Sirokou kotlinou prirodni rezervace proteka Rovny potok, pramenici nedaleko odtud. Lokalita byla v roce 1994 vyhlasena prirodni rezervaci s nazvem Mala Strana, jako jedna ze tri prirodnich rezervaci v Jizerkach. Predmetem ochrany je rada vzacnych rostlin i zivocichu. Nazev Mala Strana patri teto casti Horniho Maxova, ktera se rozklada na levem brehu zmineneho potoka. Rozhledu dominuje silueta maxovskeho kostela Nejsvetejsiho srdce Pane. Rimskokatolicky kostel byl navrzen stavitelem Josefem Turnwaldem a v roce 1910 dokoncen a vysvecen litomerickým biskupem Josefem Grossem. Od roku 1999 probíhaji rozsahle opravy kostela. V roce 2006 byla dokoncena rekonstrukce vetsi casti strechy, behem niz byla puvodni bridlicova krytina nahrazena medenym plechem. Opravovana je postupne tez fasada, vitrazova okna i dalsi casti.
Nekolik budov mestskeho typu – „nova“ skola z roku 1885, posta (1902), fara (1913), dnes vsechno objekty Ustavu socialnich sluzeb, a stavajici restaurace U Tonicka (asi 1910) – charakterizuje centrum rozlehle obce. Take tyto stavby jsou pozustatkem sklarske konjunktury z prelomu 19. a 20. stoleti.
Prirodni rezervace Mala Strana
Vymera: 28,45 ha
Vyhlaseno: 1994
Nadmorska vyska: 705–755 m
Uzemi obce: Lucany nad Nisou
Melka panev Rovneho potoka v osade Horni Maxov je nejzachovalejsim komplexem mokradu a oligotrofnich raselinnych luk v Jizerskych horach. Rostou zde zajimava rostlinna spolecenstva, ve kterych se vyskytuje rada vyznamnych druhu rostlin a zivocichu. Na lokalite byly zjisteny dva druhy vsivcu – vsivec bahenni (Pedicularis palustris) a vsivec lesni (Pedicularis sylvatica), prstnatec majovy (Dactylorhiza majalis) a prstnatec Fuchsuv (Dactylorhiza fuchsii), vemenik zelenavy (Platanthera chlorantha) a prha arnika (Arnica montana). Rezervace je mistem vyskytu a rozmnozovani nekolika druhu obojzivelniku – ropuchy obecne (Bufo bufo), skokana hnedeho (Rana temporaria) a colka horskeho (Triturus alpestris). Ze zajimavych ptaku zde hnizdi bekasina otavni (Gallinago gallinago), linduska lucni (Anthus pratensis) a brambornicek hnedy (Saxicola rubetra). Na Rovnem potoce protekajicim uzemim byla v minulosti vybudována mala vodni nadrz (na N 50°45.970 E 15°12.055), kde casto sidli hejna kachen a take bobri.
Cache je pobliz silnice, ktera rezervaci obklopuje, a cervene turisticke znacky, ktera vede z Bramberka na Slovanku, v cca 760 m.n.m.
Kes peclive maskujte, at vydrzi dalsm nalezcum. Diky.
Aktualne je kes doplnena prekvapenimi pro georoboty, muzete brat dle libosti bez nahrady :-)
Hodne stesti!