Hranicni kamen.
Hranicni kamen na Blazkove.
Zemska hranice.
Kes je venovana hranicim mezi byvalymi zememi Kralovstvi ceskeho – Zeme ceske a Zeme moravske a starym mapam. Zeme ceska a moravska byly po vetsinu sve historie spojeny do jednoho celku. Byly urcite chvile, kdy byly nasilne odtrzeny a kazde zemi vladl vlastni panovnik. V novodobe historii bylo uzemi Ceskoslovenska rozdeleno do kraju a jejich hranice jiz nerespektovaly davne zemske hranice. Posledni rozdeleni Ceske republiky na soucasne kraje pokracuje podobne a kraj Vysocina se rozklada na uzemi obou byvalych zemi. Presto se zachovalo nekolik hranicnich kamenu, ktere ukazuji, kudy zemska hranice vedla.
Hranicni kamen na Blazkove ukazuje nejen zemskou hranici. Je zde take hranice rozvodi Cerneho more (Oslava, Jihlava, Dyje, Morava, Dunaj) a Severniho more (Podesinsky potok, Sazava, Vltava, Labe). A mistni obyvatele vedi, ze se zde deli i pocasi. Velice casto pri jizde z Cech na Moravu nebo zpet jsme svedky velke zmeny pocasi. Obvykle kdyz na jedne strane prsi, na strane druhe sviti slunicko. Pokud vas na ceste k hranici provazi husta mlha, vezte, ze za hranicnim kamenen na vas ceka pruzracne ovzdusi. Take teplota se casto lisi o nekolik stupnu. Zimni jinovatka neni take stejna na obou stranach hranic. Tyto rozdily v pocasi nejsou samozrejme vzdycky, ale pri zmenach pocasi velmi casto.
Cechy, Morava, Rakouské Slezsko - 1892.
Stare mapy.
Nyni bych se chtel zminit o starych mapach, nebot na nich zemske hranice jsou zobrazeny. Mapy vznikaly v ceskych a moravskych zemich v ruznou dobu, maji proto take odlisny vzhled. Pro kazdou mapu je uvedena ukazka.
Mullerova mapa Cech z roku 1720.
Mapa Cech Jana Kryštofa Müllera z roku 1720 patrí k nejkrásnejším a nejcennejším kartografickým dílum naší minulosti. Svými rozmery, obsahem, kartografickým i výtvarným zpracováním predcí mnohé jiné mapy, domácí i zahranicní. Je vyhledávána nejen sberateli - milovníky starých map jako umeleckých del a starožitností. Obdivuje ji laická i odborná verejnost. Využívají ji ke studiu geografové, historikové, historictí geografové, historikové umení, krajinní ekologové a další a další odborníci. Hledají na mape nejruznejší údaje o krajine Cech na pocátku 18. století, které jim Müllerova mapa Cech na rozdíl od starších mapových pramenu již muže poskytnout. Vznikla na základe vojenských, správních a hospodárských požadavku státu (rakouské monarchie). Proto jsou na ní podrobne zakresleny krome topografického obsahu (sídla, vodstvo, schematicky reliéf a zelen, komunikace) také zemedelské usedlosti, zaniklé osady, mlýny, vinice, doly na zlato, stríbro, med a dalsi nerostné suroviny, hute, sklárny, postovni stanice a mnoho jiných informací, vysvetlených v bohaté legende mapy.
Cechy, Morava – Podesin, Sirakov, Ujezd, Nove Veseli 1720.
I. vojenské mapování – josefské.
1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace), merítko 1: 28 800
Jeho podkladem se stala Müllerova mapa zvetšená do merítka 1: 28 800. Dustojníci vojenské topografické služby projíždeli krajinu na koni a mapovali metodou "a la vue", cesky to zní méne vznešene - "od oka", tj. pouhým pozorováním v terénu. Jeden dustojník za léto zmapoval až 350 km2. Pred mapováním nebyla z financních a casových duvodu vybudována sít presne a astronomicky urcených trigonometrických bodu. Proto pokusy o sestavení prehledné mapy monarchie, bez její kvalitní geometrické kostry, skoncily neúspešne. Kresba nešla jednoznacne napojit, bortila se, ci prekrývala.
Velká pozornost byla venována komunikacím (rozlišeny podle sjízdnosti - císarské silnice aj.), rekám, potokum i umelým strouhám, využití pudy (orná puda, louky, pastviny atd.) i ruzným typum budov - kostely, mlýny. Díky barevnému rozlišení jednotlivých složek (mapy byly rucne kolorovány) je lze snadno identifikovat.
Cechy – Podesin, Sirakov 1764.
Morava – Ujezd, Matejov, Nove Veseli 1780.
II. vojenské mapování – Františkovo.
1819-1858, merítko 1: 28 800
Jeho vzniku predcházela vojenská triangulace, která sloužila jako geodetický základ tohoto díla, oproti I. vojenskému mapování mužeme tedy sledovat zvýšenou míru presnosti. Podkladem byly mapy Stabilního katastru v merítku 1 : 2 880, což melo také pozitivní vliv na presnost map. Z výsledku tohoto mapování byly odvozeny mapy generální (1: 288 000) a speciální (1: 144 000).
Obsah mapy je v podstate totožný s I. vojenským mapováním, pridány byly pouze výšky trigonometrických bodu (ve vídenských sázích), avšak zobrazovaná situace se velmi liší. Mapy II. vojenského mapování vznikaly v dobe nástupu prumyslové revoluce a rozvoje intenzivních forem zemedelství, kdy vzrostla výmera orné pudy za 100 let o 50% a lesní plochy dosáhly u nás historicky nejmenšího rozsahu.
Cechy – Sirakov 1819.
Morava – Ujezd, Matejov, Nove Veseli1858.
III. vojenské mapování - Františko-josefské.
1876-1878 (Morava a Slezsko), 1877-1880 (Cechy) , merítko 1 : 25 000
1 : 25 000 | 1 : 75 000
Jelikož Františkovo mapování již nestacilo požadavkum armády rakouské monarchie na presné a hlavne aktuální mapy, r. 1868 rakouské ministerstvo války rozhodlo o mapování novém. Jeho podkladem se opet staly katastrální mapy, oproti II. vojenskému mapování je vylepšeno znázornení výškopisu – nejen šrafami, ale také vrstevnicemi a kótami. Výsledkem mapování jsou kolorované tzv. topografické sekce, z nichž pretiskem vznikly mapy speciální (1 : 75 000) a generální (1 : 200 000), které již byly tišteny cernobíle.
Po vzniku samostatného Ceskoslovenska byly mapy predány z Vídne Vojenskému zemepisnému ústavu v Praze. Zatímco speciální mapy byly reambulovány a hojne používány nejen v armáde až do roku 1956, puvodní kolorované sekce zmizely ze zorného pole kartografické verejnosti.
Cechy – Podesin, Sirakov 1877.
1 : 75 000
Morava – Ujezd 1876.
1 : 25 000
Soucasnost.
Ukazka fotomapy z doby nedavne a mapy soucasne, turisticke.
Cechy, Morava – Sirakov, Ujezd 1953.
Cechy, Morava - Podesin, Sirakov, Ujezd 2010.
Zdroje:
http://oldmaps.geolab.cz/
http://kontaminace.cenia.cz/
http://cs.wikipedia.org/
Hranicni kamen.
O tomto kameni se nepodarilo zjistit zadne historicke podrobnosti. Jedna se o kamen ve tvaru hranolu, vysky 170 cm, sirky 25 x 25 cm. V horni casti kamene je na dvou sousednich stranach vytesan ramecek.
Kese se stejnou tematikou:
GC1Q2ZW - Hranicni kamen "Cechy-Morava" u Zdaru n.S.
GC17MQA - Terezianske hranicni kameny
Kes.
Velikost stredni 1 l. Od kesky je vyhled do kraje na ceskou stranu.
Prejeme pekny vylet a uspesny odlov.
Kliknete a ohodnodte tuto kešku:
|