Manitouova bota, aneb pojdte s námi
do …
V dávných dobách,
tesne po vyhynutí mamutu, tygra šavlozubého a
hlavonožky sedmioké se
v techto krajích usadil kmen indiánu
Obocu. V této dobe
ješte nebyla moc Velkého Manitoua omezena jen na Severní Ameriku.
Nutno ríci, že Obocové byli Manitouovými oblíbenci a
chránenci, prestože byli dosti lakotní a
hamižní. Hezké veci si nedovedli
užívat, ale vše pekné hned
ukrývali jeden pred druhým a všichni pred
ostatními.Vznikaly tak tajné skrýše,
plné nádherných predmetu. Obocové však zapomneli a ztratili
vetšinu ukrytu. Jen
k jednomu, asi nejvetšímu a
nejvzácnejšímu pokladu, byl nakreslen
plánek. Plánek dali indiáni po porade do
opatrování místnímu šamanovi
Kourilažmuslezlyvlasy
(zkrácene Kouril). Šaman Kouril plánek
ochranoval svedomite. Nosil ho stále u sebe, což se
obema stalo osudným - plánku i Kourilovi. Stalo se to
jednoho léta, kdy lesní správa
provádela letecký postrik proti zácpe
úporné. Kouril se každý den
vydával na boruvkové plantáže
sbírat zásoby na zimu i k okamžité
spotrebe. No, a za chvíli to na nej prišlo. Skocil do
kroví … ááá … úleva, ale
co dál ? Už se chystal použít plánek
velmi, ale VELMI hanebným zpusobem … Na to už se
Velký Manitou nemohl
dívat (a že snesl hodne). Vytrhl Kourilovi
plánek z ruky, aby zabránil jeho
znehodnocení. Zabránil, ale plánek se rozerval
na kusy, a navíc jeden díl zustal Kourilovi v ruce,
sice nepoužitelný, ale nepoznamenaný. Kourila
dal M. zkamenet do pekné skály, ze které bude
„svuj“ díl plánku pekne strežit.
2. cást plánku
hlídají clenové odnože Obocu, Podzemkové, kterí (snad
ješte) žijí v podzemních
skalních dírách blízko cesty vedle
nevysokého boulderu.
3. cást je na míste, kde se
odehrávaly tuhé boje o území mezi
indiány a novými osadníky. Boje trvaly mnoho
dní, byly velmi kruté, vždyt se bojovalo
borovými šiškami. Štestí
prálo strídave indiánum i osadníkum:
V pondelí ovládli prérii indiáni.
V úterý museli ustoupit a na pažitu (ne
Pažitu) se rozvalovali osadníci. Ve stredu však
museli pod indiánskou palbou ustoupit. Ve ctvrtek zase
osadníci území vybojovali zpet.
V pátek prišel hajný a vyhnal je
z lesa všechny. Manitou byl
nadšený z hrdinství pana hajného a
dal mu do opatrování 3. díl plánku.
4. cást plánku nechal
Manitou jen tak povalovat po lese,
protože samotná je stejne každému na nic
– a navíc, že si ji ohlídá
sám.
Až posbíráte
všechny cásti plánku bude vám
s jeho pomocí umožneno vstoupit do bludište
a ztratit se v nem. Pokud ne, lze na konci vyznacené
trasy nalézt opravdový poklad Obocu, hlídaný duchem Velkého
Manitoua , plný samých
krásných vecí.
Na výše uvedených
souradnicích samozrejme poklad není, ale dá se
poblíž zaparkovat auto a prectete si tu na
bílém stítku císlo
namalované
CERNOU barvou: 0 J
Z D
Na pochod se vydejte na souradnice:N 50°
37.DJJ’; E 015° 1Z.D1Z’ Signál je tam dost
špatný, podívejte se na spoiler
Užívejte si ...
!!!
!!POZOR!!
Budete se pohybovat v oblasti
skal, kde muže
hrozit nebezpecí
pádu.