V tomto roce si Mestská cást Praha 6 pripomela významný mezník. Uplynulo 90 let od doby, kdy bylo rozhodnuto, že se prevážná cást území tvorící její dnešní území, stane soucástí hlavního mesta. Presne 4. zárí roku 1920 podepsal první prezident Ceskoslovenské republiky T. G. Masaryk zákon c. 114/1920, kterým se sedm z desíti katastrálních území dnešní Mestské cásti Praha 6 – Brevnov, Bubenec, Dejvice, Strešovice, Veleslavín, Vokovice a Liboc – staly soucástí hlavního mesta. Proto je 4. zárí slaveno jako vznik mestské cásti, která je dnes jednou z nejžádanejších lokalit pro bydlení, administrativu i diplomatická a obchodní zastoupení nejen v hlavním meste, ale i v rámci celé republiky.
Alej 90
V souvislosti s oslavami tohoto významného data pro mestskou cást pripravila radnice, krome celé rady drobných pripomínkových akcí, projekt s názvem „Alej 90“. „Realizovali jsme výsadbu 90ti stromu – platanu javorolistých – ve stredovém pásu Evropské ulice. Pro každý vysazený strom jsme s pomocí verejnosti našli symbolicky jeho pojmenování podle významné osobnosti minulosti ci prítomnosti Prahy 6,“ popisuje unikátní projekt starosta šesté mestské cásti Tomáš Chalupa. Jde o jména osobností, které se významnou merou zasloužily o rozvoj Prahy 6 nebo dosáhly významných úspechu ve svém oboru na poli umeleckém, vedeckém ci za jiná díla nebo zásluhy mající vztah k této mestské cásti.
„Našli jsme ale i obycejné lidi, naše spoluobcany, kterí v rozhodujícím okamžiku, v situacích, ve kterých jde o záchranu lidského zdraví, života, ci jen v souboji o cest a morálku v sobe dokázali nalézt obcanskou statecnost a slušnost,“ pokracoval starosta.
V souvislosti se slavnostním pokrtením nove vysazených stromu vyjde i kniha s devadesáti medailonky obcanu, podle kterých nesou stromy svá jména. Slavnostní krest probehl 4. zárí v 11 hodin na zacátku aleje. Stromy pokrtil prevor brevnovského kláštera Petr Prokop Siotrzonek.
Ovšem jak již bylo výše naznaceno, historické obce na území Prahy 6 mnohé spojovalo ješte predtím, než se staly jedním mestem v rámci Prahy, a poté získaly vlastne jen další impuls, aby prohlubovaly hodnotu svých prírodních a duchovních zdroju, z nichž vyšlo mnoho vynikajících osobností. Tímto prostorem pro zrod takových osobností byla predevším existence církevních a kulturních institucí a posléze po r. 1918 dostatecný prostor v tesném sousedství centra Prahy k rozsáhlé výstavbe nových vládních, armádních a administrativních institucí a rezidencních ctvrtí moderního ceského státu. A práve tyto osobnosti jsou vlastní ideou a náplní vzpomínkového projektu Alej 90, jež zahrnuje neobycejný seznam jmen lidí, kterí výrazne ovlivnili svuj obor, své mesto, svou zemi a lidi v dobe své i budoucí.
V prípade brevnovského benediktinského kláštera založeného již na úsvitu ceských dejin se jedná o mimorádnou duchovne kulturní instituci, která zdaleka presáhla svým významem hranice Prahy, ba i ceských zemí. Vyšla z nej rada významných osobností duchovního stavu a na jeho stavbe a výzdobe se podílela vždy umelecká elita príslušné epochy, která se uplatnila na dalších menších církevních objektech, jichž bylo v 17. – 18. století v Brevnove neobvyklé množství. Ve 20. století se mohl klášter pyšnit takovými osobnostmi jako Jan Anastáz Opasek a Emil Aleš Gwuzd. Ale i ostatní farnosti, dejvická, libocká, bubenecská, vedli výjimecní lidé (Jan Machac, Václav Holub, František Vacek, František Krupka). A samozrejme po r. 1918 zde vyrustají vedle katolického Arcibiskupského semináre, který navštevovala vetšina osobností katolické inteligence 20. století, i instituce nekatolické, zvlášte ústrední sbor Církve ceskoslovenské husitské s husitskou teologickou fakultou, spojený se jménem patriarchy Karla Farského. V nejnovejší dobe pribyla Praze 6 další církevne charitativní ústav Domov svaté Rodiny, založený sestrou Akvinelou Loskotovou z kongregace Školských sester de Notre Dame.
Již v 19. století i za hradbami Prahy v zahradních letohrádcích a vilách, kam si jezdila odpocinout pražská elita, umelci a spisovatelé, vznikaly salónní spolecnosti. V Liboci to byl proslulý literární salón Anny Lauermannové – Mikschové ve vile, kterou ji prodal Julius Zeyer a kde byl posléze castým hostem. Po vzniku republiky se do nových vilových ctvrtí stehovali umelci, spisovatelé, filosofové, vedci humanitních oboru a architekti, z nichž vetšina na jejím území i projektovala. Tato tradice zustala zachována do dnešní doby a svedcí o ní jména Jirí Anderle, Bretislav Benda, Cyril Bouda, Kurt Gebauer, Oldrich Kulhánek, Zdenek Smetana, Adolf Benš, Pavel Janák, Adolf Loos, Richard Podzemný, Jaroslav Vondrák, Václav Cerný, Jan Patocka, Zdenek Mahler, Jirí Stránský, Ivan Vyskocil, Jirí Hanzelka, Josef Antonín Jíra, Jan Havránek, Vlasta Burian, Emil Pollert, Waldemar Matuška, Eva Pilarová, Stella Zázvorková. Vždyt která obec se muže pochlubit nositelem Nobelovy ceny jako svým obcanem – Jaroslavem Seifertem? Také hudební tradici má kupodivu tato cást Prahy relativne dlouhou. Nejenže v brevnovském kláštere komponovali a hráli významní hudebníci, ale z jednoho z šáreckých mlýnu pochází i Josef Myslivecek. Novodobou hudební tradici zastupují Jan Hanuš a Libor Pešek. Zcela unikátní je linie divadelní tradice Prahy 6 po r. 1990. V soucasnosti tu sídlí tri proslulá divadla vedená osobnostmi jako Miroslav Krobot, Jirí Suchý a Helena Štáchová.
Pro Prahu 6 je typická také legionárská a vojenská tradice daná umístením centrálních armádních institucí, Ústrední vojenské nemocnice a hlavního pražského letište po r. 1918 do oblasti Dejvic, Bubence a Ruzyne. I díky tomu zde mela silnou místní základnu Jednota sokolská, ceský skauting a v soucasnosti organizace jako Ceský svaz bojovníku za svobodu, Konfederace politických veznu a Ceskoslovenská obec legionárská. Protifašistický a protikomunistický odboj reprezentují skupina zvaná Tri králové, Alois Eliáš, František Fajtl, Jan Zelenka – Hajský, František Fárek, Jan Pekárek, Bedrich Valla, Karel Palecek, Jirí a Ella Pleskotovi, Tomáš Sedlácek, Antonín Špacek, Heliodor Píka, Dagmar Nebeská, Jakub Cermín, Eva Dušková, Karel Vávra, Luboš Jednorožec, Jirí Navrátil. Skauting na Praze 6 reprezentuje Václav Brichácek. Na Praze 6 bydlela i první ceská pilotka Božena Laglerová.
Na armádní instituce je napojena i bohatá sportovní tradice Prahy 6, která má zázemí zvlášte ve stadionu na Julisce. Emil Zátopek, Vera Cáslavská, Josef Masopust, Stanislav Konopásek, Jan Kodeš, Luboš Tomícek, to je jen skromný výcet výjimecných jmen, na které navazuje dnešní generace vrcholového sportu.
Historické obce Prahy 6 mely již pred r. 1918 své slavné politické osobnosti, starosty Jana Kolátora, Raimunda Kubíka, Aloise Potucka, meziválecné ministry Jana Malypetra a L.K. Feierabenda. Dnes se k obcanum Prahy 6, i když u druhého jen krátce, pocítají oba polistopadoví prezidenti: Václav Havel a Václav Klaus.
Vedle vojenských a státních institucí vyrostl po r. 1920 na území Dejvic i velkolepý areál CVUT a pozdeji VŠCHT, který se dostavuje prakticky dodnes. Jej doplnují významné výzkumné prírodovedné a technické ústavy. Šestková prírodoveda a technika je zastoupena osobnostmi jako Antonín Engel, Otto Wichterle, Antonín Holý, Bretislav Tolman, Zdenek Bažant, Jan Betka, Zdenek Kunc, Jirí Malý. Výzkumný ústav cukrovarnický, kdysi sídlící ve Strešovicích, a ceské cukrovarnictví vubec se muže pochlubit pametí a odborností Jirího Linharta, nejstaršího žijícího obcana Prahy 6. A i když obce Prahy 6 nikdy nebyly primární prumyslovou zónou, na prelomu 19. a 20. století vedla rodina Reiseru v Podbabe sladovna svetové úrovne a nedaleko odtud vyrostla jedna z nejmodernejších cistíren odpadních vod podle projektu Anglicana Williama Heerleina Lindleyho.
Vedle toho všeho byly a jsou obce Prahy 6 místem pro bohatý spolkový život a komunitní cinnost, reprezentovanou lidmi, kterí trebaže nejsou slavní v širším povedomí, pro svou obec vykonali mnoho: Václav Jágr, Josef Jandácek, Marie Novotná a Lenka Pokorná.
Ani toto nejsou zdaleka všechny zdroje význacných osobností, které kdy v místech dnešní Prahy 6 pobývaly nebo zde tvorily. Napr. kolik emigrantu z ruské inteligence se usadilo v Bubenci a v Dejvicích po r. 1920, jací umelci v urcitých dobách pusobili v historických skvostech Prahy 6, v letohrádku Hvezda ci v Císarském mlýne apod.
Samotný projekt Alej 90 odhalil, kolik skvelých známých i méne známých, ale nikoli méne duležitých osobností na Praze 6 žila ci pusobila. Mnohdy to byla odhalení prekvapivá, a i když muselo být vybráno jen devadesát jmen, díky tomuto projektu se pripomnela jména, jež již pomalu upadala v obecném povedomí do zapomenutí.
(text byl prevzat z webu Prahy 6, více info na www.praha6.cz)
Výchozí souradnice vás zavedou k první informacní tabuli aleje, kde 4.zárí 2010 probehlo slavnostní odhalení a kde naleznete základní informace o projektu. Procházka podél Evropské trídy není díky automobilové vytíženosti této ulice nijak uchvatná, ale stromy jiste stojí za prohlídku. K nalezení keše bude nutné poznat následující osobnosti, každá osobnost má své specifické císlo, pokud bude dvouciferné provedte ciferaci. Aby to nebylo tak jednoduché, tak jedna osobnost je zde navíc a dosadíme zde tedy … (už vite? ano spravne:) Kdo by odhalil i jméno osoby, ktera se nam sem vloudila navic, muze si pripsat jeden extra bod;) Dopocítání finálních souradnic by nemel být problém. V prípade záseku se nám ozvete pres profil, rádi poradíme. Vemte si s sebou neco na psaní, do kešky se nám nic nevešlo.
English listing is not available yet, will be launched later.
