MUŠLE, ŠKEBLE, LASTURA
Atributem svatého Jakuba, jemuž je zasvěcen kostelík a studánková kaple nad Libčevsí ve svahu Křížového vrchu, je mušle. Mušle je rovněž symbolem poutníků (vlastně svým způsobem předchůdců kačerstva 
), kteří se již od středověku z celé Evropy vydávali do centra svatojakubského kultu, Santiaga de Compostella. Poutníci ji nosili na viditelném místě jako odznak svého cíle. Cestou pak mohli počítat s dobrodiním a pohostinností od okolního obyvatelstva, kterého jim bylo na dlouhých putováních třeba.
Mušle byl ale i ryze praktický předmět, hezky se z ní totiž pilo. Ze zdejší studánky ve studánkové kapli se již ale nenapiješ, poněvadž pramen byl sveden do vodárny, zásobující Libčeves pitnou vodou. Na památku slavné minulosti tohoto místa zde však můžeš mušli, lasturu či škebli vyměnit. O okolí kostela lehce pečuje poustevník - strážce kešky. Za posledních pár měsíců vysekal okolí kaple a kostela od náletů a obkopal kapli. Z bezpečnostních důvodů NEDOPORUČUJEME VSTUPOVAT DO OBJEKTU KOSTELA! Hrozí provalení střechy a stropu!
TROCHA HISTORIE
Na počátku tohoto poutního místa byl sen písaře libčeveského panství Martina Schwarze, jenž ochořel težkou horečkou. Zdálo se mu, že pokud se chce uzdravit, má vzdát hold svatému Jakubu Většímu u nedaleké studánky jemu zasvěcené. Učinil tak a skutečne se uzdravil. Následovně nechal v roce 1670 zbudovat malou kapli ke cti jmenovaného patrona studánky. Po 80 letech vedl zvětšující se příliv poutníků s podporou libčeveského duchovního Kašpara Himmela k postavení většího poutního kostelíka, což povolili rukou nedílnou majitel panství Ferdinand Filip z Lobkovic a biskupská konzistoř v Litoměřicích. Stavba byla vznesena v letech 1751 až 1754, ke slavnostnímu vysvěcení přišlo procesí z Libčevsi za zvuku trub a tympánů a slavnostní kázání pronesl farář ze Želenic. Stavitel je ovšem neznámý. Již dříve (12. dubna 1747) zde bylo založeno zbožné bratrstvo svatého Jakuba Většího, které se o kostel i kapli staralo. Je zachován i inventář z roku 1778, evidující pět černých obleků pro nosiče sochy svatého Jakuba v procesí, paruky, jednu velkou sochu svatého Jakuba a jednu malou pro potřeby pohřbů včetne futrálu. Po josefínských reformách přišel úpadek poutního ruchu. V roce 1808 kostel značne poškodila bouře, ale zanedlouho byl opět opraven péčí Františka Langeckera. Po nuceném vysídlení původního německého obyvatelstva po druhé světové válce opadnul zájem o kostel a spolu s ním i o studánkovou kapli. Dne 5. července 1956 do kostela vnikli oknem Václav Šimon se šesticí dalších mladíků (všichni byli zedníci Pozemních staveb pracující na stavbě kravína ve Všechlapech) a sekyrami rozštípali veškerý barokní mobiliář (byli odsouzeni, způsobenou škodu spláceli až do jara 1972). Od té doby kostel nebyl liturgicky využíván. V letech 1980 - 1982 měl kostel v pronájmu Ivan Votava z Chomutova, který jej chtěl využívat k rekreačním účelům a postavit si v něm varhany. Cokoliv zde ale o víkendu udělal, bylo přes týden kýmsi zničeno, materiál a nářadí rozkradeno. Po čase to tedy vzdal. Až koncem 90. let 20. století byla občanským sdružením Kampanila opravena studánková kaple a v kostele provizorně podepřena klenba chóru. Po několika letech ale byly obě stavby opět na pokraji zhroucení. Koncem roku 2014 občanské sdružení Středohoří sobě zajistilo alespoň opravu zčásti rozkradené a zčásti rozbité střechy menší studánkové kapličky, poustevník ji v roce 2015 obkopal od pozdějších návozů. Z této studánky se nenapiješ, její voda byla svedena do obecního vodovodu. Pokud se v brzké době nenajde nějaké smysluplné využití tohoto zajímavého areálu, bude zřejme odsouzen k postupnému zániku.
Tato keš je určena k výměně lastur, mušlí a škeblí, můžeš zde zanechat i trackovatelné předměty.
Zveřejněna byla v sobotu 16. dubna 2011 kolem 15. hodiny při příležitosti CITO-geoeventu Sinutec - záchrana kaple svatého Víta a studánky II. V nedalekém Sinutci byla u příležitosti prvního CITO-geoeventu v roce 2010 zveřejněna první studánková keška.
V areálu kostela a studánkové kaple přebývá s vedomím církevní vrchonosti poustevník - strážce kešky. Nejprve bydlel v kostele, před časem se přestěhoval do komornějšího prostředí studánkové kaple. Díky tomu ale nyní mešká v bezprostřední blízkosti skrýše. Poustevník se chová přátelsky, o kešce ví. Pokud jej zastihnete doma, rád si s vámi popovídá a fyzicky méně zdatným pomůže s vyzvednutím kešky.
Nerušte, prosím, poustevníkův klid.
Původní zničená keška byla obnovena 26. května 2012. Při té příležitosti byla zvětšena ze "small" na "regular" a přemístěna do nové skrýše. Počítejte s fyzicky náročnějším odlovem, kešku opatrně vyjímejte (nervat silou!) a stejně opatrně vraťte zpět na místo. Zřejmě se při tom i trochu zašpiníte, ale to už ke geocachingu patří, ne?
Almužnové CWG Poustevník od svatého Jakuba
![]()
Toto speciální "almužnové" CWG získáte pouze a jedině osobně u strážce kešky - poustevníka. Předpokladem tedy je, že poustevník bude doma ve studánkové kapličce. A za co ho získáte? No přece za almužnu! Slovo "almužna" již ale pomalu zmizelo z naší běžné slovní zásoby. Kdybyste tedy náhodou netušili, o co jde, tak vězte, že almužnou je cokoli dobrého a drobně hodnotného. Třeba nějaké jídlo, drobný peníz, malá úsluha. Fantazii a otevřeným srdcím se meze nekladou. Pámbu vaši štědrost zaplať!