Zmrzlina nebo sorbet?
Na prvního předchůdce zmrzliny vůbec, přišli Peršané zhruba kolem roku 400 př.n.l. Sestávala se z misky sněhu přelitého hroznovou šťávou nebo ochuceného šafránem a měli ve zvyku jej mlsat hlavně ve velkých vedrech. Ostatně této zálibě holdoval i římský císař Nero (37-68), který si nechal vozit led z hor a chuť mu dodával ovocnými šťávami.
První přístroj k výrobě zmrzliny, nebo spíše sorbeta, nelze ovšem přisuzovat nikomu jinému, že Číňanům. Tento vynález samozřejmě ani v nejmenším nepřipomínal dnešní stroje na zmrzlinu, ale mraženou pochoutku vyráběl za pomocí směsi sněhu, ovocných sirupů a ledku, který směs namrazil.
Inovátory, kteří k výrobě zmrzliny začali jako hlavní ingredienci používat mléko, byli ovšem Arabové a nesladili ji ovocem, ale přímo cukrem. V 10. století už byla zmrzlina tohoto typu rozšířena v mnoha velkých arabských městech, včetně Damašku, Bagdádu a Káhiry. V té době do ní už přidávali jogurt, ovoce, ořechy nebo dokonce růžovou vodu.
Zmrzlina v Evropě
Itálie vděčí za zmrzlinu mořeplavci Marco Polovi, který ji ze svých výprav přivezl ve 13. století. Odtud se však do zbytku Evropy začala dostávat až o 300 let později, díky sňatku Kateřiny Medicejské a Vévody Orleánského – budoucího krále Francie. Kateřina trvala na tom, že si do Francie vezme svého kuchaře, který znal recept na ledový ovocný sorbet a záliba v této pochoutce se tak brzy rozšířila na zmlsaný francouzský dvůr a dále do zbytku Evropy.
První tištěný recept na zmrzlinu pochází z Anglie a objevil se v roce 1718 v kuchařské knize Mary Ealesové. A aby Francouzi nezůstali pozadu, vydali o 50 let později kuchařku plnou receptů pouze na zmrzlinu a ledové tříště, pod názvem L’Art de Bien Faire.
Kolonisté přivezli recept na zmrzlinu také do Ameriky, kde byl vynalezen první mrazák k jejímu uchování. V 19. století se začínají objevovat nejrůznější techniky výroby a blízko londýnského Charring Cross vznikl první stánek s kopečkovou zmrzlinou . Opravdu velkého vývoje ve výrobě a boomu popularity se však zmrzlina dočkala až ve 20. století.
Zmrzlina dneška
Největší rozšíření mezi všechny sociální vrstvy zažívá zmrzlina až ve 20. století, a to zcela logicky s rozmachem chladniček a mrazáků, v cenové dostupnosti i pro domácnosti. Se zmrzlinárnami a cukrárnami se v té době doslova roztrhnul pytel, stejně jako se všemi myslitelnými příchutěmi.
Nejúžasnější inovací byla ale metoda nášlehu zmrzliny takovým způsobem, aby díky přidanému vzduchu zdvojnásobila svůj původní objem. S tím samozřejmě souvisí také prudký vývoj v oblasti zmrzlinářských strojů, který pokračuje v podstatě až do dnes. A díky tomu vám můžeme nabídnout točenou zmrzlinu, o které byste si před sto lety mohli nechat pouze zdát
Zmrzlinový slovníček:
-
Sorbet – zmrzlina na bázi ochucené vody (ledová tříšť), oblíbené jsou nejenom ovocné sorbety (obsahují alespoň 25 % ovocné složky), ale také neobvyklé příchutě šampaňského nebo bílého vína.
-
Parfait – ve francouzštině toto slovo znamená „perfektní“, jedná se o zmrzlý sirup vytvořený z cukru, vajec a smetany, přidávat se může ovocná dřeň, nasekané oříšky nebo čokoláda.
-
Granita – ledová tříšť původem z Itálie, klasickou příchutí je citrusové ovoce, káva, máta či mandle.
-
Gelato – variace italské smetanové zmrzliny, obsahuje méně tuku než její kolegyně.
-
Ovocná zmrzlina – vyrábí se z vody a ovocné složky (minimálně 10 %), neobsahuje tuk a měla by mít barvu typickou pro dané druhy ovoce.
Věděli jste, že…
-
…největšími konzumenty zmrzliny jsou Američané?
-
…v Japonsku můžete ochutnat neobvyklé příchutě zmrzliny, např. rybí nebo zeleninovou?
-
…v Maďarsku můžete ochutnat mrkvovou zmrzlinu?
-
…průměrný kopeček zmrzliny zdoláte za 50 líznutí?
-
…největší zmrzlina byla vyrobená v Kanadě roku 1988 a vážila více než 24 tun?