Frantisek Palacky Virtual Cache

František Palacký

Významný český obroditel, kterému se dodnes přezdívá „Otec národa“, se narodil 14.6.1798 v Hodslavicích manželům Jiřímu a Anně Palackým, kdy základnímu vzdělání se mu dostalo právě od jeho otce, který působil jako řídící učitel na místní evangelické škole, kterou založil. Již od mládí projevoval velké nadání, rád četl a byl nejlepším žákem otcovy školy. Později navštěvoval zámeckou školu hraběnky Marie Walburgy Truchsess-Zeil v Kuníně, nedaleko Nového Jičína a střední školu v Trenčíně a v Bratislavě.

Po ukončení studia nešel cestou, jak si přál jeho otec, aby se stal knězem, nýbrž působil jako vychovatel ve šlechtických rodinách, což mu umožnilo styky ve vyšších společenských kruzích a tím i přístup do světa vyšší kultury a sebevzdělávání. Současně tím také získal dobrý přehled o politickém dění především v habsburských zemích. Díky působení mezi šlechtou mohl studovat cizí jazyky (během svého života kromě rodného jazyka, ovládl, latinu, němčinu, ruštinu, italštinu, angličtinu, maďarštinu a francouzštinu).

Rodný dům F. Palackého v Hodslavicích – muzeum.

V roce 1823 odešel do Prahy, začal si osvojovat a zdokonalovat se v dějepisectví, což ho později během následujících desetiletí vyneslo na pozici uznávaného českého historika. Spojují se s ním mnohé aktivity národního charakteru. Angažoval se ve Vlasteneckém muzeu, kde inicioval vznik časopisu, který vychází jako Časopis Národního muzea do dnešní doby.

V roce 1827 se oženil s Terezií Měchurovou, se kterou vychovali dvě děti, syna Jana a dceru Marii. Sňatek mu přinesl věno, a tak měl díky němu i klid na badatelskou práci a na politikaření.

Dveře do skutečné politiky se mu otevřely až v roce 1848, po jeho zvoleni do říšského sněmu. Předsedal Slovanskému sjezdu v červnu 1848 a dále se účastnil i ústavodárných říšských sněmů ve Vídni a Kroměříži a zastával post poslance v zemském sněmu a panské sněmovny říšské rady jako představitel staročeského křídla tuzemské politiky.

Na svém nejvýznamnějším díle Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě pracoval přes 50 let. Na základě úmorného studia většinou dosud neznámých pramenů předložil veřejnosti první skutečné dějiny českého národa od jeho počátků až do ztráty samostatnosti nástupem Habsburků na český trůn v roce 1526. Toto působivé dílo vyzvedává husitskou minulost Čech a stalo se velkou oporou pro český lid v jeho těžkých dobách.

Od padesátých let značnou měrou prosazoval stavbu Národního divadla a v roce 1868 to byl právě on, kdo položil symbolický stavební kámen této budovy, avšak stavba bylo dokončeno až po jeho smrti. Zemřel 26. května 1876 v Praze-Nové Město a byl pohřben v Lobkovicích u Mělníka.

Podmínka k uznání logu:

Vaším úkolem je vyfotit sebe nebo svou GPS (popř. mobil s dobře čitelnými souřadnicemi) se sochou F. Palackého v pozadí a pořízenou fotografii přiložte ke svému logu. Logy bez fotografií budou smazány, kvůli nesplnění podmínky.