O sérii "Pouť k planetám"
Plzeňská Techmania umístila poblíž centra Plzně modely Slunce a všech ostatních planet naší Sluneční soustavy. Poměry mezi jednotlivými astronomickými objekty i jejich oběžné dráhy souhlasí. Modely nejsou ve městě umístěné celoročně, vrací se vždy jen na léto. Jako dobrovolný úkol můžete tato místa navštívit.
Celá série obsahuje celkem 9 keší (každá z nich je věnovaná jedné z planet, včetně slunce), plus jednu finální (3D planetárium). Pokud si pozorně přečtete listing, nebude pro vás těžké odpovědět na otázky, ze kterých získáte finální souřadnice.
Všechny krabičky jsou klasické lock and lock a kromě logbooku a tužky obsahují pro prvních 40 nálezců limitované CGW s motivem té které planety. Krabička finální keše (GC4GKVF 3D planetárium) obsahuje CGW s obrázkem série a pokud přijdete na astronomický geoevent (předem zaregistrovaní), můžete obdržet i jedenácté CWG a budete mít sérii kompletní.
Jako ultra speciální bonus je v každé krabičce pro úplně prvního nálezce připraven i Travel Bug, který netouží po ničem jiném, než se podívat po České republice a každého 4. listopadu se vracet zpátky do Plzně a v bonusové keši GC4GKVF 3D planetárium se setkat s ostatními (víc v popisu jednotlivých Travel Bugů)
Do krabiček vkládejte prosím jen drobné předměty, které mají nějaký vztah k astronomii - modely planet, dalekohledy, observatoře...
Merkur
Malý obr
Merkur je první planetou naší sluneční soustavy: je první co do blízkosti k Slunci a patří mu také velikostí primát, je totiž nejmenší ze všech osmi planet. Pokud byste jej srovnali s naším Měsícem, zjistili byste, že je jen 1,4 krát větší. Existují dokonce i měsíce, které jsou větší než on: Jupiterovy měsíce Ganyméd a Kallisto či Saturnův Titan by tuhle malou planetu takříkajíc strčily do kapsy… Merkur sám mimochodem ani žádný měsíc nemá.
Rozrytý a nestabilní
Povrch Merkuru pokrývají lávové útvary a impaktní krátery, které mohu být široké několik metrů, ale také klidně 1,3 km. Za tyto „jizvy“ na Merkurově tváři mohou meteority, které na něj dopadají, přičemž erozivní činností vzniká originální krajina. Vlastní tektonickou činnost, která by povrch měnila „zevnitř“, už Merkur nemá – i v tom je podobný našemu Měsíci.
Tlak? Menší než v žárovce!
Atmosféra Merkuru je velmi tenká, řídká, nestabilní, složená z atomů, které z povrchu vyrazil sluneční vítr. Hustota jeho atmosféry je dokonce tak nízká, že se její atomy a molekuly srážejí častěji s povrchem planety než samy mezi sebou. Tlak atmosféry na povrchu je menší než v obyčejné žárovce (konkrétně 10 Pa).
Protože je povrch Merkuru velmi horký, tyto atomy rychle unikají do vesmíru, atmosféra je tedy proměnlivá a je neustále doplňována. Obsahuje především kyslík, sodík, vodík a helium. Nepřítomnost přesvědčivější atmosféry způsobuje značné rozdíly mezi teplotou ve dne (přivrácená strana ke Slunce až 450oC) a v noci (odvrácená strana až – 175oC).
Newtonem to nekončí
Byl to právě Merkur, resp. jeho oběžná dráha, která poskytla důkaz o platnosti Einsteinovy teorie relativity. Vědci si totiž všimli, že Merkurova velká poloosa se stáčí v prostoru trochu jinak, než jak to předvídá gravitační teorie Isaaca Netwona. Její chování dokázali vysvětlit až tehdy, když se od Newtonových myšlenek posunuli k těm Einsteinovým. Vzoreček E=mc2 objevený na Zemi tak potvrdil svou platnost až na vzdálené planetě…
Podívejte se sami!
Myslíte, že je možné vidět Merkur na vlastní oči? Ano, jde to! Nejmenší planeta sluneční soustavy je někdy vidět jako slabá hvězdička hned po západu Slunce a někdy zase těsně před jeho východem. V lepším dalekohledu rozeznáte dokonce i fáze Merkuru, podobně jako u Měsíce. Vždy za několik let je navíc možné pozorovat, jak Merkur přechází přes sluneční kotouč. Děje se to tehdy, kdy se planeta při svém oběhu sluneční soustavou dostane přesně mezi Slunce a naši Zemi.
Jak na finální souřadnice
Odpovězte na níže položené otázky, čímž získáte indicie A až J. Finální souřadnice jsou:
N 49° AB.CDE E 013° FG.HIJ
- A = Merkur je 1,A krát větší, než náš Měsíc.
- F,B = Povrch Merkuru pokrývají lávové útvary a impaktní krátery, které mohu být široké několik metrů, ale také klidně F,B km.
- C,D,E,H,I = Nepřítomnost přesvědčivější atmosféry způsobuje značné rozdíly mezi teplotou ve dne (přivrácená strana ke Slunce až (D-5)(G-4)C stupňů Celsia) a v noci (odvrácená strana až – E(H+7)(I+5) stupňů Celsia).
- J = A obligátní otázka: kolik je planet ve sluneční soustavě plus slunce?
Teď už víte všechno, co potřebujete, koukněte se do mapy, nebo využijte svých geografických znalostí Plzně, vezměte si na pomoc hint a vydejte se pro krabičku.
Ostatní krabičky v sérii se na vás už těší:
