Historie kostela
[CZ] Bývalý dominikánský kostel sv. Václava s klášterem byl založen v roce 1291. V roce 1321 se v kláštere konala provinciální kapitula ceské rádové provincie. Kostel byl vysvecen byl v roce 1336. V letech 1372-1406 byl rozšíren klášter. Byla vystavena krížová chodba, zimní reflektár. Kapitulní sín byla rozšírena o polygonální záver. 1723 zacala barokizace a rozšírení stavitelem Janem Jirím Hausruckerem. Z této doby pochází bohatá malírská výzdoba stropu. V roce 1763 byl objet opravován po požáru. V roce 1783 jej císar Josef II. zrušil a chrám byl premenen na skladište. V severním a východním krídle byla v té dobe zrízena škola a západní krídlo bylo prestaveno na byty. V polovine 19. století nahradila gotický polygonální záver rovná zed. Od pocátku dvacátého století zacala být docenována kulturní hodnota stavby.
V postranní kapli sv. Dominika se dochovaly stredoveké žebrové klenby a barokní nástropní malby jsou nesporne kvalitním umeleckým dílem. Restaurátorskými pruzkumy se navíc pozdeji podarilo v interiéru odkrýt fragmenty gotických maleb ze 14. století. Snahám vrátit chrámu bohoslužebné využití ucinil prítrž únor 1948. V padesátých a šedesátých letech se v historickém centru Opavy mohutne bouralo. Demolovány byly i stavby v okolí vcetne západního krídla kláštera. Kostel tak prišel o historické prostredí. V roce 1964 melo dojít i na nej. ONV požádal o upuštení od památkové ochrany pro zchátralost a absenci využití. Tomu se naštestí podarilo zabránit. Rozhodnutí nebourat s sebou prineslo statické zajištení a postupné opravy. Nejprve se v nekolika vlnách obnovil exteriér, nyní se opravuje interiér. Prilehlé budovy kláštera byly po válce adaptovány na Dum umení a základní umeleckou školu. Keš se nachází v tesné blízkosti kostela.
Dávejte pozor pri vyzvednutí. Je zde velký pohyb osob. Kes byla nekolikrat ukradena!!!
[EN] Simple cache very close to city center. The church was found 1291. I recommend it for all foreign cachers!
A ted neco málo o historii Opavy
Pocátky osídlení Opavy a jejího okolí sahají až do dob pravekých. Vetšinou se jednalo o místa nacházející se dnes v okrajových cástech mestského celku. Procházely tudy staré kupecké stezky propojující Slezsko s dalekými oblastmi Evropy. Postupem doby se zde zacala vytváret malá, postupne se rozširující kupecká osada.
Samotná první zmínka o Opave pochází z roku 1195, kdy v meste krátký cas pobýval olomoucký údelný kníže Vladimír. Významnejší zpráva o Opave pochází z roku 1224, kdy se poprvé hovorí o meste. Od této doby se z mesta stalo kulturní centrum. Význam tohoto mesta dokládá skutecnost, že se ve meste nacházela samotná mincovna.
Rozvoj mesta je spojen s kolonisty z nemecky hovorících zemí, kterí prišli do Opavy za vlády Premysla Otakara I. Na míste zvaném Opavia spolu s místními obyvateli vytvorili základní pudorysný plán sídelního usporádání s centrálními plochami tržišt - námestími, ulicemi a hlavne opevnením - hradbami. Hradební pás dál mestu jeho charakteristickou podobu ve tvaru nepravidelného oválu otevreného tremi branami, které umožnovaly napojení na hlavní obchodní cesty. Ze západní strany se mest otvíralo branou zvanou Jaktarská, z jihu byl zajišten další pruchod Hradeckou bránou a konecne k severu se používala brána Ratiborská. Všechny tri hlavní cesty se setkávaly uprostred tehdejšího mesta, na jejich prusecíku tak vznikl centrální tržištní prostor, který známe pod názvem Horní námestí. Jeho zhruba trojúhelníkový tvar dokazuje prolnutí všech trí hlavních smeru obchodních a strategických stezek napojených na Opavu.
V roce 1318 vzniklo samostatné Opavské knížectví, které bylo svereno levobocní linii panovnické dynastii Premyslovcu, kterí zde vládli až do poloviny 15. století. Vládnoucím panovníkem byl Mikuláš Opavský, nemanželský syn Premysla Otakara II. Jeho sídlem byl nedaleký, mohutne opevnený hrad v Hradci nad Moravicí. Mezi další významné vládce tohoto knížectví patrí syn Jirího z Podebrad, a katolický velmož Karel, kníže z Lichtenštejna.
Dominantou mesta byl mestský chrám Nanebevzetí Panny Marie, který byl v poslední tretine 14. století vystaven v monumentální gotické podobe jako trojlodní bazilika s dvouvežím v západním prucelí a petibokým záverem na východní strane. Další církevní památky se již vážou k jednotlivým církevním rádum - nemeckým rytírum, minoritum, klariskám, dominikánum, johanitum a po tricetileté válce i jezuitum a františkánum. I mimo mesto se staví církevní budovy, z nichž nejznámejší je kaple stredovekého založení, známá jako Švédská kaple.
Od 16. století roste bohatství meštanu. Duraz na osobní pohodlí a reprezentaci, vedou k zásadním promenám jejich domu. Klasické jsou mázhauzy, jejichž príkladem je "Dum u Bílého konícka". Malované stropy se dochovaly v dome "Boží koutek". V 18. století vrcholí tento meštanský prepych a jako dukaz mohou posloužit paláce zámožných rodin, které se dochovaly.
V 19. století prichází radikální zmena. Hradby jsou bourány a namísto nich vznikají nové parky. Jediným pozustatkem opevnovacích valu je "Ptací vrch", což je pozustatek jedné z puvodních delostreleckých bašt /bastionu/, sníženou a s upravenými stenami, který je korunována hudebním pavilonem. Podél nového pruhu parku se komponuje okruh po vzoru vídenské okružní jízdy - Opavský "Ring", který zahrnuje jak budovy soukromé i verejné. Úplný plán opavského "ringu" však zustal nedokoncen, jelikož se na nej nedostávalo hlavne financních prostredku.
Behem první svetové války se mesto stalo centrem nemeckorakouské provincie Sudetenland, jelikož nemecké obyvatelstvo, které predstavovalo vetšinu, nebylo ochotno respektovat realitu nove vzniklého Ceskoslovenska. Situace se stupnuje roku 1938, kdy se na základe Mnichovské dohody stala Opava soucástí Nemecké ríše. Dosavadní ceský spolkový, kulturní a politický život byl nacistickou mocí zcela zlikvidován. Ke konci války se mesto stalo pevností a behem bojových operací bylo nesmírne težce poškozeno. Historické centrum Opavy bylo v rozvalinách. Úkol obnovit funkci metropole ceského Slezska byl nesmírne nárocný. Nemci byli odsunuti a Opava byla postupne dosídlována osobami ceské národnosti. Po pripojení Katerinek, Kylešovic, Jaktare a dalších okolních obcí, se Opava stala témer 70 000 mestem a roku 1989 i z hlediska poctu obyvatel nejmenším statutárním mestem v Ceské republice. Od té doby se Opava neustále rozširuje a vzkvétá.
Toto je velmi strucná historie mesta Opavy. Aby to nebylo pouhé povídání, vzniká série kesí, které se na tuto historii mesta zamerí. Vždy se bude jednat o budovy, které jsou oznaceny kovovou deskou vypovídající o historii dané budovy
zdroj: JIRÁSEK, Zdenek, MEDKOVÁ, Marta, VOJTAL, Petr.
Kniha o Opave. Opava : Statutni mesto Opava, 2000. 160 s