Obec na Opavsku v nadmorské výšce cca 350 metru nad morem se pripomíná r. 1377. Ve druhé polovine 15.stol. zpustla. Znovu osazena v 60. letech 16.stol. Roku 1564 první zmínka o tvrzi v majetku Bruntálských z Vrbna. O tvrzi poslední zmínka r. 1617, za tricetileté války zrejme opet zpustla. Na jejím míste vystaven v druhé pol. 17.stol. barokní zámek.
Empírový zámek, který stojí na mírném návrší uprostred vsi byl donedávna využit jako charitní domov pro reholnice. Nechal ho postavit pocátkem 19. stol. tehdejší majitel statku Karel Traugott Skrbenský z Hríšte na míste puvodního barokního zámku, který nechal zborit. Budova zámku má obdélníkový pudorys, je jednopatrová s dvoupatrovým rizalitem, obklopuje jej rozlehlý areál, který byl zrízen jako "divoký anglický park" a dodnes má bohatou drevinnou skladbu. Bohužel dnes je již zámek i park verejnosti neprístupný a možno jej zhlédnout nejlépe od hlavní brány, nebo pres kamennou zídku po obvodu.
Od zámku vede stará lipová alej vycházející od zadní brány zámecké zahrady a nacházejí se v ní lípy, které patrí k nejmohutnejším na Opavsku. Tato nekolik staletí stará alej je význacným krajinným prvkem a dovede nás prímo ze štemploveckého zámeckého parku na Hurku sopecného puvodu, kde došlo k výlevu vyvrelých hornin - cedice v tretihorách. Podle posledních informací by se však tato alej mela behem nejbližších let vykácet kvuli jejímu žalostnému stavu a vysázet novými stromky, cim stratí alej asi na dalších 150 let své kouzlo, tak uvidíme. Je odtud taky hezký výhled.
Hurka je soucástí Štemplovce, ale její západní úbocí patrí Kamenci. Tam se v minulosti nacházely dva velké lomy, v nichž se težil cedic na výstavbu cest. Težba byla ukoncena poté, co lomy zaplavila voda. Zbytky nejvetšího lomu - Malé Hurky jsou patrné ješte dnes. Hurka je poutním místem zasveceným sv. Janu Nepomuckému, kterému je zde vysvecena kaple nacházející se asi 100metru od konce aleje.
