HLAVKUV MOST
Osmým nejstarším prarským mostem pres Vltavu je Most Hlávkuv z let 1908-1911. Zajímavý je predevším tím, že je prvním z velkých pražský mostu, kde byl použit jako stavební materiál železobeton.
Spojení pres Velké Benátky
Tok Vltavy v oblasti dnešní Štvanice vypadal dríve mnohem jinak. Bylo zde nekolik menších ostruvku, oddelených kanály, proto se zde vžil název Velké Benátky. Ty byly spojené malými lávkami a také pomocí prívozu. Nová doba si však žádala své. Na prelomu století se mesto rozhodlo otocit k rece celem a ne zády, jako to bylo doposud. Dríve byla reka spíše odpudlivým a neatraktivním místem, které bylo až za dvorky malých továren, a sloužilo také i jako odkladište odpadku. Zároven byla zcela nedostatecná ochrana proti povodním, nebot i pri málo zvýšených stavech vody docházelo k zatopení cástí mesta. V souvislosti s tím se mesto rozhodlo pro vybudování nové rícní regulace, která spocívala ve zvýšení celé úrovne nábreží na pravém brehu a vybudování široké trídy na okraji reky, která tu nikdy predtím nebyla. Zároven byl velmi zmenen ráz reky v souvislosti s výstavbou nových jezu a plavebních komor umožnujících i nadále splavnost reky. Nejvýraznejší merou se to projevilo v oblasti Velkých Benátek, jejichž ráz byl zcela zmenen. Dobre patrné je to na mapce z roku 1910, kde je ješte zaznamenán provizorní most pres Štvanici, sloužící v letech 1903-1911.
Výstavba nových jatek v Holešovicích v roce 1895 a snaha o vetší návaznost s nádražím Tešnov však vyžadovala již odpovídající propojení, hodné tolik vytouženého velkomestského rázu rozkvétajícího mesta. Tak došlo k výstavbe nového mostu, který se v Holešovicích napojoval prímo na Bubenskou trídu. Šírka byla zvolena podobne jako u Mostu legií a Cechova mostu na osvedcných 16 metru. Stejne tak i jako povrchý materiál bylo použito lehké australské drevo Jarrah po vzoru železného mostu Cechova. Také zde byla napojena Elektrická dráha, která konecne porádne pripojila Holešovice ke Starému mestu.
Ocel nebo beton
Pri výstavbe mostu bylo dlouho zvažováno, jaký použít materiál. Zda kulminující ocel nebo nastupující železobeton. Velmi uznávaná kapacita a autor Cechova mostu, ing. Soukup se vehementne zasazoval o most železný, zatímco beton prosazoval mladý a horlivý ing. Mencl. Bylo vypracováno 15 variant, z nichž si radní vybírali. Nakonec pres již tušené nedostatky byl pro první cást mostu od Nádraží Tešnov na Štvanici zvoleno jako materiál železo. Byla použita obdobná konstrukce, jako u Cechova mostu.
V letech 1910-1911 byla pres hlavní rameno reky pripojena druhá strana mostu, která už byla ze železobetonu. A práve až tato strana na sebe soustredila veškerou pozornost a radost z dobre vydareného díla, dokládajích tím již ponekud zastaralou koncepci železného mostu ponekud poznamenaného nezdarem. Tešit toto dílo nemohlo ani svého autora ing. Soukupa, který se musel na vrcholu své odborné cinnosti celou vahou své prestiže zasadit o prosazení myšlenky prekonané a nedostatecne podložené i po stránce odborné. Pri svém technickém rozhledu pravdepodbne casem sám seznal, že nestojí na správné strane barikády.
Jasný konstrast techto dvou konstrukcních rešení na jediném moste tudíž znamenal definitvní konec krátké kapitoly pražských železných mostu. Už pri dokoncování se veškerá péce o umelecké vybavení díla soustredila na betonovou cást. A že tato cást se skutecne narodila na mnohem štestnejší planete, dokládá i rozšírení a rekonstrukce celého Hlávkova mostu v letech 1958 - 1962, z níž vyšla cást betonová jako zcela nedotcená a rovnocenná soucást širokého moderního mostu, zatímco železná cást skoncila úplnou demontáží a výmenou za novou, také již železobetonovou konstrukci.
Výzdoba mostu
K výzdobe mostu patrí 2,65 metru vysoké reliéfy nad ostrovními pilíri. Ve cviklech hlavních kleneb jsou medailony dvanácti mestských predstavitelu, kterí meli co do cinení se stavbou mostu. Portréty projektantu arch. P. Janáka a Ing. Mencla byly opomenuty. Jan Štursa byl tvurcem sousoší Práce a Humanita (1911-1913), která byla puvodne umístena na pylonech pri vjezdu na most. Na výzdobe mostu se podíleli i Bohumil Kafka, Ladislav Kofránek, Josef Maratka a také Otto Gutfreund. Zvláštností Hlávkova mostu v našich pomerech byla i okolnost, že jeho pojmenování zustalo stejné od jeho vzniku pres všechny ruzné režimy až do našich dnu. Vynikající stavitel a štedrý mecenáš si to jiste zasloužil.
Zdroje: Text kniha Pražské mosty, atlasceska.cz, vlastní znalosti, foto z ruzných zdroju
KEŠ / THE CACHE
Keš naleznete na míste, odkud je asi nejlepší pohled na ornamentální výzdobu bohužel dnes pomerne zchátralého mostu. K bezproblémovému vyndání a zandání logbooku doporucuji použít šroubovitý pohyb držátkem. Na vícku vás opet ceká bonusové císlo, které využijete k odlovu další bonusové keše.
You can enjoy a nice view of the bridge from the place, where the cache is hidden. For easy taking out and returning the logbook I recommend helical motion with the handle. There is a number on the lid, which you will need for finding the next bonus cache.
