O sérii "Pout k planetám"
Plzeňská Techmania umístila poblíž centra Plzně modely Slunce a všech ostatních planet naší Sluneční soustavy. Poměry mezi jednotlivými astronomickými objekty i jejich oběžné dráhy souhlasí. Jako dobrovolný úkol můžete tato místa navštívit.
Celá série obsahuje celkem 9 keší (každá z nich je věnovaná jedné z planet, včetně slunce), plus jednu finální (3D planetárium). Pokud si pozorně přečtete listing, nebude pro vás těžké odpovědět na otázky, ze kterých získáte finální souřadnice.
Všechny krabičky jsou klasické lock and lock a kromě logbooku a tužky obsahují pro prvních 40 nálezců limitované CGW s motivem té které planety. Krabička finální keše (GC4GKVF 3D planetárium) obsahuje CGW s obrázkem série a pokud přijdete na astronomický geoevent (předem zaregistrovaní), můžete obdržet i jedenácté CWG a budete mít sérii kompletní.
Jako ultra speciální bonus je v každé krabičce pro úplně prvního nálezce připraven i Travel Bug, který netouží po ničem jiném, než se podívat po České republice a každého 4. listopadu se vracet zpátky do Plzně a v bonusové keši GC4GKVF 3D planetárium se setkat s ostatními (víc v popisu jednotlivých Travel Bugů)
Do krabiček vkládejte prosím jen drobné předměty, které mají nějaký vztah k astronomii - modely planet, dalekohledy, observatoře...
Země
Ochranné pole
Věděli jste, že jádro naší planety je plné roztaveného železa? Právně ono vytváří silné magnetické pole, které spolu s atmosférou stíní zemský povrch od nebezpečné radiace ze Slunce a ostatních hvězd…
Tři v jednom
Třetí planeta od Slunce se skládá ze tří vrstev: z již zmíněného jádra, které má svou pevnou a tekutou část, z viskózního pláště, který zasahuje až do hloubky 2 890 km, a z pevné křemíkové kůry o tloušťce 5 – 70 km. Když se Země „roztrhne“ (např. když vznikne trhlina v oceánské desce), dostane se z hlouby planety na povrch nový materiál: dobře si to umíme představit hlavně na příkladu vulkánů.
Vodní svět
Naše Země má mnoho prvenství: je jedinou planetou, na níž byl potvrzen život, má největší hustotu a navíc je jedinou planetou sluneční soustavy, jejíž povrch je částečně pokryt vodou v kapalné podobě. Vodní obal Země neboli hydrosféra, dokonce zalévá 71% zemského povrchu – a z toho celých 97% připadá na slané oceány!
Proč je nebe modré?
Tahle otázka napadla snad každého z nás. Ale opravdu známe odpověď? Obloha je na Zemi modrá, protože molekuly vzduchu rozptylují všemi směry k očím pozorovatele na zemském povrchu ze všech barev slunečního světla nejvíce právě modrou. Díky tomu a díky velkému množství vody na povrchu (viz výše) se jeví z vesmíru jako modrá planeta, kterou halí tenký modrý obal.
Jak Země vlastně vypadá?
To je ale hloupá otázka, že? Vždyť na to, abychom věděli, jak vypadá naše planeta, se zpravidla stačí podívat pod vlastní nohy – kousek z ní uvidíme vždy. Ovšem na to, abychom ji viděli pěkně celou, z vesmíru, bychom museli vyletět alespoň 120 kilometrů vzhůru: teprve pak bychom se mohli opravdu přesvědčit, že rozhodně není plochou plackou…
Satelit s odvrácenou tváří
Umělých družic už lidé na oběžnou dráhu vyslali celou řadu: počasí monitorující Meteosat, znečištění atmosféry snímkující Envisat nebo třeba české družice Magion, které měří magnetosféru a ionosféru. Náš největší a nejvěrnější satelit ale obíhal Zemi dávno před tím, než lidé udělali první kroky. Jmenuje se Měsíc a v naší sluneční soustavě je v poměru k planetě, kterou obíhá, vlastně překvapivě veliký: s průměrem 3 475 km dokáže Zemi ovlivnit v podobě slapové síly, která způsobuje příliv a odliv.
Všimli jste si někdy toho, že z Měsíce vidíme vždy jen jednu část? Je to tím, že ačkoliv Měsíc rotuje, je k nám vždy natočen stejné stranou. Odvrácenou stranu Měsíce tedy ze Země nikdy nespatříme, nicméně díky libracím, tedy kývání Měsíce, můžeme pozorovat až 57% jeho povrchu. Tipnete si, kolik z nich dnes v noci uvidíte vy?
Jak na finální souřadnice
Odpovězte na níže položené otázky, čímž získáte indicie A až J. Finální souřadnice jsou:
N 49° AB.CDE E 013° FG.HIJ
- A,B,C,D = Měsíc má průměr BA(C+7)(D+5) km.
- E,J,G,I =Viskózní plášť zasahuje až do hloubky (E+1)(J-1)GI km.
- H,F = Hydrosféra zalévá (H+6)F% zemského povrchu
Teď už víte všechno, co potřebujete, koukněte se do mapy, nebo využijte svých geografických znalostí Plzně, vezměte si na pomoc hint a vydejte se pro krabičku.
Ostatní krabičky v sérii se na vás už těší:
