-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Levná drive-in keška, která Tě zavede k snad hezkému bonusu.
KES NENI PRIMO VE VINOHRADE, ALE KOUSEK STRANOU, ABY NEDOCHAZELO KE KONFLIKTUM S MAJITELY.
V ZADNEM PRIPADE DO VINIC NEVSTUPUJTE, ZEJMENA V DOBE SKLIZNE!
RESPEKTUJTE PROSIM SOUKROME VLASTNICTVI. HROZNY HLIDAJI NEJEN PLYNOVA DELA, KTERA MUZETE V SEZONE SLYSET VSUDE OKOLO, ALE TAKY OSTRILENI HOSI.
Keš venovaná množení révy vinné, predevším podnožím.
Množení:
V Evrope se až na výjimky po dlouhá staletí pestovala réva jako pravokorenná, protože šlo o nejjednodušší zpusob množení, který na tehdejší dobu plne vyhovoval a to až do doby kdy byla do Evropy zavlecena mšicka révokaz – Phylloxera.
Vyzkoušelo se spousta metod, at už pestování na píscitých pudách, nebo sycení pudy nejruznejšími jedy, nakonec se jako nejúcinnejší ukázala metoda biologická a to štepování ušlechtilých odrud na podnože amerických druhu révy. Štepování samotné však je vec mnohem starší, už v dobe Rímské ríše se používaly nekteré odrudy, druhu Vitis vinifera jako podnož pro další odrudy, napr. odruda Sylvánské zelené se využívala jako podnož pro odrudy trpící chlorózou.
Z príchodem révokazu se zacali používat americké druhy révy Vitis riparia (réva pobrežní), Vitis rupestris (réva skalní) a Vitis berlandieri (réva vápnomilná), které jsou vuci révokazu imunní.
Protože však tyto odrudy mely mimo predností i nedostatky, pristoupilo se k jejich vzájemnému krížení.
Nejvíce odrud podnožové révy vzniklo krížením druhu Vitis berlandieri x Vitis riparia, z tohoto krížení vznikly odrudy KOBER – 5BB, Craciunel 2, KOBER – 125AA, Teleki – 8B, Teleki – 5C, SO4, vetšina techto odrud se jako podnož používá doposud.
Menší skupina odrud podnožové révy vznikla zkrížením druhu Vitis riparia x Vitis rupestris
Protože však nekteré evropské odrudy révy špatne srustaly s temito odrudami, pristoupilo se ke krížení amerických druhu révy s evropskými, zejména s Vitis vinifera, prípadne Vitis cinerea, tyto podnože však mají nižší odolnost vuci révokazu a proto se používají v menší míre a to výhradne v severnejších vinarských oblastech, kde je tlak revokaza nižší.
Šlechtení podnožové révy pokracuje i nadále a vznikají nové a nové odrudy.
Pro pestování podnožové révy se používá nekolik druhu vedení, v blízkosti kešky mužete spatrit dva typy:
BRATISLAVSKÉ vedení mužete videt blíže k vesnici vpravo od cesty Breclav – Hodonín(toto uz od jara 2013 neplati, podnozova vinice je zrusena stejne tak dlouholeta vyroba sazenic revy v Hruskach), sloupky jsou 2 – 2,5 m vysoké, v rádku 6 – 8 m od sebe, rádky jsou široké 2,5 m. Nahore jsou upevneny nosné dráty z kterých je ke každé hlave, které jsou v rádku 1 – 1,2 m od sebe zpušten pod úhlem 50 – 60° drát vodící, který je ukotven ke kolíku v zemi. K tomuto drátu se výhony uvazuji.
ITALSKÁ DRÁTENKA je umístnena vlevo od cesty Breclav – Hodonín, Konstrukce je vysoká 0,6 – 0,8 m, na horních ramenech je horizontálne nataženo rídké drátené pletivo, na kterém výhony leží. Hlavy jsou vysázeny ve dvou radách vedle sebe.
CHMELNICOVÉ vedení je konstrukcne podobné vedení bratislavskému s tím rozdílem, že je vysoké 4 – 5 m a vodící dráty jsou z nosných drátu k hlave vedeny svisle. Pro vyšší pracnost se u nás príliš nepoužívá.
Alternativu chmelnicoveho vedeni muzete videt, kdyz se od kese podivate na SV pres cestu, italska firma zde nekolik let pestuje podnozovou revu na nizkych kmincich a vodorovne umistnenych dratenych rostech. Budoucnost podnocove vinice je ale uz spocitana, nahradi ji produkcni vinice firmy s krizem ve znaku, ktera uz v sousedstvi v predeslem roce vysadila pres 20 ha novych vinohradu.
Ošetrování révy behem vegetace spocívá ve vyvazování letorostu, odstranení prebytecných letorostu, vylamování zálistku, ošetrování pudy v rádcích i meziradí.
Réví se sklízí v zime, v dobe kdy teploty poklesnou pod – 10 stupnu Celsia, následne se ocistí od úponku, nastríhá na požadovanou délku a roztrídí podle síly.
Následne se takto upravené rízky svážou, desinfikují a uskladní v chladu. Pred štepováním, zpravidla v predjarí se rízky namocí na 24 hodin do vody, nacež následuje samotné štepování, dnes v drtivé vetšine tzv. Omega rezem pomocí strojku, které spojí rízek podnožové révy a roub ušlechtilé odrudy, v domácích podmínkách lze použít štepování „jazýckovou“ kopulací.
Po naštepování se místo štepování naparafinuje namocením do horkého vosku, címž se zabrání jejich vysychání.
Takto upravene štepovance se umístní do drevených stratifikacních beden s vlhkou rašelinou, perlitem nebo pilinami. Bedny se umístní do svetlé místnosti s teplotou 30 stupnu C a vysokou vzdušnou vlhkostí. Jakmile se zacne tvorit kalus (hojivé pletivo) sníží se teplota na 20 stupnu Celsia, po vytvorení kalusu na celém obvodu se zacne s otužováním, denne se sníží teplota o 2 stupne Celsia do vyrovnání s venkovní teplotou. Celý proces stratifikace a otužování trvá 20 – 30 dnu.
Na jare, v druhé polovine brezna se potom tyto štepovance vysazují. Dnes vetšinou do hrubku pokrytých cernou folií. Pred výsadbou se sazenice ješte jednou roztrídí, odstraní rosné koreny (koreny vyrustající z horní, ušlechtilé odrudy), zakrátí se výhon na 5 cm, zelený výhon a cást dreva pod místem štepování se naparafinuje. Pred výsadbou se sazenice namocí na 12 hodin do vody a i po výsadbe vyžadují pravidelnou závlahu.
Behem vegetace se mimo závlahy provádí chemická ochrana sazenic, odstranování plevelu v mezirasí. V srpnu se provede zkrácení letorostu címž se podporí vyzrávání dreva.
Sklizen sazenic se provádí po opadu listu, u sazenic se odstraní všechny koreny mimo korenu vyrustajících úplne dole. Pokud se sazenice nepoužijí na podzimní výsadbu, desinfikují se a na zimu se uloží pri teplote do 5 stupnu Celsia ve vlhkém písku.
Pri celém procesu množení je velmi duležitá evidence materíálu, aby se nakonec z modré moštové odrudy nevyklubala po dvou letech bílá stolní odruda ?.
Additional Hints
(Decrypt)
Ceb fvyáxl / sbe n fgebat zna