturní památka. Pokud máte o tomto křížku nějaké další informace, jsou velmi vítány.
(Citace z knihy J.V. Práška : „Brandýs nad Labem – panství i okres, díl III.“ z roku 1913)...Přezletice, od XVI. stol. Předletice, byly samostatným statkem zemanským, zpravidla v držení měšťanských rodin pražských. R. 1352 koupil je pekař Pecold příjmením Čepice, od vdovy Freclina z Posenpacha, hofrychtáře měst královských. Nedlouho potom držel je Mikuláš Rotlev a prodal r. 1356 Habartovi suken kraječi. R. 1365 připomíná se Pertman seděním na Přezleticích, r. 1456 Jan panoše z Přezletic, r. 1464 Tůma z Přezletic vzdal dědictví v Přezleticích sestře Kateřině, choti Petra Čúcha, r. 1473 Jan Přezletický v Sluhách. V XVI. stol. chlebila zde vladycká rodina Hradeckých z Přezletic, z nichž r. 1534 jmenují se v tituláři Jindřich a Šebestián. Od konce XVI. stol. připojeny jsou Přezletice ke Ctěnicům. Užitky panské šly z velikého rybníka, z haltýřův a masného krámu, r. 1503 výslovně jmenovaného.
Č. 34 katastru Předletského jest dvůr Zlatý kopec, na výšině opodál vrchu Kuchynky, který řídil se právem hor viničních. R. 1608 držel jej Václav Hilsen na Zlatém Kopci. Po bitvě Bělohorské připadl k záduší chrámu sv. Vojtěcha na Novém městě Pražském a býval pronajímán. V zádušních počtech řečeného chrámu se dočítáme, že zbývalo r. 1782 za paní Annou Želeckou 78 zl. 51 kr. z nájmu Zlatokopeckého. Téhož roku dáno tesaři Janu Zelnickému za pobití střechy nad marštalí a ostatní správu 93 zl. 55 kr. R. 1787 dvůr prodán a měnil často majitele, až r. 1804 koupil jej baron Hochberk a spojil se Ctěnici. Drží se k němu 47 ha, 28 a, 61 m2 polí.
JOZEF ČERNÝ ŘEČENÝ MIRAN
Jedním z nejznámějších rodáků Přezletic byl bezesporu Josef Černý, rychtář z Přezletic v druhé polovině 18. století, který se aktivně účastnil selského povstání na jaře roku 1775. Povědomí o přezletickém rychtáři, oběšeném před pražskou Invalidovnou, je zachováno až do dnešních dob. Po něm jsou pojmenovány i staré duby ve ctěnickém háji – tzv. Miranovy duby. O exekuci svědčí i kovová tabulka ve ctěnickém háji připevěná na kmenu starobylého dubu.
KEŠE SERIE KŘÍŽKY (klikni):
