Naše země je neuvěřitelně rozmanitá. Neustále nás něčím překvapuje. Pojďme objevit další z jejích tajemství. Tentokrát vás GPS souřadnice dovedou do Vycpálkova lomu, který je jednou z nejzajímavějších mineralogických lokalit u nás a proslul mj. i výskytem takzvaných Hessonitů
Vítejte u dalšího pokračování KGW (Koumesův GeoWandr)
Vycpálkův lom se nachází na jižní straně vrchu Haspelberg (505 m n. m.) na území žulovského masivu. Počátky těžby zdejší žuly se datují od r. 1860-1870. Lom nesl původně jméno Zothe-Brand-Bruch podle majitele, kterým byla firma jan Zothe z Velké Kraše. Po vzniku samostatného Československa ale došlo k postupnému úpadku zdejší těžby. Po znárodnění v r. 1948 byl lom přejmenován na památku odborářského pracovníka Jana Vycpálka, jehož pamětní deska se nachází u vstupu do lomu. Po válce zde zaznamenala těžba opět rozmach ale v roce 1969 byla těžba definitivně ukončena. Od té doby je lom opuštěný a částečně zatopený. Zatopení lomů nejčastěji způsobuje působení podzemních vod, které přestaly být po opuštění lomu odčerpávány.
Hlavní těženou horninou zde byla světlá slezská žula, která tvoří prakticky celou centrální zdejšího žulového masivu. Jedná se o biotitický monzogranit, což je hlubinná magmatická hornina, která je tvořena především křemenem, draselnými živci, plagioklasem, tmavou slídou-biotitem, a dalšími minerály).
Při masivní intruzi (pronikání) žhavého magmatu do pláště žulovského masivu došlo ke kontaktu granitu a hrubě krystalického vápence (mramoru), vznikla na styku těchto hornin (tzv. kontaktní zóny) díky rozdílu teplot žhavého magmatu a původní starší horniny řada zajímavých, sběratelsky velice atraktivních minerálů jako jsou granát, epidot, vesuvián, wollastonit a další. Tento proces se nazývá kontaktní nebo též termická metamorfóza. Dominantním faktorem v tomto procesu je vysoká teplota, přičemž tlak v hornině nedosahuje vysokých hodnot.
Metamorfní účinek klesá směrem od kontaktu, přičemž se vytvářejí metamorfní zóny. Jejich velikost závisí na chemickém složení, teplotě a velikosti intruze jejím tvaru a na viskozitě (přilnavosti) a obsahu tekutých složek roztavené horniny. Výsledkem kontaktní metamorfózy jsou nově vzniklé jemnozrnné horniny, které se označují jako erlany. Kromě běžných minerálů jako křemen, živce či epidot obsahují i charakteristické minerály jako například cordierit. Kontakt granitu s původním vápencem, který obsahuje uhličitany (karbonáty) má také vliv na chemické složení nově vzniklých minerálů. Toto se odráží v jejich chemickém složení, které obsahuje nejčastěji vápník, hořčík, železo, křemík a další prvky.
Vycpálkův lom je známý především jako unikátní naleziště hessonitů, což je odrůda Grossuláru s poměrně složitým chemickým vzorcem Ca3Al2(SiO4)3 spadající do skupiny minerálů Granátů. Obvykle má skořicovou až červenohnědou barvu. Název pochází z řeckého hesson, tedy „nižší“. Jedná se o narážku na jeho nižší tvrdost (na mohsově stupnici 7) než u většiny druhů granátů, která se blíží 7,5. Hessonity se hojně vyskytují na nalezištích na Srí Lance a v Indii. Dají se nalézt také v Brazílii či Kalifornii. Vycpálkův lom lze tedy označit jako jednu z nejzajímavějších mineralogických lokalit v České Republice
Hessonity ve zdejším lomu se označují jako „plovoucí“ což má spojitost s formou jeho výskytu, kde jsou jednotlivé krystaly minerálu „utopeny“ ve kře hrubě zrnitého bílého kalcitického mramoru v nejvyšší části lomové stěny. Vyskytují se buď ve formě zrnitých agregátů (shluků) nebo ve formě jednotlivých krystalů, nejčastěji ve tvaru kosočtverečného dvanáctistěnu (rombického dodekaedru). Jejich velikost je běžně kolem 5 cm, ale některé krystaly mají velikost až 10 cm (hmotnost i přes 2 kg). Na povrchu mají světle červenohnědou, která směrem do středu krystalů přechází do tmavších odstínů. Obsahují množství uzavřenin (jakákoliv hornina uzavřená v jiné hornině), dobře pozorovatelných až mikroskopicky (křemen, kalcit a další minerály). Tyto uzavřeniny jsou hojně přítomny i ve vnější zóně krystalů, a proto krystalové plochy granátů vypreparovaných z mramoru nejsou nikdy hladké ale mají rozptýlenou strukturu. Z téhož důvodu mají z mramoru vyvětrávající krystaly granátu „voštinovitý“ povrch (posetý četnými prohlubněmi). Tenká povrchová zóna krystalů má zpravidla světle červenohnědou barvu, jejich vnitřek je sytě hnědočervený. V minulosti byly ve Vycpálkově lomu nalézány sběratelsky atraktivní minerály, vytvořené na styku granitu s mramorem. Pocházejí odtud drúzy (srostlice minerálů) až 2 cm velkých krystalů červeného hessonitu se skelně lesklými plochami, přičemž menší krystaly jsou i zčásti průsvitné.
Přestože je na lokalitě sbíráno mnoho desítek let, není problém zde hessonity nalézt i dnes. V levé části lokality vystupuje mramorová skalka, která obsahuje mnoho nedokonalých krystalů hessonitů. Celkem běžně se v suti dají nalézt vyvětralé krystaly s výrazně voštinovým povrchem ploch.
Úkoly:
- Vysvětlete, co je to hessonit?
- Vysvětlete co je to intruze a kdy k ní v žulovském masivu došlo?
- Pokuste se vysvětlit jaký hlavní faktor měl vliv na chemické složení nově vzniklých minerálů?
- Na stage 3 se nachází sběratelské naleziště hessonitů. V jeho levé části se nachází skalka s hessonity, které je zmíněna v listingu včetně fotografie. Nemůžete ji přehlédnout. Změřte a napište rozměry největšího exempláře, který se vám podaří v této skalce najít. Napište, jestli se jedná o jednotlivý krystal či agregát. Nepokoušejte se vzorky ze skalky dobývat, stejně se vám to nepovede.
- Vyfotografujte sebe, vaší GPS nebo váš Nick na některé stage a fotku přiložte k logu.
- Nepovinně můžete přiložit i fotku nějakého zajímavého minerálu, který se vám na nalezišti podaří najít.
Odpovědi zašlete přes centrum zpráv, aby zůstalo zachováno vlákno vzájemné komunikace. Rovnou logujte, pokud bude něco špatně, ozvu se. Pokud za vás posílá odpovědi někdo jiný, uveďte to prosím ve svém logu, předejte tím případným nedorozuměním. Díky za pochopení :)
Přeji spoustu zábavy s geocachingem :)