Mineral Springs
The fame of Karlovy Vary has spread into the
whole world thanks to its mineral springs. Twelve of about one
hundred mineral springs are used in the drinking cure.
Their basic compositions are similar but they
differ in temperature and the amount of carbon dioxide, and that is
why their effects are different as well. The colder springs usually
have a slightly purgative effect while the warmer ones make the
production of bile and stomach juices slower.
As to composition the Karlovy Vary water ranks among
sodium-bicarbonate-sulphuric acidulous waters with the total,
mineralization at about 6,4 g/l and the content of disolved carbon
dioxide at about 560-980 mg/l.
The
Liberty Spring
Temperature 59oC, CO2 content 429 mg/l, yield 5
l/min.
It was discovered only when the foundations for the building of Spa
III were dug in 1865. It means that it is the youngest spring in
the row of the Karlovy Vary mineral springs which are used in the
drinking cure. A wooden summerhouse was soon built over it which
today ranks among listed sights.
Up to the half of the last century the Liberty Spring and its
wooden pavillon used to be separated from the spa world with a big
rock. The rock reached as far as to the bed of the Teplá
river. (A statue of St.Bernard used to stand on the rock). In the
opinion of David Becher (1722), a famous Karlovy Vary doctor,
thermal springs were known in the slope above the present Liberty
Spring in as early as the 16th century. D. Becher ordered a
reservoir to be built here.
A hospital (Fremdenhospital) used to stand here in 1812 and that
was why the spring was originally called the Hospital Spring.Only
when the rock had been removed, the colonnade on the left bank of
the Teplá river was extended and new spa facilities were
built. The Spa III (originally the Spa House, Kurhaus) was one of
them. It was built in the years 1864-67 and cost 350.000
guilders.
On excavating the foundations a big crack in the granite was
discovered. Plenty of thermal water (about 30 litres/min) sprang
into the crack. It was very warm - 64oC. To stop the
undesirable inflow into the building pit, the workers followed the
crack further east and the reservoir was built there. This new
spring was supplying the Spa III with water for a number of years.
Only in 1872 the spring started to be used in the drinking cure. A
small temple was built here and in 1877 it was removed to its
present place.
In 1897 it was replaced with an octagonal wooden pavillon. Its
replica has been standing up to this time. It was originally called
the Spa Spring but soon it was re-named and called the Franz-Josef
Spring - in honour of the kaiser who was ruling at that time. In
1945 it was given its present name.
The Orchard
Spring
Temperature 59oC, CO2 content 429
mg/l, yield 5 l/min.
It was discovered only when the foundations for the building of Spa
III were dug in 1865. It means that it is the youngest spring in
the row of the Karlovy Vary mineral springs which are used in the
drinking cure. A wooden summerhouse was soon built over it which
today ranks among listed sights.
Up to the half of the last century the Liberty Spring and its
wooden pavillon used to be separated from the spa world with a big
rock. The rock reached as far as to the bed of the Teplá
river. (A statue of St.Bernard used to stand on the rock). In the
opinion of David Becher (1722), a famous Karlovy Vary doctor,
thermal springs were known in the slope above the present Liberty
Spring in as early as the 16th century. D. Becher ordered a
reservoir to be built here.
A hospital (Fremdenhospital) used to stand here in 1812 and that
was why the spring was originally called the Hospital Spring.Only
when the rock had been removed, the colonnade on the left bank of
the Teplá river was extended and new spa facilities were
built. The Spa III (originally the Spa House, Kurhaus) was one of
them. It was built in the years 1864-67 and cost 350.000
guilders.
On excavating the foundations a big crack in the granite was
discovered. Plenty of thermal water (about 30 litres/min) sprang
into the crack. It was very warm - 64oC. To stop the
undesirable inflow into the building pit, the workers followed the
crack further east and the reservoir was built there. This new
spring was supplying the Spa III with water for a number of years.
Only in 1872 the spring started to be used in the drinking cure. A
small temple was built here and in 1877 it was removed to its
present place.
In 1897 it was replaced with an octagonal wooden pavillon. Its
replica has been standing up to this time. It was originally called
the Spa Spring but soon it was re-named and called the Franz-Josef
Spring - in honour of the kaiser who was ruling at that time. In
1945 it was given its present name.
Snake's spring
This spring is the one of the last Karlovy Vary springs made
accessible to the public. In 2001 during the reconstruction of the
Orchard Colonnade this medicinal springs was led into the western
roundel of the Colonnade. The spring was called the Snake's spring
in memory of the great number of grass-snakes that used to live
behind the colonnade. The spring water is slightly different from
other springs thanks to its lower mineralization (ca 3
g.l-1), its low temperature (ca 30°C) and a high
content of freely soluble carbon dioxide (over 1600
mg.l-1). Please try it, it tastes wonderful!
Prameny
Díky teplým lécivým pramenum se sláva
Karlových Varu rozšírila do celého sveta. Ze 79
pramenu ruzné vydatnosti je 13 pramenu zachyceno a
používá se k pitné kúre.
Minerální vody jsou si
základním složením podobné, avšak pro
rozdílnou teplotu a jiný obsah kyslicníku
uhlicitého mají rozlicné úcinky.
Chladnejší prameny mají obvykle lehce
projímavý úcinek, prameny teplejší
mají vliv tlumivý, zpomalují vylucování
žluce i žaludecních štáv.
Název
pramene |
Teploty pramenu
(prizpusobují se prumerné
teplote sezóny +/- 3oC) |
Prístupnost
jednotlivých pramenu |
Vrídlo |
Vrídelní
kolonáda
73oC 2.000 l/min |
otevreno do 19.00 hod |
Pramen Karla IV. |
Tržní
kolonáda
63,8oC 4,8 l/min |
volne prístupný |
Pramen Zámecký
dolní |
Zámecká
kolonáda
|
volne prístupný |
Pramen Zámecký
horní |
Zámecká
kolonáda
|
volne prístupný |
Pramen Tržní |
Tržní
kolonáda
61,6oC 4,9 l/min |
volne prístupný |
Pramen Mlýnský |
Mlýnská
kolonáda
52,7oC 4,5 l/min |
volne prístupný |
Pramen Rusalka |
Mlýnská
kolonáda
60,1oC 4,8 l/min |
volne prístupný |
Pramen Kníže
Václav I + II |
Mlýnská
kolonáda
I: 63,7oC 4,1 l/min
II: 60,4oC 3,6 l/min |
volne prístupný |
Pramen Libuše |
Mlýnská
kolonáda
59,6oC 3,1 l/min |
volne prístupný |
Pramen Skalní |
u Mlýnské
kolonády
45,4oC 2 l/min |
volne prístupný |
Pramen Svoboda |
Altán u Lázní
III
59oC 5 l/min |
volne prístupný |
Pramen Sadový |
Vojenský lázenský
ústav
39,6oC 1,5 l/min |
volne prístupný |
Pramen Hadí |
|
|
Pramen Štepánka |
Pred Parkhotelem Richmond
9oC – 13oC 2,5l/min |
volne prístupný |
Desatero karlovarské
pitné kúry |
|
|
Správa
prírodních lécivých zdroju a
kolonád
|
|
|
Po chemické stránce patrí
karlovarské prameny mezi
natrium-bikarbonát-sulfátové termální
kyselky s celkovou mineralizací kolem 6,4 g/l a obsahem mezi
560 – 980 mg/l.
Kationty (mg/l)
|
Anionty (mg/l) |
Nedisociované složky (mg/l) |
Celková mineralizace 6.450 mg/l |
Li+ |
2,91 |
Na+ |
1699 |
K+ |
92,24 |
Cu2+ |
0,012 |
Be2+ |
0,065 |
Mg2+ |
45,2 |
Ca2+ |
124,4 |
Sr2+ |
0,48 |
Zn2+ |
0,059 |
UO22+ |
0,011 |
Mn2+ |
0,098 |
Fe2+ |
1,271 |
|
F- |
6,45 |
Cl- |
598,5 |
Br- |
1,398 |
I- |
0,025 |
HS- |
0 |
SO42- |
1629 |
NO2- |
0 |
HNO3- |
0 |
HPO42- |
0,359 |
HAsO42- |
0,203 |
HCO3- |
2150 |
|
|
TDS (180oC) |
5306 mg/l |
pH |
6,9 |
Obsah CO2 |
813,2 |
Osmotický tlak |
152,5 mOsm |
Vodivost (pri 20oC) |
6,64 mS/cm |
Hustota (pri 20oC) |
1,0035 kg/l |
rH |
25,7 |
|
Prameny spolu s horninovým prostredím,
v nemž obíhají, hromadí se a vyverají
nazýváme zrídelní strukturou. Karlovarská
zrídelní struktura patrí mezi
nejvýznamnejší a nejznámejší
struktury minerálních vod v celém svete. Skutecnost,
že prameny vyverají práve ve výše
zmíneném prostoru je dána zlomovým
porušením zemské kury a krížením
významných zlomu v okolí Vrídla. Smerem na jih
je pramenní linie ukoncena masivem Vítkova vrchu, smerem
na sever zlomy spjatými s vývojem sokolovské
tretihorní pánve. Težba nerostných surovin v
této pánvi (kaolin, hnedé uhlí, lomový
kámen aj.) ohrožovala a bohužel stále
ohrožuje prirozený režim pramenu. Ochrana
karlovarských pramenu ve forme zákazu ci omezení
težby se datuje již od r. 1761 a je druhou
nejstarší podobnou institucí na svete. I dnes se
jí venuje mnoho pozornosti.
Jevem typickým pro karlovarské prameny
je tvorba zrídelní sedimentace - ve formách sintru,
vrídlovce a žilníku. Kostel Sv. Márí
Magdaleny stojí na tzv. vrídelní kupe,
vytvorené práve díky vlastnostem termy. Zbytky
sintru nalezneme i na protejší strane údolí
Teplé, na Zámeckém vrchu. Rovnež
Vrídelní kolonáda a stavby mezi Divadlem a
Mlýnskou kolonádou stojí na "desce" budované
nekolika mocnými vrstvami vrídlovce o souhrnné
mocnosti místy presahující 8 m.
Pramen Svoboda
Teplota 59oC, obsah CO2 429 mg/l, vydatnost 5
l/min.
Byl objeven teprve pri zakládání budovy
Lázní III v roce 1865. Je tedy v rade pramenu pro pitnou
kúru ten nejmladší. Brzy byl nad ním
zrízen drevený altán, který je dnes již
památkove chránen.
Až témer do poloviny minulého století bylo
místo, kde dnes stojí drevený pavilon pramene
Svobody, vzdáleno od tehdejšího karlovarského
lázenského sveta. Oddelovala je mohutná skála,
sahající až do koryta Teplé (stávala na
ní socha sv. Bernarda). Podle známého
karlovarského lékare Davida Bechera (1772) byly ve
stráni nad dnešním pramenem Svobody známy
vývery termální vody již v 16. století
David Becher zde nechal vyhloubit pramenní jímku.
Od roku 1812 tu stával cizinecký špitál
(Fremdenhospital) a podle nej se nazýval i tento pramen
Špitální. Teprve odbourání skály
umožnilo prodloužení promenády na levém
brehu Teplé a výstavbu nových lázenských
zarízení. Jedním z nich byla budova Lázní
III (puvodne Lázenský dum, Kurhaus), postavená za
350 000 zlatých v létech 1864 – 1867.
Pri hloubení základu byla odkryta puklina v žule, ze
které vyveralo velké množství
termální vody – až 30 litru za minutu pri
teplote 64oC. Aby se techto nežádoucích
prítoku do stavební jámy zbavili, sledovali tuto
puklinu kousek dál jižním smerem a tam umístili
pramenní jímku. Radu let pak voda tohoto nového
pramene zásobovala balneoprovozy v Lázních III.
Teprve v roku 1872 zacala sloužit pro pitnou lécbu. Byl
zde postaven malý pramenní templ a ješte pozdeji, v
roku 1877 byl presunut na dnešní místo.
V r. 1897 jej nahradil osmiúhelníkový drevený
pavilon, jehož replika slouží pro pitnou kúru
dodnes. Puvodne se jmenoval Lázenský, ale jeho jméno
bylo brzy konjunkturálne zmeneno na pocest
panujícího císare na pramen Františka Josefa.
Dnešní jméno dostal až v roku 1945.
Pramen Sadový
Teplota 39,6oC, obsah CO2 677 mg/l, vydatnost 1,5
l/min.
Pro vysoký obsah rozpušteného oxidu uhlicitého,
a tudíž príjemne nakyslou chut, je mezi pacienty
velmi oblíben.
V místech, kde do údolí Teplé ústil
nevelký potok protékající od Malých
Versailles dnešní Sadovou ulicí, vyverá
Sadový pramen. Je to území, kde se
kríží tektonické pásmo karlovarské
zrídelní linie s jednou z jižních vetví
oherského zlomu, která uzvírá na severu
termální zónu.
Pri hloubení stavební jámy pro budovu
Vojenského lázenského ústavu (1851–52)
byl objeven soustredený výver pramene. Vystupoval z
žuly podél 1,75 m mocné žíly rohovce,
kterou dokumentoval rakouský geolog F. Warnsdorf (1855).
V roce 1854 byl tento výver zachycen zvonovou jímkou a
nazván Císarský pramen (Kaiserbrunn). Jeho vydatnost
tehdy cinila 7 litru za minutu a teplota 50oC. Pri
rekonstrukcních pracech, v roce 1964, bylo zjišteno,
že prímo nad jímkou pramene byla posazena nosná
zed budovy VLÚ. Na jímku navazovala výstupní
pažnice zhotovená z provrtaného lipového kmene.
Ta cást pažnice, která byla trvale pod vodou, byla
po 110 letech provozu naprosto funkcní a drevo zcela
zdravé. Svrchní, ztrouchnivelá cást byla
nahrazena trubkou z anti-corro oceli. V této úprave
slouží pramen dodnes.
Vzhledem k již zmínené nižší
výtlacné výšce zdroje byl pramen umísten v
suterénu budovy. V rámci rekonstrukcních prací
byla cást vody pramene vyvedena cerpadlem pro pohodlí
pacientu na úroven promenoáru.
Hadí pramen
Tento pramen je nejnovejším karlovarským pramenem z
hlediska jejich zprístupnení verejnosti. V rámci
rekonstrukce Sadové kolonády byl do jejího
západního rondelu v r. 2001 priveden jeden z
prírodních lécivých zdroju, nazvaný
Hadím na památku užovek, které kdysi žily
v hojném poctu za kolonádami. Jeho voda je ponekud
odlišná od vody ostatních pramenu, jednak svou
nižší mineralizací (cca 3 g.l-1),
jednak svou nízkou teplotou (cca 30°C) a vysokým
obsahem volného rozpušteného oxidu uhlicitého
(pres 1600 mg.l-1). Zkuste jej, chutná
skvele!
[EN]
You must fulfill the requirements for log this cache:
How many
mineral springs is in Karlsbad?(google)
And upload a
photo with you and your GPS near at least one of the springs
(Liberty, Orachard or Snake's)
[CZ]
Pro uspešné zalogován keše musíte splnit tyto ukoly.
Kolik je
mineralnich pramenu v Karlovych Varech?(poslat pres email na
profilu)
Pripojte k logu fotografii Vas s GPS
u pramenu (Svoboda, Hadí nebo Sadový)