Vltaviny Traditional Cache
kromanonec: Archív. Furt to někdo krade a je tam moc lidí.
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Vltavíny
Vltavíny patrí mezi jedny z nejvzácnejších minerálu na celém
svete. Jejich unikátnost a jedinecnost spocívá nejen v jejich
vzhledu, ale hlavne v tom, že se vyskytují prevážne na
našem území hlavne v jižních Cechách a rídce i na
Morave.
První popis vltavínu pochází z roku 1788 z Týna nad Vltavou od
profesora Meyera. Jak už jméno mesta napovídá, byly
pojmenovány podle reky Vltavy. Nekdy se jim také ríká moldavity,
podle nemeckého oznacení Vltavy – Moldau. Pro ty nalezené na
Morave se vžilo moravit.
Samotný minerál má tmave zelenou pruhlednou barvu. Jeho zabarvení
je velice podobné lesnímu sklu. Díky tomu, byla jejich popularita
koncem 19. století témer mizivá. Šperkari této podobnosti
zneužívali do takové míry, že nebylo prakticky možné
poznat skutecný vltavín od padelku.
Vznik
Vznik vltavínu se po dlouhou dobu vysvetloval tak, že se jedná
o úlomky meteoritu, který kdysi dávno dopadl na zem. V
dnešní dobe prevládá jiná a asi také více prijatelná teorie.
Jedná se o ztuhlé kapky hmoty, která byla vyšplíchnuta
meteoritem, který dopadl od jihozápadu pred 15 miliony let asi 120
kilometru východne od dnešního Stuttgartu. Dnes je po dopadu
patrný kráter pojmenovaný Ries. Dopadající meteorit pred sebou
zahríval a stlacoval vzduch, který roztavil horninu v míste dopadu.
Po kontaktu meteoritu se Zemí, byla roztavená smes meteoritem
vyšplíchnuta na kilometry daleko severovýchodním smerem. Jak
dopadala na zem v podobe kapek, zacala se ochlazovat a tvrdnout. Po
mnoho let na tyto minerály pusobily okolní živly. Hlavne voda
a vítr vtiskly každému vltavínu jedinecnou clenitou strukturu,
která delá z každého kousku neopakovatelný originál. Jejich
napul vesmírný puvod radí vltavíny do skupiny tektitu, což je
oznacení pro meteorické sklo.
Samozrejme je zde více teorií jejich vzniku. Mezi ty
nejcastejší se uvádí pusobení mimozemských sil, kdy se má
jednat o následek pristávání mimozemských teles, jejichž
trysky tavily horninu kolem. Další teorie si pohrávají s
myšlenkou, že se jedná o odlomky srážky dvou
vesmírných teles, cí jen zlomky meteoritu, který nad územím pouze
proletel. Teorie o tom, že by se jednalo o pozustatky praveké
sklárny byly vyvráceny faktem, že v dobe vzniku vltavínu na
Zemi lidé ješte nežili. Jiná myšlenka se zabývá
vznikem vltavínu následkem zásahu zeme bleskem. V tomto prípade by
se jednalo o takzvané fulgurity, ale ani ta nebyla nijak
potvrzena.
Vedci zatím nedokázali úspešne vysvetlit, proc jsou vltavíny
nalezené v Cechách svetlejší a mají vetší clenitost
povrchu, než ty nalezené na Morave.
Nalezište
Do dnešních dob byly vltavíny nalezeny predevším na
území jižních Cech a rídce i na Morave. Nalezište jsou
konkrétne v okolí Písku, Prachatic, Kaplice, Jindrichova Hradce,
Trebíce ci Moravského Krumlova, Podsedlic, Dlažkovic a
Jesenické prehrady. Významná težební lokalita je Chebská
pánev, kde bylo vyteženo nekolik stovek vltavínu. Jeden cas se
s velkou dávkou štestí daly najít i v Praze. Sem byly podle
všeho doneseny rekou. Malé nalezište je i okolo
Dráždan. Mezi další místa výskytu se dá pocítat také
Radessen v Rakousku. Místa výskytu jsou pravdepodobne zpusobena
šikmým dopadem meteoritu a úhlem pod kterým byla roztavená
hornina vyšplíchnut do okolí. Není vylouceno, že se
nemuže objevit další významná lokalita.
Vltavíny se skládají hlavne z kremene, v malém množství se zde
vyskytuje i kyslicník hlinitý a další prímesi, jejichž
procento výskytu je velice malé. V minerálech témer chybí voda.
Zvláštností vltavínu je i to, že by se melo jednat o
minerál s vlastnostmi skla, ale není tomu tak. Sklo se dá mnohokrát
pretavit a stále z neho bude sklo. Pokud, ale dojde k pretavení
vltavínu, už z nej nikdy vltavín nebude.
Legendy
Asi nejvýznamnejší legendou okolo vltavínu je ta o Svatém
grálu. Podle legend z dob krále Artuše mel být Svatý grál
zhotoven z prusvitného zeleného nerostu, jenž mel podobnou
barvu jako smaragd. Svatý grál byl na prelomu dvanáctého a
trináctého století nazván Wolframem von Eschenbachem jako lapit
exilis. Vedci se domnívají, že jde o skomoleninu slovního
spojení lapis lapsus ex illis coellis, jenž se dá
preložit jako kámen sestoupivší z nebe. Podle techto
popisu nebyl doposud nalezen žádný jiný nerost než
vltavín.
Jedna z pover ríká, že pokud si pred spaním priložíte na
celo vltavín, tak budete mít veštecký sen.
Další zmínka není ani tak legenda jako spíše tradice.
V nekterých oblastech, kde se vltavíny na jihu Cech vyskytovaly,
musel mládenec pred svatbou donést své vyvolené vltavín.
Vltavín u sebe údajne nosil i Winston Churchill a Papež Jan
Pavel II. z nich mel zhotoven dokonce celý ruženec. Mezi
významnými majiteli vltavínu nechybí ani Madeleine
Albrightová.
Kde mužete vltavín videt?
Nejvetší sbírku vltavínu má Geosvet v Praze a Národní
muzeum. Podívat se na ne mužete také v Mestském muzeu v Týnu
nad Vltavou. Další muzeum venované tomuto nádhernému klenotu
vzniká v Ceském Krumlove.
Zdroje
Readers digest Výber 09/10 clánek Kámen z nebe
Wikipedia
Foto je vlastní výroby
Additional Hints
(Decrypt)
[CZ]mroevx, hcyar qbyr
[EN]gur ynqqre, gur svefg fgrc nobir gur jnyx