Historie DPMB
Období konesprežní dráhy (1869-1881)
Mestská hromadná doprava byla v Brne
zahájena 17. srpna 1869 zprovoznením první konesprežné dráhy
na našem území. Provozování dráhy se ujala spolecnost
„Brünner Tramway Gesellschaft für Personen und
Frachtenverkehr” (Brnenská dopravní spolecnost pro osobní a
nákladní dopravu). Na první trati od Kiosku (Moravské námestí) do
Kartouz (Královo Pole, Semilasso) jezdilo 6 vozu v intervalu 15
minut. V roce 1870 bylo již v provozu 57 vozu, jezdících na
ctyrech tratích pro dopravu osob a jedné nákladní vlecce.
Konesprežná dráha byla v Brne provozována s prestávkou v
letech 1875 až 1876 do roku 1881, kdy byl provoz pro
nerentabilitu zastaven.
Parní provoz (1884-1899)
V roce 1884 byla založena
akciová spolecnost „Brünner Damf - Tramway” (Brnenská
parní tramvaj), která dne 24. kvetna 1884 zahájila na trati Pisárky
- Královo Pole provoz parní poulicní dráhy, který byl ješte
téhož roku rozšíren na další trat v úseku
Václavská - Ústrední hrbitov. Do provozu bylo uvedeno postupne 15
lokomotiv a 31 vlecných vozu. Parní provoz nezanikl ani po
elektrizaci provozu osobní dopravy.Poslední parní lokomotiva
„Caroline” (dnes exponát Technického muzea v Brne)
rozvážela železnicní nákladní vozy ulicemi mesta až
do února 1926, kdy byla prevedena na vlecku Zbrojovky, napojenou
prímo na železnicní sít CSD. Tím skoncila první etapa parního
provozu na kolejích brnenské poulicní dopravy.
Elektrický provoz (od roku 1900)
V roce 1900 zapocala v Brne rakouská
spolecnost s výstavbou a provozem poulicní dráhy s elektrickým
pohonem. Provoz byl zahájen 21.cervna 1900 na upravených tratích
parní dráhy. Po vybudování dalších tratí bylo koncem roku
1903 v provozu pet linek, které byly rozlišeny pomocí
barevných tercu. Vozový park tvorilo 41 motorových a 12 vlecných
vozu, vyrobených ve Štýrském Hradci a postupne upravených 29
vlecných vozu z období konské a parní dráhy. Prvními vozy domácí
výroby bylo 7 motorových vozu od brnenské firmy Lederer - Porges.
Pro elektrický provoz byla prebudována stará vozovna v Pisárkách a
vystavena nová v Králove Poli (nyní slouží jako budova
menírny). Pred 1. svetovou válkou došlo v síti poulicní
dráhy jen k dílcím úpravám a zmenám.
Od roku 1949
V cervenci 1949 se také podarilo
zahájit provoz na nove vybudovaných trolejbusových tratích, o
jehož zavedení se Brno snažilo již v období první
republiky. Do konce roku 1949 byly uvedeny do provozu 3 linky. V
roce 1954 pak prodloužením jedné z nich zacala trolejbusová
doprava plnit dopravní funkci i v rámci brnenského regionu.
Od roku 1990
Na prelomu 80. a 90. let se zacala
projevovat provozní stagnace systému. Prudký rust individuálního
motorismu vystavil hromadnou dopravu ostré konfrontaci. Proto bylo
vedením mesta prijato rozhodnutí o organizacní zmene systému
hromadné dopravy jako opatrení s docasnou úcinností do konecného
vyrešení zkapacitnení predevším kolejového systému. K
realizaci nového systému došlo v roce 1995. Zmena organizace
provozu mestské hromadné dopravy byla jednoznacne vyvolána potrebou
zefektivnení jejího provozu. Pri príprave i vlastní realizaci byl
kladen duraz na maximální využití tramvajové a trolejbusové
trakce a omezení soubežných autobusových linek, na ekologickou
situaci stredu mesta a dalších významných lokalit, na
zjednodušení tramvajové síte a zkrácení intervalu mezi
následujícími soupravami.
Zdroj: www.dpmb.cz
Hledej tento znak
