NÁRODNÍ DIVADLO
Národní divadlo v Praze je nejznámejší divadlo v Ceské Republice. Novorenesancní budova divadla od Josefa Zítka je jednou z nejvýznamnejších staveb v zemi jak z hlediska národne kulturního, tak i z hlediska ciste architektonického.
Návrhy
O výstavbe kamenného divadla zacali ceští vlastenci uvažovat už v roce 1844 na svých poradách v Praze. Pocátek stavby byl realizován nejprve žádostí o „privilej na vystavení, zarízení, vydržování a rízení“ samostatného ceského divadla, kterou stavovskému výboru ceského snemu 29. ledna 1845 predložil František Palacký. Privilej byla udelena už v dubnu 1845. Ale až za šest let – v dubnu 1851 – vydal mezitím ustavený Sbor pro zrízení ceského národního divadla v Praze první verejné provolání k zahájení sbírek. Národní sbírka ale nebyla jediným zdrojem financování stavby Národního divadla, dostatek prostredku poskytl stát a sám císar.
Základní kámen
Puvodne mel být dovezen základní kámen jen a pouze z hory Rípu. Díky velkému nadšení však byly dodány kameny i z následujících míst: Blaník, Radhošt, Vyšehrad (skála), Hostýn, Žižkov, Svatobor u Sušice, Branka na Dobeníne u Náchoda, Boubín, Zlatý kun u Tmane (Cervený lom), Trocnov, Práchen u Horaždovic, Cerchov, Buchlov, Lipník, Helštejn, Doudleby, zrícenina Podlažického kláštera u Chraste, Záhlinice. Z Podivína navíc došla cihla uhnetená z hlíny a vody ze studánky, u které krtil sv. Cyril. Dne 16. kvetna se konala verejná slavnost pokládání základního kamene (spíše kamenu) za veliké úcasti lidu – odhaduje se prítomnost asi 100 až 150 tisíc lidí. Na dobové fotografii si mužete mimochdem všimnout vlevo ješte starého Retezového mostu a predevším Hradcan, kde ješte chybí celá levá cást chrámu sv. Víta dostavená až zacátkem 20. století.
Architektura
Josef Zítek uzavrel divadelní prostor, hledište a jevište do jednoho celku, zastrešeného mohutnou kupolí. Do Národní trídy predsunul rizalit hlavního vstupu s vnejším schodištem a masivním podstavcem vestibulu, nad kterým se lehce vypíná velkolepá petiosá lodžie s korintskými sloupy, které nesou kladí a vysoký zdobený vlys, zakoncený nad bohate profilovanou rímsou balustrádou s deseti sochami Apolóna a Múz vymodelovaných roku 1877 socharem Bohuslavem Schnirchem. Nároží vytvoril Zítek ze dvou schodištových pylonu, zakoncených Schnirchovým sousoším trig rízených Viktoriemi.
Pojetí vnejší architektury odpovídal i vnitrní prostor hledište, královského lóže, vstupního vestibulu, hlavního foyeru a foyeru na 1. galerii. Zítkovi pro rešení interiéru, po dimenzování jevište a hledište, kde navíc zápasil s príliš velkým poctem požadovaných míst, mnoho prostoru nezbývalo. Omezil proto plochu vstupního vestibulu. Vzniklo slavnostní schodište, spojující vestibul s prízemím, schodište mezi prvním a druhým balkónem a vežové schodište ze vstupního vestibulu na druhý balkón a první a druhou galerii.
Monumentalite budovy byla obetována velikost chodeb, šaten a zejména prostor pro herce a divadelní techniku. Na budovu dále navazuje vzadu Prozatimní divadlo od V.I.Ullmanna, které sloužilo do dostavení hlavní budovy v letech 1862 - 1881, s nímž posléze splynulo v jeden celek.
Interiér a jeho výzdoba
Divadlo je 26 m vysoké. Velice dobrá je akustika a slyšitelnost i v nejsvrchnejších patrech. Nad hledištem visí dve tuny težký lustr o šírce 3 metry a délce 5,5 metru, který má 260 lampicek. Opravuje se v pudním prostoru, kam se dle potreby vysune. Mezi jevištem a hledištem jsou 3 opony. Železná opona pro prípad požáru, druhá opona namalována Vojtechem Hynaisem oslavuje obetavost ceského národa pri budování Národního divadla a tretí opona je cervená, sametová a roztahuje se rucne. Nad oponami lze spatrit nápis „Národ sobe“, který vystihuje spolu s Hynaisovou oponou obcany, kterí darovali peníze na výstavbu budovy. Nad oponou je také plastická Štyrchova figurální sbírka. V divadle se nachází i varhany. Ve foyeru na prvním balkóne lze obdivovat malby Mikoláše Alše a Františka Ženíška. Ve foyeru i v jiných prostorách divadla jsou též bysty osobností, které se mimorádne zasloužily o divadlo.
Otevrení Národního divadla
V sobotu 11. cervna 1881 bylo témer dokoncené divadlo otevreno slavnostním predstavením Smetanovy opery Libuše na pocest návštevy korunního prince Rudolfa II. a belgické princezny Stefanie.
V novostavbe se ješte odehrálo dalších 12 predstavení a divadlo bylo prozatimne uzavreno, aby se mohly dokoncit poslední zbývající práce. Definitivní otevrení bylo stanoveno na 11. zárí 1881.
Požár Národního divadla
K tomuto definitivnímu otevrení nedošlo, nebot 12. srpna asi v šest hodin odpoledne pri montáži hromosvodu vypukl neopatrností klempíru na streše požár, který znicil puvodní medenou kopuli hledište a jevište divadla.
Po této pohrome se projevila velikost, obetavost a houževnatost ceského národa. Stavební odbor Sboru získal sbírkami a dary behem pouhých 47 dní milion zlatých a umožnil tak odstranit škody a dokoncit stavbu budovy ND.
Po požáru byl Josef Zítek vyzván, aby vypracoval projekt budovy. Už behem prvních trinácti predstavení v puvodní Zítkove stavbe se ukázaly cetné provozní závady divadla. I když byl puvodne požadovaný enormní pocet míst snížen ze 2500 na 1800, nemohl se Zítek ubránit komínovému tvaru hledište ani špatné viditelnosti z 1. a 2. galerie a z krajních lóží ve 3. poradí.
10. února 1882 predložil Josef Zítek projekt obnovy. Sbor zamítl projekt jako nevyhovující a zaclo mu být vytýkano kde co, až Josef Zítek na obnovu rezignoval. Budovu po požáru ale bohudík nakonec dokoncil Zítkuv prítel a kolega prof. arch. Josef Schulz, takže k žádným výrazným zmenám nedošlo a obnovené divadlo bylo otevreno 18. listopadu 1883 opet predstavením Smetanovy Libuše.
Rekonstrukce
V 70. letech 20. století se ukázal stav Národního divadla jako velmi špatný, a tak byla podniknuta rozsáhlá rekonstrukce. Prí ní byla opravena predevším puvodní budova. Byl zvýšen sklon podlahy, vybudovány kurárny, zabudováno vetrání, snížen pocet sedadel (986 míst celkem) a zrízeno variabilní jevište. Byl také zmenšen vedlejší Voršilský klášter a na zabrané ploše vznikly nové budovy, pojmenované jako Nová scéna ND.
KEŠ
Získání potrebných informací k nalezení keše bude mít dve cásti – domácí prípravu a cestu za kulturou.
1. cást: Domácí príprava:
A = Rok, kdy byla udelena Privilej na vystavení, zarízení, vydržování a rízení Národního divadla.
B = Rok otevrení.
C = Pocet dní od otevrení do vyhorení ND.
D = Kolik tun váží velký lustr v hlavním sále.
E = Puvodne požadovaný pocet míst pred prvním otevrením.
F = Pocet míst v soucasné dobe.
2. cást: Návšteva divadla:
Aby jste se ke keši dostali, budete potrebovat zjistit ješte nekolik informací uvnitr Národního divadla. To se otevírá pouze na predstavení, a tak nyní prosím prijmete pozvánku k jeho návšteve.
Neberte prosím návštevu divadla a výdaj za lístek jako nepríjemný požadavek na odlov keše. Naopak berte tuto keš spíše jako takový príjemný geo-bonus pri návšteve Národního Divadla. Nejedná se navíc o nijak vysoký výdaj – normální lístek Vás bude stát okolo 100 Kc, nejlevnejší lístky jsou za 30 Kc. Studenti mají pul hodiny pred predstavením lístek za polovic a studenti umeleckých škol mají vstup zdarma. Pokud se Vám i za takto malý peníz návšteva Národního divadla prící, vpravo nahore je pripraveno tlacítko Ignore listing.
Aktuální program najdete na stránkách Národního divadla. Z cinoherních predstavení shlédnutých v rámci prípravy keše mohu doporucit napríklad vydarená predstavení Naši furianti ci Sluha dvou pánu, z opery pak Prodanou nevestu, nicméne i ostatní predstavení mají vysoký standart. A ted k prohlídce, kterou doporucuji uskutecnit pred zacátkem predstavení. (Divadlo se otevírá 45 minut pred zacátkem.)
Zacneme rovnou u šaten, kde si mužete zdarma odložit své svršky. Krome zrcadel na stenách zde za povšimnutí stojí také velké ctvercové lustry, každý z nich má 1G koulicek. Odsud je to jenom kousek k základním kamenum v nejnižším patre budovy. Do severní steny jich tu uvidíte zasazených mimochodem opet G. Urcite si tu ješte prohlédnete zajímavé modely Národního divadla, je jich tady H.
Krome hlavního sálu je nejzajímavejší cástí ND Foyer v 1. patre. Zde se mužete pokochat nádhernými stropními malbami Františka Ženíška - jedna zobrazuje zlatý vek, druhá úpadek a tretí znovuvzkríšení. V I stropních výklencích se zde mužete pokochat cyklem lunet Vlast od Mikoláše Alše a Františka Ženíška. Také zde naleznete stejný pocet bust ceských osobností spojených s ND od Jana Štursy, Bohumila Kafky a dalších. Pri odchodu smerem k hledišti stredem, uvidíte proti sobe jednu z významných postav ceského národa. Je-li jím Tomáš Garrigue Masaryk, pak J=1, pokud je to Alois Jirásek, pak J=3, a je-li to František Palacký, pak J=5.
Odsud se již presunte do hledište, kde mužete porídit svoji fotografii – viz dnes již dobrovolná soucást logu. Pak si tu všimnete jednak varhan, jejichž píštaly jsou videt nahore po obou stranách opony. Pocet píštal v levém poli v prední rade je K (prvocíslo). Povšimnete si také casto prehlédnutých ctyr malých nápisu na strope. Pocet písmen v nich dohromady je L. Nyní už se pohodlne usadte a vychutnejte si hlavní program této keše. Po skoncení predstavení zde ješte chvíli vydržte a pockejte až sjede známá ocelová protipožární opona. Pocet ctvercových a obdélníkových polí na ní je M. Pocítejte i ty v horní rade viditelné jen zcásti. A nyní již mužete vyrazit pri odchodu z divadla pro geobonus.
Keš se nachází na souradnicích:
50°04.(B+C-A+(I-H)*M-H+I-J)
14°24.(E/D-F+G*K-H+I+L)
Preji Vám príjemný kulturní zážitek.
Nyní již nepovinná soucást logu: Do logu prosím napište název predstavení, na kterém jste byli, a také, jak se Vám to líbilo. Když ješte pripojite svoji fotografii z divadla, udeláte tím ownerovi radost, že jste si nedošli jen pro finálku a že jste v divadle skutecne byli. ;-)
