Reka Luznice: cislo hydrologickeho poradi: 1-07-01-001
Prameni na rakouske strane Novohradskych hor ve vysi 990 m.n.m., 1,5 km sz. od Karlstift pod nazvem Lainsitz. Ma i cesky pramen u hranicniho prechodu Pohori na Sumave - Karlstift.
Od pramene tece severnim smerem do Cech, ale po nekolika km se vraci zpet do Rakouska. Proteka uzemim Vitorazka, aby opet mohla tec v Jiznich Cechach. U Krabonose, s. Ceske Velenice prekonava statni hranici. Tece severnim az severozapadnim smerem, a vteka do Trebonske panve, kde je napojena na soustavu rybniku.
V Trebonske panve je Luznice v prevazne casti sveho toku typicka nizinna reka s malym spadem a mirnym proudem. Pred jezem Pilar nedaleko Majdaleny odbocuje z reciste umele koryto tzv. Zlata stoka, kterou v 16. stoleti vybudoval S. Netolicky k napajeni soustavy rybniku. Pod Majdalenou se koryto Luznice deli na Starou a Novou reku. Stara reka je puvodni, meandrujici reciste, ktere napaji nas nejvetsi rybnik Rozmberk. Nova reka je naopak umelym kanalem o delce 13,5 km s primymi useky. Tok odvadi povodnovou vodu mimo rybnik Rozmberk do reky Nezarky. Luznice u Veseli nad Luznici meandruje piscitym korytem plnym zakrut a slepych ramen. U Sobeslavi priteka do Taborske pohorkatiny a u Sezimova Usti se zacina udoli prohlubovat.
U Tabora ostrym oblokem se staci k jihozapadu, spad reky se zvetsuje, v koryte pribyvaji kameny. Zalesnene Udoli se prohlubuje, s misty strmymi skalnymi stenami.
U Bechyne se reka otevira a posledni kilometry reka proteka otevrenou lucnatou krajinou. Svou pout konci ve vzdute hladine prehradni nadrze Korensko na Vltave na r.km 202,2 v nadmorske vysce 354 m.n.m.
Krizikova elektricka draha - ELINKA
Jiz od sklonku 19.stoleti usilovali Bechynsti o zeleznicni spojeni mesta s Taborem s eventuelni moznosti do Tyna nad Vltavou a Vodnan. V cele "Druzstva bechynske drahy" stanul starosta mesta MUDr. Hynek Daniel. V roce 1896 rozhodl snem Kralovstvi Ceskeho o stavbe drahy z Tabora do Bechyne. Priblizne ve stejne dobe podnika sve pokusy s elektrickym pohonem na zeleznici "cesky Edison" Frantisek Krizik, ktery vytrvale a presvedcuje o vyhodach moderni elektricke dopravy. A tak po spolecnem usili druzstva a firmy Krizik bylo 29.12.1900 udeleno povoleni k vypracovani projektu pro elektricky pohon. Slozita jednani "Druzstva bechynske drahy" byla dne 19.4.1902 korunovana udelenim koncese na stavbu drahy s elektrickym pohonem Tabor - Bechyne.
Stavba byla dokoncena presne v terminu a prvni zkusebni jizda se uskutecnila 1.6.1903. Prvni elektrifikovana draha tehdejsiho Rakousko-Uherska byla na svete. Prvni jizda se uskutecnila 22.6.1903. Elektricke vozy vyrobila Krizikova tovarna, osobni vozy byly vyrobeny v tehdejsi Ringhofferove tovarne (Tatra). Trat prekonnava mezi Taborem a Bechyni znacny vyskovy rozdil, nejvyssi stoupani je 41 promile. F. Krizik si ji prave z toho duvodu vybral k elektrifikaci, aby dokazal, ze elektrina pouzita k pohonu vlaku dokaze zdolat i takove prekazky.
Myslenka na prodlouzeni teto trati do Tyna nad Vltavou a Vodnan jiz realizovana nebyla. Az do roku 1928 koncila trat na levem brehu Luznice v dnesnim prostoru "stareho nadrazi". Spolu s otevrenim noveho mostu pres Luznici v Bechyni ( Most Duha) v roce 1928 byla trat prodlouzena az do dnesniho nadrazi v Bechyni, tj z puvodnich 23 km na 24 km delky trate. Na trati bylo vybudovano 5 stanic: Tabor, Slapy, Malsice, Sudomerice a Bechyne a 6 zastávek: v Horkach, Cenkove, Trebelicich, Vsechlapech-Dudove, Smolci a Bezerovicich. Denne tudy projelo 8 vlaku.
Pro napajeni trati konstrukteri Krizik, List a Rosa zvolili trivodicovy system 2x700 V stejnosmernych, kde strednim vodicem byla kolejnice. Timto resenim se Krizik vyhnul argumentum verejnosti, ze vysoke napeti muze byt zdrojem nebezpecnych urazu. Trolejove vodice byly zaveseny na drevenych branach a cela trat byla napajena jednosmerne z elektrarny v Tabore. Vyrobu elektricke energie zajistovala tri dynama, ktera byla pohanena parnimi stroji.
V soucasné dobe byvaji poradany tzv. "Nostalgicke jizdy", pri nichz se cestujici vezou v historickych vagonech tazenych puvodnim elektrickym vozem.
Vystavba viaduktu
Stavba mostu zacala bezprostredne po zahajeni stavby trati (duben 1902) firmou J. Kubicek a spol.. Stavebni prace byly dokonceny v listopadu 1902. Montaz ocelove konstrukce mostu provedla firma Mostarna bratri Prasilu z Prahy-Libne. Stavebni kamen na pilire byl ziskavany z lomu podel reky Luznice pod mestskou casti Tabor - Klokoty. Po 14 mesicich byla stavba skoncena. 1.6 1903 probehla zatezova zkouska a 21.6 1903 byl oficialne zahajen provoz na trati.
Typ mostu: ocelovy, prihradovy, nitovany, dvouobloukovy jednokolejny most s horni mostovkou.
Konstrukce mostu: delka mostu: 174 m, sirka mostu: 5,5 m, vyska mostu nad hladinou: 20 m, Prvni oblouk smerem k Taboru je dlouhy 36 m, druhy pak 60 m. Oba oblouky maji poloparabolicky tvar (pulkruh smerem dolu). Vyklenuty oblouku je mimoradne vetsi nez u podobneho mostu ve Velkem Mezirici. Na obou brezich ma podperne pilire ve vzdalenosti 14 - 15 m.
Keska se nachazi v odpocinkove zone mesta Tabor. Pri vyzvedavani prosim OPATRNE! Dik.
Cache is situated in recreation area. Get at it carefully, please.
Dalsi z historickych mostu do serie "Co vodni tok, to most".
Set historical bridges "Every stream have a bridges"
- publikovano 7.4.2011 GC2QGRN Tismesnicky potok (TA)-kamenny most
- publikovano 19.4.2011 GC2RYBK Kosinsky potok (NA) - petimosti
- publikovano 22.5.2011 GC2VH8E Kozsky potok (SU) - kamenny most
- publikovano 3.7.2011 GC2YRNB reka Luznice (DO) - vykoupany most
- publikovano 16.8.2011 GC31J58 reka Luznice (TA) - viadukt
- publikovano 30.10.2011 GC36B6Q Rastsky potok (DR) - mrtvy most
- publikovano 6.12.2011 GC38488 reka Luznice (KL) - lavka
Zdroj: Fotoatelier Sechtl a Vosecek, Podrobnosti o provozovani Elinky, Mesto Bechyne a Elinka