Klostermannova cesta vede z obce Vacov pres Javorník, Nicov, Kašperské hory a koncí V Rejštejne. Cesta je v mapách znacena jako modrá. Série na této ceste zahrnuje nekolik samostatných keší. Jediným bonusem této série je nádherná procházka po „strední Šumave“ a upomínková mapa s možností dolepení samolepek jednotlivých keší.
Kašperské Hory
Kašperské Hory leží ve výšce 740 m. Jsou prirozeným strediskem strední Šumavy. Mesto se rozkládá na jižním svahu nad Opoleneckým a Zlatým potokem a údolím Otavy a je díky své nadmorské výšce nejvýše položeným gotickým mestem v cechách. Sídlo existovalo již na prelomu 13. a 14. století jako rozsáhlá hornická osada pri významném zlatonosném revíru. Puvodní jméno „Kašperek“ bylo Reichenstein, Bergreichenstein - název souvisí s težbou zlata, pochází totiž ze staronemeckého am reichen Stein (u bohaté skály).. Centrem osídlení byl v minulosti hornický kostel sv. Mikuláše, který je asi 1,5 km západne od dnešního stredu mesta (viz níže). Za panování Jana Lucemburského byly Kašperské Hory povýšeny na horní mesto. Získaly pecet, znak a v roce 1345 osvobození od placení cla a mýta za vojenskou pomoc, které se úcastnilo údajne 600 havíru. Vývoj mesta znacne ovlivnil král a císar Karel IV., když v letech 1356 – 1366 dal k nemu zrídit obchodní silnici do Pasova. Z Bavorska sem vozili obchodníci zbrane, víno, látky nebo sul a z cech si odváželi obilí, dobytek nebo pivo, které se varilo prímo ve meste. Dokladem panovnické prízne je i vystavení královského hradu v blízkosti mesta. Pevnost, která nese jméno svého zakladatele – Karlsberg – Kašperk byla postavena v letech 1356 – 1361 a sloužila k ochrane zemské hranice. Kašperk mel zároven plnit úlohu správního centra Práchenského kraje. V 15. století je zde v provozu témer 40 vetších zlatodolu a rada štol. Význam mesta Kašperské Hory v dalších stoletích sílil. V roce 1572 mu byl polepšen znak, 1584 získalo titul královského mesta a k tomu rozsáhlé pozemky vcetne lesu. Upadající težba zlata byla postupne nahrazována obchodem, sklárstvím,drevarstvím, papírenstvím a chovem
dobytka. Do okolí mesta se horníci vrátili ješte dvakrát. Zacátkem devatenáctého a dvacátého století, vždy ale pracovali jen krátkou dobu, protože nárocné dolování se nevyplácelo. Tech nekolik zlatých ér dnes pripomínají napríklad kameny urcené k mletí zlatonosné rudy, které jsou videní v tráve pred nákupním centrem. V 19.století si Kašperské Hory udržovaly prestiž jako sídlo úradu a škol. Osudovým predelem ve vývoji se stal poválecný odsun nemeckého obyvatelstva.
V soucasnosti spatrují obyvatelé mesta perspektivu hlavne v rozvoji turistického ruchu. V léte patrí Kašperské Hory k jedné z hlavních zastávek cyklistu, kterí chtejí poznat malebné okolí Sušice a prívetivé podhurí Šumavy. Pro peší turisty bývá toto mesto výchozím bodem pro nekolik zajímavých tras. Zdejší okolí má co nabídnout i v zime - predevším pro bežkare. I presto, že v porovnání s šumavskými hrebeny, jsou tady casto znacná prevýšení a dosti strmá stoupání ci sjezdy.
Než opustíte Kašperské Hory mužete se zastavit na souradnicích 49°08.609N, 013°33.263E, kde se nachází další Klostermannuv pomník.
Kašperské Hory jsou dejištem románu a povídek Karla Klostermanna. Spisovateluv otec zde pusobil jako lékar a nekolik let byl i starostou kašperskohorského okresu.
Kostel sv. Mikuláše
Stejne jako kaple sv. Anny se kostel nachází uprostred hrbitova v prostredí prekrásné krajiny, cca 1,5 km západne od stredu mesta.
Kostel je spjat s hornickou minulostí a je jedním z nejstarších center osídlení kraje. Podle tradice chrám staveli a využívali horníci pracující v místních zlatých dolech. Je to gotická bazilika z období pred rokem 1330. Na severní strane má hranolovou vež. Dochovaly se zde puvodní klenby na kamenných žebrech, kamenné portály, gotické sedile s konzolou v podobe fantastické sovy, náhrobník s nápisem z roku 1347. Interiér zdobí významné gotické nástenné malby, casto s vyobrazením místních donátoru, jako napríklad votivní obraz z roku 1330, Ukrižování 10.000 mucedníku. Kostel byl upravován v 17.a 18. století. Uvnitr mužeme videt zcela jedinecný drevený strop s malbou kvetinových ornamentu se znakem mesta – dílo malíre a purkmistra Kašperských Hor Viktorina Antonína Groffa.
Díky jedinecnému prostredí i skvelé akustice se v kostele v léte porádají koncerty duchovní hudby pri svíckách.Památka se opravuje z prostredku MK CR a církve. Minulý rok dostal kostel novou fasádu.
Okolí Kašperských Hor patrí svou krajinou a prírodou k nejcennejším cástem Šumavy, je zahrnuto do chránených území Prírodní park Kašperská vrchovina, Chránená krajinná oblast Šumava a Národní park Šumava.
Zdroje a další zajímavé odkazy:
http://khory.sumava.net/khory/
http://sumavskecyklotrasy.euweb.cz/cyklotrasa37.htm - velice doporucujeme tyto stránky jsou pekne zpracovány pro potreby cykloturistiky na Šumave.
První a zároven poslední zastávkou je pametní deska na dome, kde Karel Klostermann v Kašperských horách bydlel. Tuto pametní desku uvidíte když dojdete na souradnice N49°08.654, E013°33.410. Na pametní desce zjistete v jakých letech jakého století zde bydlel. Dostanete tak císla A, B a C (dvojciferná císla).
Cílové souradnice se nacházejí nedaleko na míste s pekným výhledem na Šibenicní a Klostermannuv vrch vcetne kostela sv. Mikuláše:
N49°08.(1073-A-B-C) E013°33.((B-A)*C+210)
Nezapomente si vytisknout na památku samolepku pro vlepení do mapky.
K této keši se vztahuje tato samolepka:
A takto vypadá mapka celé série, kterou si můžete vtisknout:
Keše v sérii:
Souhrnný podrobný popis jednotlivých míst na ceste naleznete zde.