Bohouškovické opály
Opál
obecne
Z chemického hlediska je opál
amorfní hydratovaný oxid kremicitý SiO2 .nH2O
s kolísajícím obsahem vody v rozmezí cca 3 - 12 hmotnostních %.
Obvykle je voskove lesklý s výrazne lasturnatým lomem, nejcasteji
prusvitný až nepruhledný. Opály jsou ruzne zbarvené prímesmi,
proto mužeme nacházet opály šedobílé, šedé,
zelené, šedomodré, žluté, okrové, hnedé, cerné atd.
Mohou však být i bezbarvé a pruhledné. Tvrdost se pohybuje
mezi 5,5 - 6,5, hustota kolísá mezi 1,98 - 2,65 g.cm-3.
Obvykle vytvárí hlízovité, hroznovité, kulovité ci krápníkovité
agregáty,ledvinité povlaky nebo žilky. Postupne dehydratací a
krystalizací prechází v kremen nebo chalcedon.
Opál má celou radu odrud.
Asi nejznámejší je tzv. drahý opál. Ten vykazuje
charakteristickou barvomenu, pro kterou je již od antiky
vysoce cenen jako drahý kámen. Barvomena je zpusobena rozkladem
svetla na základní spektrální barvy na vrstvách pravidelne
usporádaných, mikroskopických, stejnomerne velkých opálových
kulicek, z nichž se drahé opály skládají. Nejznámejší
drahé opály pocházejí z Austrálie a USA. Málo se dnes ví, že
pred objevem australských opálových nalezišt byly svetoznámé
a žádané drahé opály dobývány z tzv. opálových baní na
Slovensku. Jedná se o jediné ložisko drahého opálu v Evrope.
Bylo známé pravdepodobne již za casu starého Ríma, nicméne
první písemné zmínky pocházejí až ze 13. století.
Nejvetšího rozkvetu zde dosáhla težba v 15. – 17.
a poté v 19. století.
Odrudou drahého opálu je
hydrofán. Pro nej je typické, že barvomena se projeví až
po nasycení vodou a po vyschnutí tuto vlastnost opet ztrácí. Cirý
opál je oznacován jako hyalit. Velmi známé jsou bezbarvé ciré
hroznovité hyality narustající na balvany cedice ve vulkanickém
tufu u Valce v Doupovských horách.
Nejrozšírenejší je opál obecný. Jednotlivé
variety se podle svého vzhledu oznacují jako opál mlécný (bílý),
opál drevitý (fosilizuje drevo), opál ohnivý (oranžove
cervený), opál mechový ci dendritický (s „kerícky“
oxidu manganu a železa) apod. Matný krídove bílý celistvý opál
se nazývá kašolong, vrstevnatý sedimentární opál potom
menilit. Srážením z termálních pramenu vzniká pórovitý
gejzírit.
Vznik a výskyt
opálu
Opál je nízkoteplotní
minerál. Je castým produktem recentních i fosilních gejzíru a
termálních pramenu; bežne vzniká zvetráváním ultrabazických
hornin, zejména hadcu; casto vyplnuje dutiny a trhliny ve
vulkanitech a jejich tufech. Také je produkován nekterými morskými
živocichy, hlavne rozsivkami. Ojedinele vzniká jako pozdní
minerál v pegmatitech a na hydrotermálních
žílách.
Využití
opálu
Využívání opálu sahá
velmi hluboko do lidské historie. Nejdríve byl podobne jako
pazourek využíván pro výrobu štípaných nástroju. V
Cechách bylo popsáno nekolik nalezišt s výskytem
štípané industrie, kde byly pro výrobu nástroju využity
práve opály. V jižních Cechách byl ve strední dobe kamenné pro
tyto úcely pravekým clovekem sbírán a možná i težen
predevším v okolí Zlaté Koruny a v Kremežské kotline.
Odtud jsou známy bohaté nálezy mezolitické industrie.
Dále byl opál používán v
lécitelství a pripisovaly se mu i magické a nadprirozené
schopnosti. Napr. Platón (okolo roku 393 pred Kristem) uvádí
schopnost opálu cinit svého majitele neviditelným. V Egypte byl
opál používán k lécbe ocních chorob, Rímané jej zase
považovali za štastný kámen, kámen který posiluje
srdce, uklidnuje a zahání strach. Ve stredoveku byl považován
za kámen zdraví, alchymisté se z nej pokoušeli vyrobit kámen
mudrcu. Dodnes patrí opály mezi oblíbené drahé kameny, které mají
své nezastupitelné místo ve šperkarství.
Doufejme,
že se po návšteve této cache nebude po jihoceském kraji
pohybovat velké množství neviditelných bystrozrakých kaceru a
štastných a nebojácných alchymistu ...
BOHOUŠKOVICE
V okolí Kremže se
nacházejí známá jihoceská nalezište opálu. Ta jsou geneticky
spjata s telesy serpentinizovaných peridotitu, uložených v
granulitovém masívu Blanského lesa. Tyto ultrabazické horniny jsou
koncentrovány do tektonicky omezeného, cca 3 km širokého
pásu, probíhajícího ve smeru SZ – JV. V menší míre se
nacházejí i v lemu granulitového telesa. Rozmery a tvar
ultrabazických teles jsou rozmanité, jejich velikost kolísá od
jednotek metru až po 3 km dlouhé cocky. Ultrabazika obsahují
opál vzniklý nekolika zpusoby, vždy však odvozený z
nekteré fáze premeny olivínu, pyroxenu a dalších
horninotvorných minerálu. Opály vznikly pri tropickém zvetrávání
serpentinitu v paleogénu. V první polovine osmdesátých let minulého
století zde byl prováden pruzkum na drahé kameny, v jehož
rámci byly provádeny 2,5 m hluboké pruzkumné rýhy o celkové délce
100 m. V rámci peti územne samostatných ploch byly vycísleny
prognózní zdroje opálu ve výši 8 432 t.
Na lokalite se vyskytuje rada
typu opálu. Nejcasteji mají mlécne bílou barvu, dále se zde
vyskytují opály hnedé, cervene (prímes Fe), zelene (prímes Ni) a
modre zabarvené, žlutavé a vzácne i zcela cerné. Pro
zdejší nalezište jsou však charakteristické
opály dendritické (keríckovité). Ty obsahují v bílé opálové hmote
cetné jemné keríckovité kresby, tvorené prostorove vyvinutými
tmavými dendrity. Ty vznikly srážením Mn a cástecne i Fe
hydrátu v hmote kyseliny kremicité, uvolnující se z
rozloženého hadce. Pri pruzkumu byly zjišteny i
sklovité opály až hyality hnedé až šede nazelenalé
barvy a jablecne zelené chryzopály a zelené chryzoprasy. Jihoceské
opály lze klenotnicky zpracovávat na mugle (nejedná se o mezi
kacery nechvalne známého mudlu), avšak opracovávání je
pomerne nárocné z duvodu znacné krehkosti a vyššího
obsahu vody („nesnáší“ zahrátí na
vyšší teplotu). Opracovaný materiál je však po
vzhledové stránce velmi hodnotný a obzvlášte dendritický
opál, chryzopál a chryzopras jsou prvotrídními šperkovými
kameny.
Cache
Tato cache vás zavede do
blízkosti jedné z nejbohatších lokalit opálu v okolí
Kremže. Samotná cache je umístena na klidném míste s výhledem
na Bohouškovice. Pro ty, kterí chtejí zkusit štestí a
nalézt si vlastní opál pridáváme waypoint, který vás dovede prímo
na lokalitu. Nachází se cca 300 m západne od Bohouškovic na
poli u lesa. Lokalita je již znacne vycerpaná, nicméne
predevším po hlubší orbe se zde vždy
menší úlomky opálu dají najít. Prosíme, budte pri hledání
ohleduplní a snažte se neponicit úrodu.
Odlov cache sice mužete
pojmout jako drive-in autem nebo na kole, ale pokud si budete chtít
vychutnat peknou procházku, doporucujeme nechat vašeho
plechového milácka ve vsi a treba si vybehnout na nedalekého Kluka
ci další blízké caches. Cache se nachází v blízkosti
cyklotrasy c. 1169. Prímo nad Bohouškovicemi je odpocívadlo
s pekným výhledem na Kremežskou kotlinu a okolní kopce (viz
waypoint).
Obsah
cache:
Do krabicky vkládáme jako FTF
prémii neaktivovaný Czech micro geocoin (v prípade spolecného
odlovu náleží FTF prémie tomu, kdo cache objevil jako první).
Dále vkládáme 3x CWG, 3x odznácek ješterka, 5x geocake, 2x
GC a 1x TB. Aby se i ti, kterí nemají zájem o hledání na nedalekém
poli mohli podívat na zdejší opály, necháváme jich zde
nekolik na ukázku.
Prosíme, nedelejte z cache smetište a vkládejte
pouze predmety, které ješte mohou nekoho
potešit.
Nezapomente si z logbooku opsat bonusovou otázku!!!
Budete ji potrebovat pro Velkou geologickou
cache.
Pripravujeme pro vás celou
sérii caches s mineralogickou tematikou:
- Vltavínárská cache (v príprave)
- Velká geologická cache (v príprave)
EN: This cache is placed in a quite place
with a nice view of Bohouskovice close to the one of the richest
localities of opals in Southen Bohemia. If you want to find your
own opal you can enter the locality (see waypoint) on the field 300
m west from Bohouskovice. Please be careful while looking for opals
and do not damage the crop on this field.