This cache has been archived.

Voyager Reviewer: Archivace listingu keše

Protože výzvy k údržbě nebyly naplněny, byla keš v souladu s pravidly archivována. Upozorňuji, že keš, která byla archivována pro zanedbávanou údržbu, již nelze odarchivovat.

Voyager Reviewer - reviewer pro ČR, (především kraje Jihomoravský, Zlínský)

GC1B4PE ▼

A cache by Tomasíno1 (adopted from Slanda) Message this owner

Hidden : 8/6/2008

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Hradisko

Obec Hradisko lezi v jizni casti Hane, 5 km severozapadne od mesta Kromerize, pri statni silnici smerem na Brno. Rozklada se na terennim svahu nad soutokem rek Hane a Moravy. Jeji dominantou je kostel vsech svatych, ktery je z daleka dobre viditelny. Ves je poprve pripominana roku 1280 jako zemedelska osada. Jeji jadro je slozeno z byvalych gruntu a podsedku. Ve 20. stoleti jeji raz vyrazne ovlivnilo blizke okresni prumyslove mesto. Obec ma nekolik novejsich casti, jako Faralovec, Travnik, Barina, ktere byly zastaveny v prvni polovine 20. stoleti. Drive byla obec casto samostatna, ale i slucovana s okolnimi vesnicemi. S Bezmerovem v 17.stoleti a s obcemi Postoupky a Minuvky v druhe polovine 20. stoleti. V roce 1986 byla integrovana s mestem Kromeriz, jako jeho mistni cast. V obci je dochovana budova mlyna pripominaneho rokem 1559, dne 26. brezna 1653 bylo zapocato se stavbou noveho mlyna, ten puvodni byl tak ponicen, ze bylo treba jej zborit a od zakladu vystavet. Mlyn postavil kromerizsky zednik Tobias Rajzl. S mlynem byla postavena i pila a byt pro mlynare. Kolem roku 1814 v nem byla zrizena soukenicka manufaktura na vodni pohon. Nazev obce pochazi z pravekeho hradiska, ktere se rozkladalo nad nynejsi obci za kostelem v mistech nazyvanych Hrobi. Praveke sidliste Nadmorska vyska 240m Lokalita „Vinohradky / Hrobi“ Rozloha 14 ha Pamatkova rezervace Poloha uzemi s velkym prehledem okolni krajiny, se strmym svahem a neprostupnym bazinatym terenem na severovychode, predurcovaly tuto lokalitu k castemu osidleni. Jiz v mladsi dobe kamenne (neolit 6000-3500 pr.n.l.) se zde rozkladala zemedelska osada „lidu s moravskou malovanou keramikou“. Nejstarsi nalezy poukazuji na stari osidleni az 4000 let pr.n.l. Osidlovani temito kmeny prichazelo z jihu a postupne bylo v Chribech, hostynskych a litencickych vrsich a jejich podhurich zalozeno nekolik sidlist. Tento lid vynikal zejmena vysokou vyspelosti ve vyrobe keramickych predmetu, a mozno rici, ze technologicky a esteticky nejpusobivejsich v celem praveku. Osada byla vybudovana v otevrene krajine a delku jeji existence prirazuji archeologicke nalezy az do pozdni doby kamenne (neolit 3500-2000), kdy byla osidlena „lidem s moravskou snurovou keramikou“. Z vyznamnejsich nalezu osidleni v neolitu nutno vyzdvihnout zoomorfni nadobku a dve torza zenskych sosek z palene hliny. Na sklonku starsi doby bronzove (kultura úneticka 1700-1200), se zde usidlil „lid s keramikou veterovskeho typu“, ktery, na jizni a zapadni strane opevnil osadu mohutnym valem a prikopem. Opevneni bylo nekolikrat prestavovano a zdokonalovano. V konecne fazi dosahoval ochranny val vysku 6 m nad úrovni terenu, sirku az 10 m a prikopem 26 m sirokym. Delka valu merila temer 700m. Samotny val byl navrsen z hliny vykopane z prikopu, do jeho koruny byla zapustena palisada z dubovych kmenu a za ni z kamene vyskladana pochuzkova terasa. Vrstvy za valem jsou dokladem souvisleho dlouhotrvajiciho osidleni az po „starsi fazi luzickou“ (10 stoleti pr.n. l.). Cela osada se rozkladala na plose 14 ha a patrila k vyznamnym sidlistnim aglomeracim sve doby. Vyhodna poloha hradiska na krizovatce obchodnich cest a brodu pres reku Moravu mu zajistovala vyjimecne postaveni. S velkou pravdepodobnosti zastavalo v praveku roli obchodniho, remeslneho, spravniho a kulturniho centra. Vyzkum lokality priblizil pohled na zpusob zivota a remeslnou produkci kmene. Z teto faze osidleni zde jsou nalezany v pomerne hojnem poctu keramicke strepy, vzacne cele nadoby, piskovcove odlevaci formy, jez dokladuji znalost bronzolitectvi, tkalcovska zavazi, bronzove naramky, jehlice, zausnice, kostene nastroje atd. K nejzajimavejsim nalezum bezesporu patri bohate zdobeny bronzovy sekeromlat uherskeho typu, ktery je dokladem nespornych obchodnich styku. O duchovni kulture lidu vypovidaji zarove a ritualni hroby, nalezany v predpoli opevneni. Tuto lokalitu objevil a prvni vyzkum zde v roce 1850 provedl, kromerizsky lekar a amatersky archeolog Julius Suchy. V letech 1949-1956 zde byl veden AU CSAV rozsahly archeologicky vyzkum s cilem zjisteni podminek a hustoty osidleni uvnitr hradiska a zjisteni zpusobu stavby a tvaru samotneho valu. Behem vyzkumu byly nalezeny cetne bronzove a keramicke predmety, hroby, kosterni ostatky a nekolik sosek. Vsechny tyto exponaty jsou ulozeny v Moravskem Zemskem muzeu v Brne a v Muzeu kromerizska. Slovanske osidleni na teto lokalite nebylo nikdy prokazano. V nekolika tisicich keramickych vzorku nebyl mezi nimi jediny, ktery by tomu nasvedcoval. Slovanska osada lezela patrne v mistech dnesni obce, ktera prevzala z puvodniho hradiska pouze svuj nazev. Na zaklade rozhodnuti KNV byl v roce 1953 val vynat ze zemedelskeho obhospodarovani a promenen na louku. Byl prohlasen pamatkovou rezervaci. Dnes je zbytek valu jiz jen nemym svedkem davneho osidleni tohoto kraje. V mesíci rijnu 2008, diky peci Mesta Kromeriz, Sboru dobrovolnych hasicu Hradisko a mistnich obyvatel, bylo za kostelem v lokalite Hrobi instalovano pet lavic a naucne informacni panel, ktery pripomina zaniklou slavu pravekeho hradiska. Cely prostor doplnuji 3 nove zasazene lipy.