TB-Karel Havlicek Borovsky

CZ: Chci pomalu cestovat do Brixenu ( Bressanone-Itálie). 

DE: Ich will langsam nach Brixen (Bressanone-Italien) zu reisen.

EN: I want to travel slowly to Brixen (Bressanone-Italy​).

CZ: Na řetízku už není karta s rodným domem, ale JELEN

DE: Auf der Kette ist nicht mehr das Bild mit dem Haus. Jetzt ist da ein Reh drauf.

EN: On the chain is no longer the picture with the house. Now there is a deer on it.

----

CZ: cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Havlicek_Borovsky

DE: de.wikipedia.org/wiki/Karel_Havlicek_Borovsky

EN: en.wikipedia.org/wiki/Karel_Havlicek_Borovsky

---

Karel Havlicek Borovsky, tez Havel, vlastnim jmenem Karel Havlicek, (31. rijna 1821 Borova u Pribyslavi – 29. cervence 1856 Praha) byl cesky basnik a novinar. Je povazovan za zakladatele ceske zurnalistiky, satiry a literarni kritiky. Literarne byva razen do realismu, politicky pak patri k tzv. 2. generaci narodnich buditelu. Prijmeni Borovsky ziskal podle jmena vesnice, kde se narodil – Borova, takto totiz casto podepisoval sve clanky. Od rok

u 1832 studoval v Havlickove Brode (dnes je zde muzeum se stalou expozici venovanou jeho zivote)(tehdy Nemecky Brod) na gymnaziu. Havlicek touzil po tom, aby mohl pusobit na vychovu ceskeho lidu, vstoupil proto do knezskeho seminare. Nelibily se mu vsak pomery, ktere zde panovaly. Na podzim 1841 proto seminar opustil a stal se az do konce zivota nekompromisnim kritikem cirkve. Od roku 1838 studoval filosofii v Praze. Pametni deska na rodnem dome v Borove Jako prvni vystoupil proti prehnanemu rusofilstvi 1. generace narodnich buditelu a rozhodl se prezkoumat stav a vhodnost slovanske vzajemnosti, proto se roku 1843 stal vychovatelem v Moskve. Jiz roku 1844 se vratil s presvedcenim,

 ze slovanska vzajemnost je zcela nemozna. Roku 1846 se stal redaktorem Prazskych novin a jejich prilohy Ceska vcela. Roku 1848 odesel z Prazskych novin, aby zalozil vlastni – Narodni noviny, ktere dosahly velke popularity. Podilel se na organizaci Vseslovanskeho sjezdu, navstivil Polsko a Chorvatsko, aby presvedcil tamni spisovatele k ucasti na sjezdu. Roku 1848 byl zvolen poslancem do risskeho snemu a narodniho vyboru. V narodnim vyboru byl pomerne aktivni, ve Vidni vsak pusobil vice jako novinar nez jako poslanec. V tomto obdobi (do vydani oktrojovane ustavy v breznu 1849) byl priznivcem vlady a v Cechach byl obvinovan, ze se vlade zaprodal. Od brezna 1849 vystupoval velmi radikalne proti vlade, a tak v cervnu byly Narodni noviny zakazany. Ministerstvo mu za prislib mirnosti povolilo dalsi vydavani novin. V lednu 1850 byly tyto noviny spolu s prilohou Sotek (zde uverejnoval sve epigramy) zakazany. Pote zalozil jeste casopis Slovan, ale i ten byl roku 1851 nucen prestat vydavat. V listopadu

 1851 vyhral soud, pred kterym se zodpovidal za sve clanky, presto byl 16. prosince 1851 prevezen do Brixenu, kde zustal ve vyhnanstvi (konfinaci) az do roku 1855.