Touto nenarocnou mystery cache bych vas chtel seznamit trochu blize se zarizenim, ktere vetsina kaceru potkava na trojnozkach u silnic, ale ma i jine vyuziti napr. v meterologii, astronomii a nebo v letectví. Zameril jsem se na radiolokatory pouzivane v letectvi, konkretne na prehledove radiolokatory...
POZOR!!!
Dne 7.9.2011 vzhledem k odcizeni kesky je provedena zmena souradnic finaloveho umistneni, vzorce pro vypocet a hintu.
Dne 29.12.2015 vzhledem k upravam okoli je zmenen typ umisteni a hint, souradnice jsou stejne.
Dne 14.4.2020 zmena ulozeni a hintu.
Na uvodnich souradnicich kes nehledejte, do roku 1993 se zde nachazelo frontove radiolokacni navadeci stanoviste pro vojenske letiste Hradec Kralove. Po opusteni stanoviste armadou v roce 2000 je objekt vyuzivan Vychodoceskym klubem pratel vojenske techniky, ktery zde sidli a porada ruzne akce pro verejnost, napriklad kazdorocne detsky den. Na prvnim obrazku je videt jiz nefunkcni navadeci RL sovetske vyroby P-35 a na druhem obrazku radiolokacni vyskomer PRV-10.
Historie radaru
Historie radaru se zacala psat v roce 1935, kdy se britskemu fyzikovi R. Watson-Wattovi podarilo odrazem mikrovln "objevit" letadlo s rozpetim kridel 23m, letici ve vzdalenosti 15 kilometru. Pojmenovani noveho pristroje vzniklo jako zkratka z anglickych slov RAadio Detection And Ranging, coz bychom mohli volne prelozit jako "radiove odhaleni a urceni polohy". Casto se pro radar pouziva nazev radiolokator, oba nazvy oznacuji tentyz pristroj. V prubehu 2. svetove valky nastal bourlivy rozvoj radarove techniky a koncem valky uz patril radar k beznemu vybaveni protivzdusne obrany i bojovych letadel vsech valcicich stran. Od te doby se situace podstatne zmenila, takze dnes ma radar pestre vyuziti nejen vojenske, ale i civilni.
Radary pouzivane v letectvi:
- prehledove radary – vytvareji obraz situace ve vzdusnem prostoru, tento obraz je nezbytny pro rizeni letoveho provozu. Krome informace o poloze mohou nektere prehledove radary ziskavat o letadlech dodatecne informace.
- presne priblizovaci radary - umoznuji spravne priblizeni letadla k pristavaci draze a nasledne pristani.
- meteorologicke radary - jejich ucelem je sledovani oblacnosti a srazek. Diky temto radarum muze meteorologicka sluzba mimo jine vydavat varovani pro letadla pri zhorsenych meteorologickych podminkach.
- palubni radary - radary poskytujici pilotovi informace o pocasi, povrchu zeme (moznost vyhnuti vysokym prekazkam). Na zaklade mapovani terenu je umoznena i navigace.
Prehledove radiolokatory
Prehledove radiolokatory se deli z hlediska formy vyzarovane energie na radary se stalou vlnou a na pasivni a impulsni radiolokatory. V letectvi se pouzivaji prevazne impulsni radiolokatory, ktere se deli na:
- primarni prehledove radary (PSR, Primary Surveillance Radar)
- sekundarni radary (SSR, Secondary Surveillance Radar)
Primarni radiolokator
Radiolokator urcuje polohu a pohyb objektu pomoci odrazu mikrovln, tj elektromagnetickeho vlneni s vlnovou delkou nekolik centimetru nebo decimetru. Antena radaru vysle kratky elektromagneticky impulz, ktery se odrazi od prekazky (napr. leticiho letadla) a vraci se zpet k antene, kde je zpracovan citlivym prijimacem. Doba, ktera uplyne mezi vyslanim puvodniho a navratem odrazeneho signalu, je primo umerna vzdalenosti prekazky od anteny a spolu s udajem o natocení antenniho systemu deklaruje polohu cile. Existuje spousta primarnich radiolokatoru, pro ilustraci je na obrazku letistni prehledovy radiolokator RL-5M s antenou dotazovace MSSR-1 ze soupravy RPL-5M, ktera jeste obsahuje presny priblizovaci radar RP-5M (na druhem obrazku).Jedna se o modernizovany radar RPL-5, modernizaci provadela firma ELDIS.
Sekundarni radiolokator
Sekundarni radar je aktivni radar, ktery potrebuje ke sve cinnosti dalsi zarizeni na palube letadla, tzv. odpovidac. Na zemi je umisteno zarizeni, ktere se nazyva dotazovac a dale je na zemi umisten prijimac sekundarniho radaru. Dotazovac se v pravidelnych intervalech dotazuje a kazdy dotazany odpovidac odpovida svym kodem, ktery ma prideleny pro dany let od rizeni letoveho provozu. Sekundarni radar tedy dokaze identifikovat jednotliva letadla. Standardni dotaz SSR v norme ICAO (International Civil Aviation Organization) ma podobu trech impulsu s definovanou casovou prodlevou na nosne frekvenci 1030 MHz. Casova prodleva mezi impulzem P1 a P3 urcuje mod dotazu, impuls P2 pak slouzi k zamezeni spusteni odpovedi od letounu jez se nenachazi ve smeru orientace hlavniho svazku anteny. Z casoveho rozdilu mezi impulsy pak prijimac vyhodnoti mod dotazu:
- Mod A - prodleva mezi impulsy 1 a 3 impulsem 8 mikrosekund, pouziva se pro identifikaci a sledovani, ctyrmistne identifikacni cislo (tzv. „squawk" nebo „alfa") je letounu prideleno v prubehu letu organem RLP.
- Mod B - prodleva 17 mikrosekund, urcen pro budouci vyuziti.
- Mod C - prodleva 21 mikrosekund, odpoved jako u modu A doplnena o barometrickou vysku.
- Mod D - prodleva 25 mikrosekund, urcen pro budouci vyuziti.
Odpoved palubnim odpovidacem je vysilana na frekvenci 1090 MHz a sklada se ze sady impulsu udavajicich cislo od 0000 po 7777. Prvni a posledni impuls F1 a F2 (branovaci impulsy) jsou pouzity k mereni vzdalenosti cile a jsou vyslany 20,3 mikrosekund po sobe (samy o sobe udavaji kod 0000). Dale muze byt v odpovedi vyslan specialni polohovy identifikacni impulz SPI (Special Position Identification pulse), vzdaleny o 4,35 mikrosekundy za druhym branovacim impulzem. SPI se vysila na zadost sluzeb rizeni letoveho provozu a do odpovedi se zarazuje manualne, nebo v nekterych prostorech automaticky pri zaklicovani mikrofonu, cimz je samocinne potvrzeno, ktere letadlo navazalo spojeni.
Nektera cisla odpovedi jsou vyhrazena zvlastnim pripadum napr.
- 7500 - nezakonny zasah
- 7600 - ztrata spojeni
- 7700 - stav nouze
Na obrazcich vidite palubni odpovidac ARC RT-359A s nastavenym "squawk" 1200 a cil na indikatoru, jak jej vidi ridici letoveho provozu (5176 je squawk a 347 je vyska letounu v hektofeetech, coz je zhruba 10576m. Zlute ja vykreslen odraz od primarniho radaru.
V soucasne dobe se pouziva i tzv. MOD S. Letadlo je vybaveno odpovidacem, ktery je zpetne kompatibilni s ostatnimi mody dotazu. Dotaz v modu S je urcen pouze jednomu letadlu a je konfigurovan tak, aby ostatni letadla neodpovidala. Zakladni identifikacni kod letadla v tomto modu je pak pevne pridelen a nemeni se behem letu jako u ostatnich modu. Kod letadla je pri instalaci odpovidace na letadlo ulozen trvale do jeho pameti a muze ho zmenit jen opravnena osoba napr. pri zmene rejstrikoveho zapisu (domovskeho statu letadla).
Pro urcene kategorie letadel v urcenych vzdusnych prostorech je predepsano vybaveni odpovidacem v modu S / EHS (Enhanced Surveillance - zdokonaleny prehled). V tomto rozsirenem modu jsou z letadla po dotazu sekundarniho radaru automaticky predavany do pozemniho zarizeni dalsi udaje : magneticky kurz letu, indikovana rychlost letu, svisla rychlost, uhel pricneho naklonu, rychlost zmeny tratoveho uhlu , skutecny tratovy uhel, tratova rychlost nebo zvolena vyska letu. Tyto udaje umoznuji pak dalsi zpracovani v pozemnich soustavach RLP (Rizeni letoveho provozu) napr. pro vystrahu pred moznymi kolizemi letadel.
A jak ke kesi?
Staci z nasledujici odpovedi palubniho odpovidace na dotaz v "MODU A" desifrovat squawk (identifikacní kod) letadla ve tvaru ABCD:
Kes najdete na souradnicich:
N 50° 1(B-A+C).(A+C)(C+D)(B-C-D+A)
E 015° 5(D-C).(B-C+D)(B-C)(A)
Kes je klasicka Lock & Lock o objemu 1,1l. Je umístnena do 1km od vychozich souradnic, tak odlov muzete spojit s nedalekou kesi Na Gottwalda!
Informace jsem cerpal z: