Zápis o Stupavě v urbáři panství buchlovského v roce 1720:

"Na tomto místě, kde ta dědina jest, samý hory byly, jako taky
ty rola, k tej dědině patřící, nepříliš dávno s těžků prací z hor
udělaný jsou, kterých se nachází ve 3.-tí classi: na 705 měřic, a tyto
jsou takto rozdělený a učiněno tam:
čtvrtníků 18
podsedníků 11
činí všech 29 usedlých
Z těch nadepsaných rolí dána jednomu čtvrtníku na 30 měřic a
podsedníku na 15 měřic výsevku."

První nalezený zápis je o prodeji mlýna 1.10.1766:

"Na vědomí se každému dává, že pod dole psaným datem došlo mezivysoce urozenou paní, paní Marií Terezií, svaté říše římské zvolenou hraběnkou z Berchtoldů, rozenou paní z Petřvaldů, erbovní paní panství na Buchlově a Žeravicích na jedné straně a Františkem Bernátkem, mlynářským mistrem z Újezda rodem, velehradským poddaným na straně druhé, k následujícímu prodeji, respektive ke kupnímu kontraktu na vysoce hraběcí, k panství Buchlovu přináležející, tak zvaný dolní stupavský mlýn a bylo dohodnuto:

Za první:
Z její vysoce hraběcí milosti obydlený stupavský dolní mlýn´s dvojím moučním a jedním kašním složením Františku Bernátkovi za kupní cenu čistých peněz pětsetpadesát zlatých rýnských se přenechává. Zvláště ale, jestliže kupec a jeho dědicové, nebo následovníci a budoucí majitelé, dodrží další body dále uvedených podmínek.
Za druhé:
náleží k tomuto mlýnu polností, od které se vyseje 22 moravských měřic:
pod mlýnskýn náhonem 7 a 4/8 měřice,
u koryčanských hranic 14 a 4/8 měříce,
tak z těchto polí nemusí on, mlynář platit žádnou kontribuci, ani činži. Vyjma domácí zahrádky, z níž musí do hraběcího důchodu odvádět ročně 48 krejcarů.
Za třetí:
bude on, kupec tohoto mlýna i jeho budoucí majitelé telátko i vepře na své vlastní píci a pastvě chovati, jestliže však by se vepři pásli na bukvicích, potom bude povinen odvádět obvyklý poplatek.
Za čtvrté:
má on kupec, jeho dědicové a budoucí nástupníci za tento dolní stupavský mlýn stejně od odpovídající doby, to jest od 1. října 1766, stálý a neodvolatelný roční trvalý nájem ve výši 90 rýnských zlatých, čtvrtletně 22 zlatých a 30 krejcarů, do buchlovského důchodního úřadu bez výjimky odváděti.
Za páté:
když tento stupavský dolní mlýn je odprodán dědičně Františku Bernátkovi do jeho vlastnictví, on mlýn se vším zařízením na vlastní náklady bude udržovati. K prvním opravám mu vrchnost poskytne potřebný materiál. Kupec ani jeho dědicové nebo nástupníci tohoto mlýna nebudou vykonávati běžné roboty, jenom si zajistí potřebné mlýnské kameny a dvakrát do roka bude povinen vyčistit mlýnský náhon,což se rozumí vždy na jaře a v čase pod'zimním. Mlynář bude také povinen postavit novou vazbu, za což mu vrchnost bude od nynějška počítat jako pěší robotu.
Za šesté:
bude on kupec a jeho nástupníci jako doposud deputátní obilí bezplatně mlíti v dobré kvalitě jmenovitě:
z jedné měřice pšenice běžnou mírku mouky,
z jedné měřice žitua 4 a půl čtvrti mouky,
z jedné měřice předního ječmene 5 čtvrtí šrotu.
Za sedmé:
co ale c. a k. a zemské nařízení budoucně vydá ohledně chleba, masa nebo tabáku, to bude muset kupec i jeho následovníci správně provésti a vyplniti.
Za osmé:
bude on jmenovaný kupec a jeho budoucí nástupnící tohoto dolniho stupavského mlýna, který závisí na vysoce hraběcí vrchnosti a tamním úřadu a podléhá vrchnostenské moci i právu ve všech okolnostech, v případě prodeje tohoto dolního stupavského mlýna si vrchnost vyminuie, že bez jejího vědomí a bez jejího souhlasu nemůže být tento stupavský dolní mlýn prodán, ani jinou cestou na jiného vlastníka převeden.
Za deváté:
tento mlýn na věčné časy dědičně a vlastnicky prodaný, bude on kupec a jeho následovníci vysoké buchlovské vrchnosti řediteli úřadu povinni zaplatit jeden zlatý a 30 krejcarů za kupní kontrakt. Tento kupní kontrakt potvrdily obě strany na zámku v Buchlovicích dne 1. října 1766.
shora uvedená kupní suma bude položena v násedujících lhůtách:
při vyhotovení smlouvy: 100 zlatých
do 25. června 1767: 175 zlatých
do posledního září 1767: 275 zlatých
celkem 550 zlatých rýnského čísla

Podpisy:

Stupavský mlynář František Bernátek

Maria Therezia z Berchtoldů rozená z Petřvaldů