Dusnicky krmelec Traditional Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Krmelec je jednoduchá dřevěná stavba umístěná nejčastěji v lese, která slouží pro přikrmování zvěře. Přikrmování se obvykle provádí v zimním období, kdy je nedostatek potravy a není k dispozici zelené píce.
Do krmelce se zakládá seno pro přikrmování lesních savců z čeledě jelenovitých (jelen, daněk, srnec apod.). Kromě toho bývají krmelce ještě doplněny o korýtka, kam se vkládá tzv. liz, což jsou obvykle větší hroudy kamenné či hořečnaté soli, které zvířata v případě potřeby olizují a doplňují si tak chybějící tělesné soli.
***
Myslivost je soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři, jako součást ekosystému, a spolková činnosti směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků, jako součást kulturního dědictví.
Myslivost se dotýká mnoha oborů a věd. Velká část zasahuje také do biologie, ovšem patří sem také nauka o zbraních (střelectví) a podobné technické disciplíny.
***
Chov zvěře
Chov zvěře je rozsáhlá činnost myslivce. Chovem zvěře se snaží dosáhnout na jemu svěřené honitbě zlepšení životních podmínek a zároveň udržovat stavy zvěře (aby byly v rozmezí mezi kmenovými a normovanými stavy) tedy v případě přemnožení přikročit i k regulaci těchto stavů.
Cíle chovu jsou jednak konzumní, směřují také k dosažení chovu jedinců s vysokou plodností a vysokou živou hmotností a také trofejové, zaměřené na dosažení co nejmohutnější a nekvalitnější trofeje.
Pro dosažení co nejlepších chovných výsledků je potřeba zajistit pro srstnatou zvěř dostatek potravy, dostatek krytů proti nepříznivým podmínkám, ale také vybírat zdravé a geneticky dobře založené jedince, případně regulovat poměr pohlaví. Pro pernatou zvěř je potřeba navíc zajistit v době toku, hnízdění a období péče o mláďata naprostý klid v honitbě.
Lovectví
Lovectví bylo odpradávna součástí myslivosti. Je to nástroj k redukci početních stavů zvěře. Aby byl udržován ekosystém honitby je potřeba k lovu vyčlenit jedince, kteří již nejsou v honitbě nezbytní (nemocné, poraněné, přestárlé). Tomuto se říká průběžný odstřel neboli selekce. Dále je nutno vzít v potaz, že k udržení rovnováhy je potřeba určit k odlovu 1/3 mladých jedinců, 1/3 samičí kusy a 1/3 samčí kusy.
Lovectví se dále dělí na 2 disciplíny :
odchyt - Odchyt zvěře je ze zákona zakázán, ale myslivost a ornitologie tvoří výjimku, neboť tato činnost je přímo nezbytná k výkonu této činnosti. Odchytová zařízení musí být v souladu se Zákonem na ochranu zvířat před týráním, z tohoto zákonu jsou zakázány dřívější odchytová zařízení jako např. železa nebo tlučky. Odchyt je důležitý např. při převozu zvěře, ale dnes je běžnější použití narkotik.
odstřel - Za účelem odstřelu bylo vyvinuto mnoho technik lovu, jejichž zvládnutí by mělo lovci zajistit optimální podmínky k odstřelu zvěře. Při odstřelu je důležité, aby byla zvěř usmrcena na místě (tzv. „zůstala v ohni“) z hlediska dodržení Zákona na ochranu zvířat před týráním.
Sokolnictví
Sokolnictví je zvláštní způsob lovu, pomocí vycvičených dravců, především sokolů, jestřábů a orlů.
Jedná se o tradiční oblast lovectví, která používá své vlastní metody, úlovky a filozofii. Člověk, který tuto činnost vykonává se nazývá sokolník.
Sokolníci v Česku se sdružují v rámci Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty. Aby se člověk mohl stát sokolníkem, musí nejprve složit myslivecké zkoušky a poté zkoušky sokolnické. Navíc před složením těchto zkoušek musí byt uchazeč minimálně rok adeptem u myslivců tak i u sokolníků.
Myslivecká zoologie a kynologie
Z hlediska chovu zvěře je nutno znát obecnou zoologii – je nutno znát vnitřní a vnější stavbu těla zvěře např. kvůli lovu a rozpoznání nejlepších míst zásahu. Další důležitou částí je etologie. Velmi specifickou části zoologie je znalost plemen a skupin loveckých psů, jejich chovu, výchově a výcviku, vedení a použití – tedy myslivecká kynologie.
Vztah ke kultuře
Už od pradávna byla myslivost (a předtím lov) vděčným námětem pro uměleckou tvorbu. Díky myslivosti vzniklo mnoho tradic a obyčejů, které jsou v mysliveckých spolcích udržovány dodnes. Postava myslivce se objevovala v různý pohádkách, např. postava čerta bývá často zobrazována v mysliveckém stejnokroji. S myslivostí byl také spojen vznik různých hudebních děl, která tvoří nedílnou součást mysliveckých ceremonií.
Kromě lidové tvorby myslivost poskytovala a dodnes poskytuje suroviny pro výrobu mnoha předmětů. Příklady můžeme vidět například v masném průmyslu, konzervárenství, kožešnictví, kloboučnictví, koželužství, obuvnictví, rukavičkářství, brašnářství, oděvnictví, řezbářství, výrova střelných zbraní, výroba střeliva, lovecké výstroje, doplňkových předmětů (např. vábniček na zvěř) klenotů, apod.
Myslivecká mluva
Česká myslivecká mluva je odborná terminologie, která se vytvářela již od středověku. Mezi myslivci patří mezi udržované a ctěné tradice. Ne proto, aby se myslivci vydávali za něco, co nejsou, nebo proto, aby jim nikdo nerozuměl, jak se občas také dozvíme, ale proto, že ji považujeme za odkaz našich otců, dědů a pradědů a proto si jí vážíme. Ostatně z pohledu lingvistického patří naše myslivecká mluva mezi unikáty. Myslivecká mluva popisuje všechny oblasti myslivecké činnosti a obsahuje ohromné množství termínů, které by vydaly na samostatný slovník.
Myslivecká latina
Podle Ottova naučného slovníku je Myslivecká latina: 'líčení rozmanitých příhod a událostí při lovu zvěře a provozování myslivosti s vymyšlenými zvláštnostmi tak, aby vypravování vzbuzovalo podiv.'
Současný stav a problémy myslivosti v Česku
Současný stav myslivosti v česku sebou obnáší znaky veškerých neduhů naší současné společnosti. Pokusíme se je v rychlosti vyjmenovat: Zákon o myslivosti hřeší na neúctu k vlastnictví - často se stává, že majitelé půdy na které je myslivost provozována nemají možnost se připojit nebo myslivecké hospodaření jinak ovlivnit. Velmi spornou otázkou je určení množství zvěře (kmenové stavy), které lze trvale chovat v jednotlivých honitbách. Často proti sobě stojí zájmy majitelů zemědělských a lesních pozemků a myslivců pečujících o zvěř. Majitelé pozemků, na kterých mnohdy přemnožená spárkatá zvěř páchá významné škody, mají omezené možnosti k její regulaci. Některé plodiny pěstované na velkých plochách mohou zvěři způsobovat nebezpečné zažívací potíže.
Problematické jsou také vztahy myslivecké veřejnosti a státních orgánů nebo neziskových organizací zabývajících se ochranou přírody. Živě diskutovanou otázkou je například návrat velkých šelem (rys, vlk, medvěd) nebo některých chráněných ptáků (krkavec, sokol, orli) do naší přírody. Část myslivců v nich (patrně oprávněně) vidí predátory významně redukující stavy nejen lovné zvěře.
Problémy vážných škod zejména v lesích (o kterých se zmiňuje vládou schválený Národní lesnický program) se od roku 2009 pokouší řešit také expertní skupina ustanovená ministerstvy zemědělství a životního prostředí. Proti jejich doporučením se ale Českomoravská myslivecká jednota velmi tvrdě brání.
Největším problémem je však nedůsledná státní kontrola myslivosti, za kterou mají být zodpovědné odbory životního prostředí při okresních úřadech. Díky tomu dochází k nedodržování litery zákona ve všech myslitelných bodech, bez jakýchkoliv postihů.
Současně však desetitisíce myslivců každoročně investuji ze svých vlastních kapes stovky milionů korun a miliony dobrovolných pracovních hodin, aby se mohla Česká republika chlubit překrásnou přírodou i zvěří. Myslivost je v našich podmínkách otázkou tradice, služby a posláním, která je také dotována z kapes myslivců.
Myslivecké organizace
V Česku se myslivci sdružují do tří organizací - Českomoravské myslivecké jednoty, Řádu sv. Huberta a Asociace profesionálních myslivců České republiky.
***
Na šípkové! - Se zelím!
Kdo by neznal tuto hlášku z úst rozhádaných členů dvou mysliveckých společností z kultovního filmu Slavnosti sněženek? - I takhle poeticky a jemně lidsky lze podat obrázek české myslivosti doby ne příliš dávno minulé.
Slavnosti sněženek (csfd - 86 %) je český barevný film natočený v roce 1983 legendárním režisérem Jiřím Menzelem podle stejnojmenné knihy Bohumila Hrabala, který ve filmu i sám hraje maličkou epizodní roli.
Nezapomenutelný spor dvou mysliveckých spolků nad zastřeleným kancem. Povídka je vlastně portrétní miniaturou sousedů, s nimiž Bohumil Hrabal žil uprostřed chatové oblasti v Kersku nedaleko Prahy. Většina literárních postav má svůj reálný a živý předobraz. S neopakovatelným vypravěčským stylem spisovatele a skvělou profesionální technikou režiséra se před vašima očima rozvíjí nostalgická, ale především hluboce lidská freska žánrových příběhů lidí a lidiček žijících v Polabí. Znovu ožívají pan Franc, Leli, rodina hostinského z Hájenky a nezapomenutelný příběh sporu dvou mysliveckých jednot nad zastřeleným kancem. Ve filmu se snoubí poetično s realistickým popisem, stylizovaná nadsázka s humornou drobnokresbou, události veselé s událostmi smutnými.
***
Zajímavé odkazy:
http://cs.wikipedia.org/
http://www.priroda.cz/ (myslivecká latina)
http://old.myslivost.cz/ (Dodržujme myslivecké tradice - Myslivecká mluva)
http://www.zviratkakonici.estranky.cz/ (slovník mysliveckých výrazů a mluvy)
http://forest-nature.iplace.cz/ (slovník myslivecké mluvy)
http://www.csfd.cz/ (o filmu Slavnosti sněženek)
http://www.youtube.com/ (Slavnosti sněženek - film)
Additional Hints
(Decrypt)
cbxyba fr fgebzh