| Neco malo ze zivota:
Kdyz v predvalecnem sedmatricatem roce v Olesne u Blanska prichazi pani Dankove na svet maly Ludva, jeho tata je uz tak nemocny, ze po sestnacti dnech umira. O co tezsi ma Ludvik detstvi, o to vice miluje pohyb v prirode. Na stranich kolem Blanska beha, skace, ale take hazi. A to vsim, co mu prijde pod ruku. Dokonce se o stesti pokousi na lyzich, konkretne v zavode sdruzenem. Ale pak se jako zacinajici soustruznik chape disku, toho lehkoatletickeho. Verte neverte, je mu uz osmnact...
Trebaze ma podprumerne podminky a vojnu si odbyva jako psovod na rakouskych hranicich, brzy na sebe zacina upozornovat. Kdyz se ale 27. dubna 1957 vraci z uspesnych zavodu v Brne, motorka, kterou ridi jeho kamarad, se nekontrolovane vznasi pres prikop a narazi na obrovsky strom. Danek ma osklive zranenou pater, ale co je jeste horsi, roztrzenou ledvinu! Po peti mesicich ho doktori pousteji z nemocnice jako neschopneho dalsi vojenske sluzby a zduraznuji: „Chlapce, na sport zapomen. Bud rad, ze muzes chodit!"
Silne bolesti zad Ludvika skutecne provazeji cely zivot, zvlaste za spatneho pocasi. Presto zase skace pres kaluze. Prominte, vlastne hazi diskem a pod vedenim treneru Cihaka a Vrabela stale lepe a lepe. To uz se ale pise rok 1964. Ve Vyskove 10. kvetna dosahuje evropskeho rekordu 62,45 m a v Turnove 2. srpna i svetoveho rekordu, kdyz jeho nacini dopada na znacku 64,55 m. V rijnu probihaji v Tokiu olympijske hry, Danek je v cele finaloveho zavodu od prvni serie a ve ctvrte se jeste zlepsuje. V te posledni si vsak na stare casy vzpomina uz dvojnasobny vitez z predchozich olympiad v Melbourne i v Rime American Oerter a znovu ziskava zlato. Na Danka zbyva „pouze" stribro...
O ctyri roky pozdeji na dalsi olympiade v Mexico City Oerter svym ctvrtym triumfem za sebou dovrsuje dodnes neuveritelnou olympijskou serii a Danek v soutezi, kterou provazeji krajne nepriznive povetrnostni podminky, konci na vynikajicim tretim stupinku. Je uz uznavanou diskarskou legendou, ovsem na evropskych sampionatech (pripomenme, ze za Dankovy ery se atleticka mistrovstvi sveta jeste nekonala) se mu nedari. Pri sve premiere na mistrovstvi Evropy 1962 v Belehrade je devaty, v Budapesti 1966 za vytrvaleho deste paty a v Atenach 1969 ctvrty. Vsechno se ale v dobre obraci v Helsinkach 1971, kde se konecne stava mistrem Evropy.
Na olympiade v Mnichove v roce 1972 proziva svuj zivotni zavod a ziskava olympijske zlato. Svou aktivni karieru Ludvik Danek uzavira devatym mistem na olympijskych hrach 1976 v Montrealu a stava se trenerem.
Bohuzel, velmi brzy mu na zakernou chorobu umira jeho milovana manzelka Jarka a on svym blizkym pratelum rika, ze se podruhe neozeni. Uz kvuli synovi, jehoz vychova neni snadna. V devadesatych letech se pohybuje jako vyznamny a velmi oblibeny sportovni funkcionar. Je mistopredsedou Ceskeho atletickeho svazu i predsedou Ceskeho klubu olympioniku. Az do pondeli 16. listopadu 1998, kdy ho sousede na jeho chalupe u Horni Becvy, tedy na Valassku, jehoz kopce a lesy tolik miloval, nachazeji nahle a necekane zesnuleho...
Neco malo ze sportovnich vysledku:
V nedeli 2. srpna 1964 padl na turnovskem stadionu svetovy rekord v hodu diskem. Ludvik Danek ve svem 1. pokusu 64.55m v zavode prehodil znacku dosavadniho svetoveho rekordu Al Oertra z 25. dubna 1964 o 161cm. V historii novodobe atletiky to bylo 2. nejvyraznejsi zlepseni rekordu (vetsi zlepseni zaznamenal jen Eric Krenz v Palo Alto pri svem prvnim svetovem rekordu 9.3.1930, kdy hodil o 170cm dal nez jeho krajan Clarence Houser o 3 roky drive). Ludvik Danek je 19. svetovym rekordmanem v hodu diskem a jeho rekord je 29. zapisem v diskarske rekordni listine. Vlastni osobni rekord timto hodem prekonal o 285 cm. Turnovsky rekord vydrzel 436 dni, az do 12. rijna 1965, kdy ho v Sokolove prekonal sam Danek vykonem 65.22m. Svetove tabulky vedl plnych 1392 dni, nez ho 25.5.1968 v Modestu vystridal Jay Silvester novym rekordem 66.54m.
Za pozornost stoji take to, ze turnovskym hodem se Ludvik Danek stal soucasne podruhe evropskym rekordmanem, jimz byl bez prestavky dlouhych 1960 dni az do 21. zari 1969, kdy stafetu evropskeho rekordu prevzal Richard Bruch hodem 68.06 v Malmo. Do sbirek rekordu Ludvika Danka patri jeste nejlepsi svetovy vykon 66.07m (Long Beach 6. cervna 1966) - neuznany za svetovy rekord pro nedostatecnou kvalifikaci rozhodcich, dale 4 evropske rekordy (krome obou svetovych jeste 62.45m - Vyskov 10. kvetna 1964 a 66.48m - Long Beach 8. cervna 1969) a 9 ceskoslovenskych (naposledy 67.18m v roce 1974). Do olympijske historie se Ludvik Danek zapsal ctyrmi starty, pri nichz vybojoval zlatou medaili (Mnichov 1972), stribrnou (Tokio 1964) a bronzovou (Mexico 1968).
1964: OH, Tokio (Japonsko), disk, 2. misto
1965: Nejlepsi sportovec CSSR, 1. misto
1968: OH, Mexiko City (Mexiko), disk, 3. misto
1971: ME, Helsinky (Finsko), disk, 1. misto
1972: OH, Mnichov (Nemecko), disk, 1. misto
1972: Nejlepsi sportovec CSSR, 1. misto
1976: OH, Montreal (Kanada), disk, 9. misto
Na uvedenych souradnicich naleznete rodny dum Ludvika Danka a pametni desku. Tesne pod pametni deskou je mala cedulka s letopoctem ve tvaru WXYZ.
A = W+X+Y+Z
B = pocet olympijskych medaili, ktere Ludvik Danek ziskal
C= pocet dnu, po ktere drzel evropsky rekord
D = hmotnost disku pro muze [kg]
F = prumer disku pro muze v [mm]
G = umisteni Ludvika Danka na OH v Montrealu
H = cislo popisne rodneho domku Ludvika Danka
Souradnice Stage 1 potom urcite takto:
N1 = N +(C - F)/H - B*G
E1 = E + F/A + A*G - H - B + D
Na uvedenych souradnicich naleznete sestimistne cislo (na bile cedulce) ve tvaru UVWXYZ. Jeho rozdelenim na dve casti dostanete dalsi dve cisla.
I=UVW
J=XYZ
Souradnice cache:
N2 = N1 + (I - F)/A - G + A
E2 = E1 + J - I + F -H + A
Pro kontrolu - N2 a E2 je slozeno ze 3 stejnych cifer jen ruzne "poskladanych".
Cache ma rozmer 16x16x6 cm.
|