Heraldika IV - heroldske figury Mystery Cache

tít jest v heraldice české název té části zbroje, která ve válečnictví správně česky pavéza slově. Není pochyby, že štít, také byl ozdobován tím, co se stalo později dědičným znamením, totiž že byl buď pomalován aneb nějaké znamení zlaté neb stříbrné na štítě přibito. Z přibité věci vyvinulo se erbovní znamení, byl-li štít pomalován jednou neb několika barvami, povstaly z toho tak zvané heraltské neb čestné kusy, jež my nazveme zkrátka jen kusy. Při popisování jednotlivý kus se nazývá polem.

heraldice rozeznávámež znamení dvojí, a to heraltská a obecná . O obecných znameních bude podrobněji pojednáno v části následující (GC45MVT).

títy bez obrazů a bez rozdělení, jen jedinou barvou malované nazývají se prázdnými a jsou-li od majetnika k tomu určeny, aby budoucně na nich obraz upravil, na který čeká, nazývají se štíty takové o čekávácími.

ásti štítu mají svá jména. Horní jeho část slově vrch, dolní zpod neb zpodek, co jest mezi nimi, boky. Co jest prostředek, samo sebou jest zřejmo. Němci mu říkali srdce.

ělíme-li štít rozmanitými barvami, děje se to zpravidla čarami pravidelnými, které se táhnou od kraje až ke kraji a rozdělují celý štít. Všecko, co nedosahuje krajů, patří k obecným znamením. Podle směru čar dělíme kusy na dvé. Buď se táhnou celým štítem rovně od kraje až ke kraji aneb jiné rozdělovací čáře, aneb opouštějíce rovný směr vybíhají buď ve špice neb řezy aneb ohbí. Dvojí ten druh do podrobna probereme.

vislá čára od vrchu štítu k jeho zpodu se táhnoucí nazývá se čarou podélnou aneb na zdél dělící, vodorovná čára od boku k boku slově příčná aneb na příč dělící, čáru z hořejšího pravého kouta do dolního levého se táhnoucí jmenujeme pokosnou neb pokosem dělící, čáru z hořejšího levého kouta do dolejšího pravého šikmou neb pošikem dělící. Štít svislou čarou rozdělený nazývá Dalimil polovičným. Jestliže příčná čara štít dělí, sluší jej nazývati na přič rozděleným. Pro stručnost rčení doporoučí se říkati na zdél polovičný a na přič polovičný.

dyž třetina štítu na pravé jeho straně čarou svislou se oddělí, obdržíme pravou stranu a když levá třetina se oddělí, levou stranu. Rozdělí-li se štít dvěma čarami tak, že každé ze tří míst jinou barvu dostane, obdržíme dvakráte nazdél rozdělený štít. Je-li štít ve tré rozdělený jen dvojí barvy, tak že prostřední pole jinou barvu má, než ostatní dvě postranní, nazývá se prostřední místo kolem.

ozměříme-li na příklad kraj štítu na tři části, obdržíme čtyři místa štítu a štít jmenuje se třikráte nazdél rozděleným; dělíme-li čtyřikráte vrchní okraj, obdržíme dva popruhy neb sloupce; dělíme-li pětkráte kraj, obdržíme pětkrát nadél rozdělený štít atd.. Pravidlem tedy jest, že lichým počtem čar dělíme štít na tolik částí, kolik čar jest v rámci štítu (ačkoliv vždy o jednu část více napočteme); sudým počtem čar když dělíme štít, povstane polovičný počet kolů, co čar jest. Od sedmerého dělení štítu počínaje nazývá se štít svisle pruhovaným.

rch, vrub neboli hlava štítu povstane, když dělící čáru pošineme ze středu nahoru na konec vrchní třetiny štítu. Zpodek neboli patu štítu dostaneme, pošineme-li dělící čáru ze středu na konec spodní třetiny štítu.

ozdělíme-li dvěma čarami příčnými štít, jehož tři místa třemi zvláštními barvami se vyznamenávají, obdržíme štít, dvakráte na příč rozdělený, neb zkrátka trojdílný. Dvěma čarami příčnými dělíce štít obdržíme pruh, když tři části štítu jen dvěma barvami označeny jsou: vrchní a dolní třetina štítu mají stejnou barvu, od které barva střední třetiny nebo pruhu se liší. Třemi čarami rozdělený štít nazývá se třikrát na příč děleným štítem čtyřmi čarami dělíce štít dostaneme štít o dvou pruzích a vůbec lichým počtem čar dělení štítu se děje, a sudým počtem čar štít s polovičným počtem pruhů co čar jest obdržíme.

ozdělíme-li štít na zdél a na příč zároveň dvěma čarami, které ve středu štítu se protínají, obdržíme štít rozečtvrcený nebo lépe díc na kříž rozdělený. Když se pokosnou a šikmou čarou protíná střed štítu, rozdělí se štít šikmým křížem. Jako u obyčejného, tak i šikmého kříže pole první a třetí stejné barvy bývají a podobně pole druhé a čtvrté.

dyž se štít stejným počtem čar (stejně daleko od sebe vzdálených) na dél a na příč rozdělí, obdržíme šachovnici. Vypisujíce šachovnici počneme barvou pole v hořením pravém koutě. Je-li více čar na dél než na příč, obdržíme místo čtvercových polí šachovnice šindele. Je-li více čar na příč než na dél, obdržíme naopak cihly.

e-li štít několika čarami pokosnými a příčnými rozdělen, jest samými čtverci posázen, které routami se nazývají. Táhnou-li se pokosné a šikmé čáry parallelně k hlavní pokosné nebo šikmé čáře z pravého hořejšího kouta do levého dolejšího nebo naopak z levého hořejšího do pravého dolejšího se nesoucí povstanou při stejném počtu čar na pravé a levé straně hlavní pokosné nebo šikmé čáry čtverce (kvadrátky) na jedné hraně stojící. Táhnou-li se pokosné a šikmé čáry více zpříma, routy se prodlužují a obdrží dva tupé a dva ostré úhly a nazývají se obyčejně kosodélníky neb cívkami, také vřeteny.

kříží-li se pruh na dél a pruh na příč v prostředku štítu obdržíme kříž. Kříž může také jiti pokosem a pošikem. Tento kříž jest nazýván křížem ondřejským. Tvary křížů jsou rozmanité, avšak náleží-li kříž k heroltským kusům, dotýkají se aspoň dvě jeho ramena na dvou stranách kraje štítu. Ostatní kříže najdeme mezi obecnými znameními. Schází-li kříži rameno hořejší, nazývá se křížem sv. Antonína nebo křížem berličkovým. Je-li kříž tvaru vidličky, zove se křížem lotrovským. Štít s převráceným křížem lotrovským nazývá se štítem s žentourem. Když se několik úzkých křížů dohromady spojí, dostaneme mříž.

rvní čtvrť vyňatou ze štítu na kříž rozděleného nazýváme čtvrtí prázdnou, nebo také svobodnou. Pravidlem jest, že svobodnou čtvrť nalézáme obyčejně v hořejším pravém koutě a popisujíce erb takový jmenujeme kout jen tenkráte, když čtvrť svobodná jinde se nalézá než na svém obyčejném místě.

ělíce dvěma pokosnými (pošikmými) čarami štít tří rozdílných barev, dostaneme štít dvakráte na pokos (pošik) rozdělený. Dělíce opět dvěma pokosnými čarami štít dvoubarevný, obdržíme pruh pokosný.

lín nebo špici obdržíme na štítě, když dvě čáry, jedna šikmá, druhá pokosná, nebo obě pokosné nebo obě šikmé k sobě se sběhnou na kraji štítu. Čáry obě z doleních koutů štítu se nesou nahoru do prostředku vrchního okraje štítu a činí rovný klín, nesouce se opačným směrem shůry dolů činí klín obrácený. Ubírají-li se obě čáry směrem svrchu naznačeným z jednoho kraje štítu k protějšímu kraji, kde se v jednom bodu setkají, nazývá se klín postranním a to pravým nebo levým podle toho, kde se kterého kraje koncem svým dotkne. Nesahá-li klín svou špicí až ke kraji, a je-li o to zkrácen, říká se mu snížený nebo stlačený.

línu nebo špici podobná jest krokev, kterou sestrojíme dvěma pruhy šikmým a pokosným, jež ze zpoda štítu vycházejíce k sobě se po-řáde blíží, až nahoře uprostřed vrchního kraje štítu se sejdou a ve špici končí. Podle směru krokví rozeznáváme převrácené krokve, postranní pravé nebo levé krokve, krokve pokosné (do pravého hořejšího kouta obrácené) šikmé (do levého hořejšího kouta obrácené) převrácené pokosné a šikmé.

ělíme-li štít jak svislými a příčnými, tak pokosnými a šikmými čarami zároveň, povstanou zase nové kombinace. Spojíme-li jak čáry na dél a čáry na příč, tak pokosné a šikmé na jednom štítě, dostaneme štenýř. Jednotlivé pole štenýře jmenujeme kuželky.
kolo štítu může býti umístěn lem.

adu obrazců sestrojených z čar podélných a příčných a z čar pokosných a šikmých ukončíme štítem, který na způsob vidličky nebo kříže lotrovského rozdělen jest. Z prostředka dolejšího kraje štítu nese se přímá čára vzhůru do středu štítu, kde se s čarou touto též pokosná i šikmá čára scházejí. Každý z těchto tří dílů štítu jest jiné barvy. Převrácený štít na způsob vidličky rozdělený nazývá se štítem na způsob žentouru rozděleným.

krajných čar lomených pravými úhly dostaneme stupeň a cimbuří. Stupeň sestrojíme dvěma čarami příčnými, které z obou postranních okrajů štítu v rozdílných výškách do prostředka jeho táhneme a tam svislou čarou spojíme. Stupeň obdržíme také dvěma čarami podélnými zhora a zdola taženými, které uprostřed štítu příčná čára spojuje, stupeň stojí potom zpříma vzhůru a štít nazývá se stupněm nazdél rozděleným. Stěna nebo stínka jest vyvýšenina pravoúhlá na příčné čáře. Jsou-li na štítě více než dvě stínky, štít nazývá se stínkami rozdělený. Cimbuřím nazýváme v heraldice české příčné pruhy se stinkami nahoře i dole na pruzích tak uspořádanými, že stínky v dolejší řadě střídají se místy svými se stínkami v hořejší řadě.

1 Oblouk, čáru vydutou k prostředku štítu anebo vypouklou, která segmentem kruhu jest.
2 Vroubkované čáry ze samých kulatých vroubků sestrojené, které na krajích každého obrazce na štítě býti mohou.
3 Opáčné předešlým jsou čáry ze samých kulatých obloučků nebo šupin sestrojene.
4 Heroltské kusy mohou též krajní čáry po způsobu vln zohýbané míti a pruhy, kůly, pokosné a šikmé pruhy takto ohraničené poříčím nebo řekami nazýváme.

eš se nachází na místě s výhledem do kraje. Ke keši se nechá dojet autem, ale kolo je kolo. Souřadnice naleznete v listingu. Stačí se koukat. Přeji Vám příjemný odlov. Keš prosím vracejte tak, jak byla. Při vyndavání zapojte spíše hlavu než svaly.
ezapoměňte si vyfotografovat erb strážce keše a opsat si bonusový znak. Bude se vám hodit při hledání bonusové keše. Pokud zapomenete, tak mi napište a já Vám erb pošlu e-mailem. Počítejte však, že si napřed ověřím, že jste keš opravdu odlovili.

CACHE MĚSÍCE ČERVENCE 2013