Na myšlenku venovat se práve smrkum a smrckum me
navedla absence techto ztepilých krasavcu v
blízkém okolí Pardubic.Zdá se ,že
vzhledem ke složení pudy se tady smrkum proste
nedarí a proto jsou nahrazeny borovicemi a
listnáci.Smrk vyžaduje vlhké hlinité
pudy,nebo rašelinište a cisté
ovzduší.
Další duvod proc práve takovouto cache je
ten,že ostatní druhy stromu
napr.:lípy,duby,borovice bývají casto
oslavovány v jiných,daleko slavnejších
a možná i zajímavejších
cache-príbezích. K místu na které
vás zavede tato cache se nevztahuje žádný
príbeh.Kolonie nekolika kusu smrku ztepilých zde
stojí jakoby omylem,ale pusobí to
zajímave.Doufám,že i skrýš
vás svým zpusobem pobaví.Navíc zde
mužete zacít se zahrátím vašich
prístroju a po té se vydat na nedaleké a moc
pekné skrýše viz.:
BAROCH na severu, nebo
Srch na západe a nebo na východe
Kuneticka hora.
Smrk ztepilý-Picea
abies,základní
údaje:
Je to statný stálezelený jehlicnatý
strom, který byl puvodne rozšíren ve
strední a jihovýchodní Evrope (od Alp po
Balkán), kde tvorí horské a podhorské
lesy; souvislé puvodní porosty se nacházely v
severní a severovýchodní Evrope, kde sahaly od
Norska pres Polsko až na východ po Belorusko a
horní Povolží. Krom toho je s oblibou
vysazován v kulturních lesích na celé
severní polokouli, casto jako smrková monokultura,
byt je tento typ lesního hospodarení na
ústupu. Jako okrasný strom je pestován na
celém svete. Strom výrustá rovným
kmenem, který je v mládí pokrytý
hladkou, svetlehnedou kurou, která se s
pribývajícím vekem mení v
šedohnedou až cervenohnedou šupinovitou
rozpukanou borku. Koruna je štíhle
jehlancovitá, vetve v ní vyrustají v
pravidelných preslenech. Korenový systém je
melký, bez hlavního korene, lze jej dobre studovat na
vyvrácených exemplárích. Dorustá
výšky až 50 m. Jehlice jsou 10-25 mm
dlouhé, 1 mm široké, na prurezu
ctyrhranné a na konci zašpicatelé.
Kvetenství jsou šišticovitá.
Žluté samcí šištice
vyrustají v paždích jehlic na lonských
vetévkách, nacervenalé samicí
vyrustají na konci letorostu v horních patrech
koruny. Puvodne rostou smerem nahoru, ale ješte pred
opylením se mení na previslé (na rozdíl
od šištic jedle belokoré). Šišky
jsou nerozpadavé, podlouhlé a zejména cerstve
spadlé.
 |
O králi smrku-Boubínský
prales:
Král smrku byl nejvetší ze smrku v
národní prírodní rezervaci
Boubínský prales na západním svahu hory
Boubín. Približne 440 letý smrk
ztepilý (Picea abies) stál v 1000 m n.m, mel
merený obvod kmene 508 cm pri prumeru 162 cm,
výšku 57,6 m a objem necelých 30 m⊃3;, ve
špici koruny byl vychýlen od osy o 11 metru. Ke
stárí byl strom napaden václavkou a
vyhnilý, hniloba byla prícinou
rozšírení kmene u paty. První
živé vetve rostly ve výšce 25 m,
nejdelší 6,5m až ve výšce 39 m. K
populárnímu stromu vedla stezka, bohužel
nápor turistu na korenový systém se podepsal
na stabilite stromu. Smrk uschl v roce 1969 a 4. prosince 1970 padl
pri vichrici. Pri pádu se vrchol natrikrát prerazil.
Pád Krále smrku prispel k uzavrení
jádra pralesa pred verejností. Pozustatky
velikána je možné videt na naucné stezce
(samotný padlý rozkládající se
kmen ale není ze stezky videt), výrez je vystaven v
informacním stredisku Lesu CR v Zátoni, výrez
z výšky 12 m pak v loveckém zámecku
Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Za života stromu byly
odebrány rouby a roste tak nekolik desítek jeho
potomku.
??? Co když práve ten u kterého
stojíte je královským potomkem. ???
18.3.2009:Došlo ke zmene velikosti
schránky a doplnení
nápovedy.