Vítáme vás na krátké sérii Tajemný hrad Litice. Cesta vás zavede nejen na místo, kde kdysi stával hrad Litice, ale i do jeho blízkého okolí. Celková trasa včetně bonusu a návratu k autu na parkoviště v centru Litic je 6 km. Všechny keše jsou dobře přístupné, u první a druhé budete potřebovat dalekohled. Dozvíte se něco o historii hradu a osady Litice, o jeho podobě a obyvatelích. A na konci se budete moci vydat po stopách ztraceného pokladu rytíře Žumbery, který sídlil zde na hradu. Tedy pokud správně poskládáte nalezené indicie, které po sobě Rytíř Žumbera zanechal.
Umístění
Na dnešním území města Plzně se nalézá zřícenina středověkého hradu. Zbytky hradu se nalézají na okraji vsi Litice na vysokém ostrohu, ohraničeném na jižním a západním úpatí Litickým potokem a na severní straně nejjižnějším výběžkem Borské přehrady.
Osídlení ostrožny, historie osady a vznik vsi "Lutice"
Spilitová ostrožna nad soutokem řeky a potoka byla osídlena odedávna. Nejstarší střepy, které tu byly nalezeny, vypovídají, že tu lidé žili již v pozdní době kamenné, tedy před 5000 lety. V pozdní době bronzové zde bylo pohřebiště. Po nástupu doby kamenné zde Keltové vybudovali hradiště chráněné valy a příkopy o rozloze asi 1 ha. Žili zde okolo roku 500 před naším letopočtem. V mladší době hradiště se zde usadilo slovanské obyvatelstvo a založilo ves. Litice jsou podle archeologických nálezů nejstarší vsí na Plzeňsku. Podle jazykovědců vzniklo jméno vsi z výrazu "Lutici" podle jména prvního osadníka Luta (=divoký, krutý). Luticemi byla ves nazývána až do konce 14. století.
Litice, pohled ke kostelu z hradiště Litice, pohled ku kostelu s hradiště
Foto: 2013 Foto: L. Lábek 1912
Archeologické nálezy
V předpolí pozdějšího hradu, na pastvině nad litickým mlýnem, byly v roce 1890 rozkopány mohyly, z nichž byly pro plzeňské muzeum získány některé předměty: zlatý kroužek, zlomky bronzového kruhu a jehlic, část železného nože a meče, hroty kopí a šípů a hliněná figurka ptáka.
V roce 1908 bylo při stavbě silnice do Útušic, nalezeno několik hrobů datovaných do 10. až 12. století.
Důkazy o keltském osídlení byly zjištěny sondou Západočeského muzea v Plzni roku 1975. Při tomto výzkumu byly v hlinité vrstvě pod ornicí nalezeny také mlado hradištní a středověké keramické zlomky, datované do 12. až 15. stolet.
Podoba hradu
Jádro hradu zaujalo místo původní akropole hradiště. Předhradí ve tvaru písmena L se nacházelo před ním a v úzkém pásu podél SEVERNÍ strany jádra. Dochované staré popisy Hradu se zmiňují ještě o druhém, vnějším předhradí opevněném příkopem, které však patrně bylo pozůstatkem předhradí starého hradiště. DNES už tato linie zanikla, nacházela se v místech, kde dnes stojí budova školy. Předhradí je vymezeno poškozeným valem, před kterým probíhal příkop. Dnes se v jeho místech nachází cesta. Na ploše předhradí nejsou patrné žádné terénní relikty.Vlastní jádro je vymezeno mohutným příkopem, který přepažuje ostrožnu a stáčí se k západu a probíhá i podél severní strany. V čele zhruba čtvercové dispozice se dnes nachází hradba, která je až dodatečnou přizdívkou, která zesílila starší čelní hradbu na její vnitřní straně. Obvodová hradba vedla podél celého jádra. Na SEVERNÍ straně z ní do příkopu vystupovala čtverhranná věžovitá stavba, brána, která je nejlépe dochovanou částí Hradu. Za čelní zdí, v jižní části jádra stál volně okrouhlý BERGFRIED, dnes se v jeho místě nachází nevýrazná vyvýšenina. V terénních náznacích se dochoval rozsáhlý dvoutraktový palác, který zaujal místo podél západní strany nejlépe chráněné části jádra. Palác měl v přízemí patrně šest místností a vedl od jihozápadního nároží, do téměř tří čtvrtin vzdálenosti západní strany hradu. Terénní relikty podél severní strany hradu mohou být pozůstatkem zástavby, nebo novověkého těžení kamene. Pod JIŽNÍ hranou se nacházejí nepatrné zbytky po parkánu, který mohl pokračovat i podél části západní strany.
STAGE 1
N 49°4A.CBD E013°2F.GHE
Ověření souřadnice E (před korekcí)
Pro ověření souřadnice E dosaďte za N 00°00.000
POZOR:
Použijte lehkou korekci k N prictete 00°00.005 a od E odectete 00°00.007
Pozor změna indicie:
C= Popisné číslo na zeleném domu s červenou střechou a modrými vraty.
Číslo je ve tvaru C1
O keši
Tato keš je zaměřená na výhled do krajiny. Zvolte si pro odlov příznivé počasí a nezapomeňte si dalekohled. Za mlhy nebo deště toho moc neuvidíte. K určení objektů použijte směr uvedený v tabulce a foto hinty. Jelikož z hradu se zachovala pouze část hradby, která je až dodatečnou přizdívkou, pár vyvýšenin a jen v terénních náznacích se dochoval rozsáhlý dvoutraktový palác, budete muset zjistit souřadnici E z listingu. Zaměřte se na podobu hradu a důkladně si o ní přečtěte. Po té se můžete vypravit prozkoumat okolí hradu a zjistit souřadnici N. Na Stage 1 uvidíte vše potřebné a pokud se vám bude chtít, přiložte k logu fotografii vašeho dalekohledu. Série má své vlastní CWG, které můžete vyměnit za vaše. Pozor v keši není tužka.
Zdroje
Hrad Litice u Plzně (edice zapomenuté hrady, tvrze a místa 7)
Hrad a osada Litice- Ladislav Lábek
http://www.wikipedia.cz
Další keše v sérii
