Jižní spojka je kapacitní
mimoúrovňová pražská rychlostní místní komunikace, která
spojuje Barrandovský most s významnými pražskými
komunikacemi na jih od centra (odtud její název). Začíná u
Vltavy na východním předmostí Barrandovského mostu a
končí na mimoúrovňové křižovatce
s Průmyslovým polookruhem u Štěrbohol (zde se
napojuje na Pražský okruh). V minulosti byla označována
jako silnice I/29.
Je hlavní tranzitní komunikací
v Praze a prakticky jedinou trasou, kudy mohou Prahou projet
kamiony ze západní části města (především od
dálnice D5 na Plzeň) do východní (hlavně dálnice D1 na
Brno a D11 na Hradec Králové). Jižní spojka však plní i
velmi důležitou úlohu ve vnitroměstské komunikaci
při spojení západní a východní části Prahy.
Charakteristika
Jižní spojka byla od
začátku budována jako 6proudová komunikace dálničního
typu. Má celkovou konstrukční šířku 26,5 m a je
dlouhá 9,5 km. Je na ní 7 mimoúrovňových
křižovatek.
S průměrným počtem 120
tisíc vozidel za 24 hodin jde o nejvytíženější
silnici v České republice (o trochu
vytíženější je už jen vlastní Barrandovský
most).
Křižovatky a napojené komunikace
Jižní spojka se kříží
s následujícími komunikacemi (od východu):
• |
Modřanská – na východním
předmostí Barrandovského mostu |
• |
Sulická (z centra) a V
Podzámčí (do centra) – křižovatka u
Krčského nádraží |
• |
Vídeňská (z centra) a
Michelská (do centra) |
• |
5. května –
křížení na Spořilově s Chodovskou radiálou
navazující na dálnici D1 (z centra) a se Severojižní
magistrálou (do centra); oficiální označení je MUK
Spořilov; součástí tohoto křížení je i napojení
ulice Hlavní na Spořilově |
• |
Spořilovská (z centra) a
Chodovská (do centra) – napojení na Spořilovskou
spojku |
• |
V Korytech – napojení západní
části Zahradního Města |
• |
Průběžná (z centra)
a Švehlova (do centra) – u východní části
Zahradního Města |
• |
Černokostelecká a
Průmyslová – komplikovaná křižovatka u
Štěrbohol mj. s Průmyslovým polookruhem |
Všechny křižovatky
Jižní spojky s ostatními komunikacemi jsou
mimoúrovňové.
Výstavba
Koridor dnešní Jižní
spojky byl uvažován již v roce 1939 za protektorátu
pro výstavbu tzv. tangentního řešení dálnice Plzeň
– Náchod (resp. Norimberk – Vratislav). Autorem tohoto
řešení byl ing. Hoffmann, který vedl na Generálním
inspektorátu německých silnic referát pro cizí tratě
dálnic. K výstavbě nakonec kvůli válce nedošlo,
ale stavební uzávěra zůstala v platnosti.
Výstavba Jižní spojky probíhala
průběžně od začátku 80. let 20. století.
Jako první byla v roce 1985 zprovozněna část mezi
Barrandovským mostem a Chodovskou radiálou (dálnicí D1). Na konci
80. let byl otevřen úsek kolem Spořilova do Zahradního
Města a jako poslední byl v prosinci 1997 otevřen
závěsný lanový most přes kolejiště tratě
221 z Prahy do Benešova.
Keška
Umístění pro tuto kešku
jsem vybral v den odlovu své 200. nalezené kešky. Je to
první keška, kterou jsem založil, tak doufám, že
jsem ji moc nepokazil. Keška je plochá plastová
krabička. Není moc prostorná, ale pár věciček se do
ní vejde. Při údržbě provedené 24. 11. 2010 byla do
kešky přidána tužka, ale přece jen nemohu
zaručit, že bude pořád ořezaná, takže
raději noste svoje psací potřeby a tužku v
kešce považujte jen za nouzové
řešení.
____________________