Historie
Nejstarsi zarizeni, na kterych clovek uz od dob
neolitickych mackal zrno, byly drtice a rucni mlynky. V Egypte a
predni Asii byly pomerne velmi brzo k pohonu objeveny a vyuzity
dalsi zdroje energie: voda a vitr. Neni znamo, kdo byl vynalezcem
vetrneho kola, vetsina autoru se vsak shoduje na tom, ze je
objevili nekolik tisic let pred n. l. v Orientu v oblasti
persko-arabske pro nedostatek vody. Dosud zachovale zdene vetrne
mlyny v Moonu u Alexandrie jsou stare asi tri tisíce let. O
vetrnych mlynech se v Evrope dozvedeli od vracejicich se vojaku z
krizovych vyprav na prelomu 11. a 12. stoleti. Podle druhe teorie
prisly prvni mlyny do Evropy prostrednictvim Arabu, jejichz rise
sahala v 8. stoleti az na Pyrenejsky poloostrov a to do Spanelska.
Vetrne mlyny vznikaly predevsim tam, kde byl dostatek stalych,
pravidelných a rovnomernych vetru a nedostatek tekouci vody, kde
potoky rychle vysychaly, rozvodnovaly se, nebo v zime na dlouhou
dobu zamrzaly. Nejcastejsimi lokalitami pro stavbu vetrnych mlynu
byly: Hornomoravsky úval, Moravska brana, Hana a hlavne Slezsko. Na
Morave a ve Slezsku je dolozeno celkem 685 vetrnych mlynu z toho 61
zdenych, v Cechach 216 vetrnych mlynu z toho 53 zdenych.
Mlyn Svetliny (Lichtenhain)
Vetrny mlyn Svetliny se nachazi na Studánce (u
Rumburku) na katastru mesta Varnsdorf v mistni casti Svetliny
(Lichtenhain). Jak je patrne z prilozene mapky, v minulem stoleti
mela nahorni obec Studanka (drive Schonborn) temer tri tisice
obyvatel, tvorila samostatnou obec a nachazely se zde vetrne mlyny
dva. o katastru obce Studanka totiz jeste po valce patril mlyn
Svetlik (Lichtenberg), ktery dnes patri k Hornimu Podluzi a je
vyobrazen i v jejich obecnim znaku. Mlyn Svetliny (Lichtenhain)
stal na na krizovatce ulic Dremmelgasse a Obere Reihe a svemu ucelu
slouzil az do prvni svetove valky. V roce 1916 doslo vlivem
spatneho technickeho stavu k castecnemu zriceni kruhove stavby a
naslednemu vytrzeni a padu stredove casti uchyceni lopatek. Jelikoz
v te dobe fungoval mlyn Svetlik, ktery kapacitne stacil, druhy mlyn
jiz nebyl obnoven a tak na fotografii z roku 1928 je videt uz pouze
cast prvniho podlazi se zaklady. V mezivalecnych letech byl na
miste mlyna postaven novy zdeny objekt - statek, ktery je zde
uzivan doposud. Podle dochovalych fotografii je patrne, ze se v
obou pripadech mlynu na Studance jedna o vetrne mlyny "holandskeho"
typu, tj. pevne, zdene s otaceci strechou. Nedaleky mlyn Svetlik
byl rekonstruovan do puvodni podoby vcetne a v soucasne dobe je jiz
plne funkcni. Podle dostupnych podkladu se tak jedna o jedinny
dochovany funkcni mlyn holandskeho typu u nas.
Na mapce Studanky z prelomu 20. stoleti je dobre videt nejen
velikost tehdejsi obce, ale i umisteni dvou vetrnych mlynu.
Fotografie jednoho z posledních mlynaru s rodinou.
Mlyn slouzil svemu ucelu az do roku 1916, kdy se vlivem spatneho
technickeho stavu zritil.
Poslední zname zabery (uz ruiny) jsou z roku 1928.
Protoze na miste mlyna jiz vice nez 100 let
stoji dum se zemedelskym zazemim, kes jsem umistil na miste, ktere
pri prijezdu nevypada prilis vabne, ale "sladkou" odmenou vam bude
vzapeti jeden z nejkrasnejsich pohledu ze Studanky na Jedlovou horu
a zriceninu hradu Tolstejn.
Vyhodnejsi cesta neni z parkoviste primo za sipkou navigace, ale
je pohodlnejsi se vratit na prijezdovou cestu, po ni se cca 50
metru vratit a k chuzi ke kesi vyuzit vyjete koleje ve smeru
sipky.
Viz tez:
Vetrné mlýny na Decínsku #1 - Ružová
Vetrné mlýny na Decínsku #2 - Arnoltice
Vetrné mlýny na Decínsku #3 - Janov
Vetrné mlýny na Decínsku #5 - Varnsdorf
Vetrné mlýny na Decínsku #6 - Rumburk
Vetrné mlýny na Decínsku #7 - Svetlík
Vetrné mlýny na Decínsku #8 - Mikulášovice