Reky Plzenskeho kraje (challenge cache) Mystery Cache

Cely text je k dispozici vcetne diakritiky.

Kes sice naleznete na vychozich souradnicich, ale tak jednoduche to nebude: jde o kes s vyzvou (challenge cache). Tento typ kesi vyzaduje dosazeni urciteho cile pred nalezenim a zalogovanim samotne krabicky. Vasim cilem budou reky a ricky v Plzenskem kraji.

Je vasi volbou, zda se rozhodnete tuto kes odlovit nebo ji naopak ignorovat. Stejne tak zalezi na vas, zda ji prijmete jako inspiraci pro vylety do mist, kde jste dosud ci dlouho nebyli, nebo zda pro vas bude jen otravnou povinnosti pro dosazeni prazdne mapy.

Vyzva a jeji pravidla

1. Najdete kes alespon u 14 rek a ricek Plzenskeho kraje. Za reky a ricky se pro ucely teto kese povazuje Berounka, Strela, Tremosna, Klabava, Uslava, Radbuza, Uhlava, Merklinka, Zubrina, Cerny potok, Mze, Uhlavka, Utersky potok, Kosovy potok, Hamersky potok, Otava, Lomnice, Ostruzna, Kremelna, Vydra a Rezna. Vyber je na vas.
2. Hledejte takove kese, ktere jsou vzdalene do 300 metru od vodniho toku, popr. od brehu vodni nadrze, kterou tok proteka. Pro posouzeni vzdalenosti uvazujte u vsech kesi souradnice uvedene v listingu, tj. u mystery, multi, letterboxu, wherigo vychozi souradnice. Muzete take zapocitat kese, ktere jsou rece primarne venovany, byt nelezi v jeji tesne blizkosti. Eventy prosim vynechejte.
3. Hledejte kese jen na uzemi Plzenskeho kraje.
4. Pro kazdou reku si vyberte jinou kes.
5. Pocitejte jen kese nalezene po publikaci teto kese, tj. od 25. listopadu 2010 vcetne. Pokud mate Plzensky kraj tzv. vyloveny, budete si muset pockat na nove kesky. Neuvadejte nalezy na vami vlastnenych kesich.
6. Samotna kes Reky Plzenskeho kraje nemuze byt uvazovana jako nalez u Berounky, nebot vyzva musi byt splnena pred nalezem kese s vyzvou.
7. Do vaseho logu nalezu na teto kesi uvedte seznam nalezenych kesi splnujicich predchozi body pravidel a to podle nize uvedeneho vzoru. Seznam kesi bude v logu uveden naporad, aby jej mohl kdokoliv pouzit jako inspiraci pro svuj lov.
8. Logy nalezeni bez splneni vyzvy nebudou tolerovany, protoze splneni vyzvy je podstatou tohoto typu kesi.

Poznamka: Protoze doslo k uprave vyzvy, bylo mozne do cervna 2011 logovat nalezy podle puvodni podoby vyzvy.

Ukazka uvedeni nalezu jedne reky:

Sablona pro log:

Reky a ricky na mape a v cislech

Pohledem na mapu se muzete presvedcit, ze zadna oblast Plzenskeho kraje nezustala opomenuta:

Mapa rek a ricek Plzenskeho kraje. Autor: Krovicko
vetsi rozliseni

Vodni toky byly vybrany podle rozlohy sveho povodi nad ustim, celkove delky toku a prutoku v usti. Ze zarazenych ma nejmensi povodi Vydra, nekratsi je Zubrina a nejmensi dlouhodoby prumerny prutok ma Tremosna.

Berounka

Kontroverzne pojmenovana reka vznika soutokem Mze a Radbuzy v Plzni. Naprosta vetsina delky toku reky v Plzenskem kraji vede v prirodnim parku Horni Berounka. Pro reku jsou charakteristicka hluboce zariznuta udoli s mnoha zakleslymi meandry. Ve 20. stoleti existovaly realisticke plany na vybudovani vodnich del, pro ktere platila v udoli stavebni uzavera. Planovane, lec nerealizovane prehrady, ktere by zatopily mnoho zajimavych mist okolo reky, tak nakonec zachranily podmanivy raz udoli Berounky. Od sveho pocatku prijima Berounka vody Uslavy, Klabavy, Tremosne, Strely, Javornice a konecne Zbirozskeho potoka u Cile, kde kraj opousti.

Strela

Strela je jednou z rek, ktere na uzemi Plzenskeho kraje dotekaji. Strela prameni u vesnicky Prachomety nedaleko Touzimi v Karlovarskem kraji, chvili si jim proteka a do Plzenskeho kraje se dostava severne od Rabstejna nad Strelou. Nasledujici kilometry meandru a prevazne kanonoviteho udoli tahnouciho se az k usti do Berounky patri k nejkrasnejsim mistum Plzenskeho kraje. Vyznamnymi pritoky Strely jsou v nasem kraji Mladoticky, Manetinsky a Kralovicky potok.

Tremosna

Tremosna je tokem na pomezi ricky a potoka. Na hornim toku je nazyvana Vserubsky potok, mistni ji rikaji Tremosenka, aby ji odlisili od stejnojmenneho mesta. Zacatek Tremosne je u Vojtesina, v prirodnim parku Manetinska. Tece obvykle sirokym udolim, nejprve k jihovychodu, pozdeji severovychodneji. U Kacerova, presneji u Kacerovskeho Mlyna, se vleva zleva do Berounky. Vyznamnym pritokem je Bela.

Klabava

Ricka zvana tez Klabavka nebo na svem hornim toku Padrtsky potok prameni ve Vojenskem ujezdu Brdy a patri spolu s Litavkou mezi vetsi toky Brd. Na uzemi Plzenskeho kraje se dostava jizne od Strasic, proteka Dobrivi, Hradkem a Rokycany. V blizkosti vesnice Klabava byla vybudovana stejnojmenna vodni nadrz urcena pro regulaci prutoku. Pod Ejpovicemi voda Klabavy zatopila byvaly dul na zeleznou rudu, v dobe jeho provozu byl tok reky odklonen dvojici 1,6 km dlouhych tunelu. Pod Chrastem se Klabava vleva do Berounky. Vyznamnejsimi pritoky jsou Holoubkovsky a Voldussky potok.

Uslava

Reka se puvodne jmenovala Bradlava, ale diky chybe na mape ziskala jmeno zkomolene Uhlavy. Prameni pod vrchem Drkolna a proteka jiznim Plzenskem, okolo Nepomuku, Blovicemi, Nezvesticemi, Starym Plzencem a Plzni. V te se vleva zprava do Berounky u stareho kostela sv. Jiri. Z plzenskych rek miva nejmene vody. Nejvetsimi pritoky jsou Podhrazsky potok, Myslivsky potok, Bradava a Kornaticky potok.

Radbuza

Ac psana kratce, vyslovuje se dlouze, protoze jde se 112 km o nejdelsi vodni tok v Plzenskem kraji. Prameni v ceske casti Ceskeho lesa, nedaleko Zavisti. Reka proteka mnoha mestecky jihozapadne od Plzne, napr. Belou nad Radbuzou, Horsovskym Tynem, Stankovem, Stodem ci Dobrany. Na okraji Plzne je jeji tok prehrazen nepovedenou nadrzi Ceske Udoli, dale se mirne klikati Plzni, aby stred mesta protekla uzavrena mezi kyklopske zdivo. Jejim vyznamnymi pritoky jsou Zubrina, Merklinka a predevsim Uhlava.

Uhlava

Uhlava ma uz od sveho pocatku dve nej: z rek protekajicich Plzni prameni v nejvyssi nadmorske vysce, na svazich mezi Pancirem a Mustkem. Druhe nej ma jeji udoli, ktere je diky vysce Jezerni hory nejhlubsim v Cesku. Na konci tohoto udoli je vodarenska nadrz z roku 1969, ktera nese jmeno blizkeho mesta Nyrska. Od nej hlava tece v rovine k Janovicim, dale ke Klatovum a vytvari radu meandru. Okolo Svihova, kde napajela vodni opevneni hradu, je v soucasnosti inzenyrsky zregulovana, ale nastesti nebylo zniceno cele jeji koryto az k Plzni. Uhlava proteka jeste Presticemi a v Plzni se vleva do Radbuzy, byt je o maly kousek vodnatejsi nez Radbuza. Uhlava je hlavnim zdrojem pitne vody pro Plzen. Jejimi nejvetsimi pritoky jsou Jelenka, Drnovy potok a Polenka.

Merklinka

Merklinka prameni mezi vrchy Novy Herstyn a Hora v Branzovskem hvozdu, jizne od vesnicky Nemcice. Proteka prevazne severnim smerem mezi poli a ma proto charakter lucniho potoka. Lide na ni vybudovali celou radu rybniku, na hornim toku Nemcicky, Ubocsky, Vsepadelsky, Unejovicky a Chocomyslsky, na strednim toku dlouhou Kacernu a velky Merklinsky rybnik. Je jedinou rekou na Plzensku, ve ktere zije jelec jesen (Leuciscus idus), a jednou z mala lokalit mnika jednovouseho (Lota lota). Vyznamnejsimi sidly na jejim toku jsou Merklin, ktery ji dal jmeno, a mesto Stod, kde usti zprava do Radbuzy. Merklinka byva od Merklina vyjimecne sjizdna pro vodaky, vetsinou v dobe, kdy je na Uhlave vyhlasen povodnovy stav.

Zubrina

Zubrina prameni ve Vserubske vrchovine na severnim svahu Spaleneho vrchu nedaleko Ceske Kubice. Obvykle tece mirnym tempem k severovychodu, jeji uzke koryto meandruje lucinatou krajinou. Proteka Domazlicemi, Osvracinem a tesne pred Stankovem usti zprava do Radbuzy. V prevazne casti toku je doprovazena zeleznicni trati 180 spojujici Plzen a nemecky Furth im Wald. V delce 22 kilometru je Zubrina po silnejsich destich sjizdna pro vodaky, ale koryto i brehy jsou zarostle, u nekolik jezu je potreba prenaset. Zajimavosti je 8 km dlouhy (puvodne 16 km) Teplobystricky vodni kanal privadejici do Zubriny vodu z Teple Bystrice, ktera patri do povodi Dunaje.

Cerny potok

Potoku, ktere nesou jmeno Cerny, je v Plzenskem kraji cela rada, ale jen jeden z nich dosahuje velikosti ricky. Prameni na vychodnich svazich Cernovrsi, zatimco na zapadnim upati tehoz kopce tece jiny Cerny potok smerem k Dunaji. Hned na pocatku je vodnatost Cerneho potoka posilovana kanalem z povodi Dunaje, opet z Teple Bystrice. Blizkost Cerchova dala potoku i jeho druhe jmeno – Cerchovka. Cerny potok spolecne se svym nejvetsim pritokem Pivonkou odvodnuje centralni cast Ceskeho lesa i cast Chodska. Na rozdil od pekne prirody se Cernemu potoku velka sidla vyhnula, za zminku stoji Trhanov a Meclov. Vleva se do Radbuzy nedaleko sv. Anny pred Horsovskym Tynem.

Mze

Jako jedina z uvedenych rek prameni mimo Ceskou republiku a to v Bavorsku jako Blatterbach. Proteka Ceskym lesem a Tachovskem, kousek za Stribrem ji v puvodne hlubokem udoli vzdouva dlouha vodni nadrz Hracholusky. V Plzenske kotline vytvari siroke udoli. Vyznamne pritoky Mze jsou prevazne levostranne, Hamersky, Kosovy a Utersky potok, na pravem brehu usti jen pred Stribrem Uhlavka. Mze se puvodne vlevala do Vltavy, pozdeji byly jeji useky plizive prejmenovany na Berounku a tok se jmenem Mze zkracen na 106 kilometru.

Utersky potok

U vesnice Bezverov na severozapade Plzenska prameni dva velke potoky: Manetinsky a Utersky. Zatimco prvni tece severovychodne smerem ke Strele, druhy se vydava jiznim smerem malebnym udolim ke Mzi. Udoli Uteraku, ja je take zvan, je obklopeno lesy, skalami a pamatkami, jeho voda kdysi pohanela nekolik mlynu, napr. Zuckeruv, Jansuv, Relickuv, Barvirnu, Zizkuv, Stary, Hlavacku ci Dudakovsky. Na ceste k Hracholuske prehrade Uterak posiluje Nezdicky a Dolsky potok, nedaleko Gutstejna pak Hadovka. Pri dostatku vody, tj. na jare nebo po destich, je Utersky potok sjizdny pro vodaky v delce 15 km. Jarni ochutnavka z lodi muze byt duvodem pro pesi navrat v lete. Hladina Hracholuske prehrady zkratila tok Uteraku o dva kilometry.

Uhlavka

Tato mensi ricka je z geologickeho hlediska spolecne se Mzi pravdepodobne nejstarsi rekou na uzemi Ceska, tj. ve svem koryte tece nejdele. Prameni mezi Primdou a Velkymi Dvorci a proudi vychodnim smerem. Proteka mesteckem Strazi, za kterym napaji Dlouhy rybnik (zvany tez Boneticky). U Prostibore se staci k severovychodu, kdy melkym udolim v lesnate krajine doteka do Kladrub. Za nimi se nori do sevreneho udoli, kterym se klikati az do sveho usti do Mze na kraji Stribra. Vyznamnymi pritoky jsou Cankovsky a Vyrovsky potok.

Kosovy potok

Levobrezni pritok Mze je take nazyvan kratsi verzi Kosi potok nebo Kosak. Prameni na v Ceskem lese, na ubori Dylene, nedaleko pramenu Hamerskeho potoka. Kosovy potok tece Karlovarskym krajem k vychodu, pozdeji se staci k Marianskym Laznim, jejichz okrajovymi castmi proteka. Za Vysokou Peci vteka Kosovy potok do CHKO Slavkovsky les a po kilometru se konecne dostava na uzemi Plzenskeho kraje. Jakmile Kosovy potok obtece Lazurovy vrch a spoji se s Jilmovym potokem, vyda se udolimi prevazne k jihovychodu az k jihu. Na dolnim toku proteka Tepelskou vrchovinou zachovalym, hlubokym udolim se zalesnenymi svahy. Skoro by se chtelo napsat i liduprazdnym udolim, ale prirodni park Kosi potok laka rady turistu. Nedaleko Vlci hory se vleva do Mze na jejim 67,3 ricnim kilometru.

Hamersky potok

I Hamersky potok, zvany podle sveho pritoku tez Ticha, prameni nedaleko Dylene v Karlovarskem kraji, konkretne jihovychodne od vrchu Cuprina. Brzy prekracuje statni hranici, v Nemecku jako Lohbach proteka Mahringem a za osadou Treppenstein se opet krizi statni hranici a vteka do Plzenskeho kraje. Proteka vychodnim smerem po okraji CHKO Cesky les, dale stejnojmennym prirodnim parkem. U mesta Plane se staci Hamersky potok k jihovychodu, pozdeji k jihu, vetsinou mezi poli a loukami. Az ke konci sve cesty vteka do hluboke Karliny doliny. Usti v Usti, jak jednoduche.

V dobe publikace teto cache nebyla podel Hamerskeho potoka jedina kes splnujici pravidlo.

Otava

Jde o reku bez pramene. Druha nejvetsi jihoceska reka vznika soutokem dravych horskych rek Vydry a Kremelne u Cenkovy Pily na Sumave. Dale tece uzkym udolim, korytem plnym naplavenych balvanu a s perejemi az do Susice. Od Susice zpomaluje a tece sirokym udolim, podel slavnych hradu Rabi a Prachen, kousek za Horazdovicemi Plzensky kraj opousti. Otava byla rekou zlatonosnou, nyni je spise rekou vodaku, neb je nekolikrat rocne sjizdna v cele sve delce. Vyznamnymi pritoky v Plzenskem kraji jsou Losenice, Volsovka, Ostruzna a Nezdicky potok.

Lomnice

Lomnice jako jedina ricka v Plzenskem kraji neprameni a ani neusti. Jeji tok zacina na svazich Tremsina ve Stredoceskem kraji, pak na priblizne sestikilometrovem useku okolo Mladeho Smolivce koketuje s Plzenskym krajem, aby vtekla do rybnika Divak leziciho jiz v Jihoceskem kraji. Na konci sve pouti usti do Otavy.

Ostruzna

Podle nekterych vznika soutokem nekolika potoku u vsi Javorne, podle jinych prameni na svazich Hadiho vrchu. Zprvu tece k severu, u Cachrova se otaci k vychodu, u Velhartic meni smer k severovychodu podel Vidhostskeho hrbetu. Ten u Kolince prorazi a staci se k jihovychodu. Usti do Otavy pobliz Susice. Na Ostruzne rad rybaril Jan Werich, ktery mel blizko Velhartic chatu. Vyznamnymi pritoky jsou Jindrichovicky a Kalny potok.

Kremelna

Dalsi ze sumavskych rek prameni podobne jako Rezna na svahu Pancire, ale na severni strane. V otevrenem udoli s mnoha slatemi proteka Kochanovskymi planemi a vytvari radu meandru. Charakter okoli reky se meni za byvalymi Stodulkami, reka se zarezava a prechazi postupne v kanon s obrimi hrnci a perejemi v koryte. Na jeho konci se u Cenkovy pily spojuje se svou divocejsi sestrou Vydrou a vznika Otava. Kremelna je pravdepodobne jedinou rekou Ceska, na jejimz brehu nestoji zadny dum. Vsechny vyznamne pritoky jsou pravostranne, napr. Slatinny, Jezerni a Prasilsky potok.

Vydra

Snad nejkrasnejsi sumavska reka vznika u Modravy soutokem Roklanskeho a Filipohutskeho potoka s Modravskym potokem, ktery je povazovan za jeji hlavni zdrojnici. Udoli Vydry se za Modravou zuzuje a zvetsuje se take sklon. Pod Antyglem je reka temer nespoutana, v hlubokem udoli s prikrymi svahy proudi perejemi v koryte plnem velkych balvanu. Zklidnuje se az pred Cenkovou pilou, kde se do ni pod elektrarnou Vydra vraci voda z Vchynicko-Tetovskeho kanalu. O par desitek metru dale se steka s Kremelnou a vznika tak Otava. Vyznamnymi pritoky na 23 kilometrech toku jsou Hamersky, Hradecky a Studeny potok.

Rezna

Ricka prameni na vychodnich svazich Pancire, aby se vydala na jih a za Zeleznou Rudou (Alzbetinem) opustila Cesko. Ac je jeji tok na nasem uzemi dlouhy jen priblizne 8 kilometru, dokaze z povodi o rozloze 44 km² odvadet prumerne 1 m³/s. V Nemecku reku znaji jako Regen, ostatne take miri do Regensburgu (Rezna), kde se vleva do Dunaje a proto jako jedina ze zde uvedenych rek patri do umori Cerneho more. Nemci rozlisuji nekolik Reznych: Mala Rezna tece od Roklanu, po spojeni s Velkou Reznou od Pancire je nazyvana Cernou Reznou. Toto jmeno si udrzi po soutok s Bilou Reznou pritekajici od Velkeho Javoru, aby se dal nesla konecne jmeno Rezna. Pritoky Rezne na ceske strane je Gradelsky a Jezerni potok a jeste Svarozna se soutokem na samych statnich hranicich. Nejvetsim a nejdelsim pritokem Rezne je ricka Kouba (nemecky Chamb), ktera prameni nedaleko Kdyne.