Hutska hora Traditional Cache

Cely text je k dispozici vcetne diakritiky.

Hutska hora dosahujici nadmorske vysky 1187 m je nejvyssim vrcholem Svojsske hornatiny. Zvana je tez Zhurska podle zanikle vsi pod jejim vrcholem, drive ji nazyvali take Vezna, v nemcine pak Haidl, shodne se vsi. Hora tvori severni okraj Sumavskych plani, ze kterych na jeji vrchol vyjede na kole i male dite. Severovychodni svahy hory klesaji do hlubokych udoli Peniveho potoka a Losenice, svahy na severozapade do udoli Ryzovniho potoka a svahy na zapade okolo Zhurskeho potoka do udoli Vydry v Povydri.

Hutska hora a Lidlovsky kopec pri pohledu ze Sibenicniho vrchu

Ojedinele terenni podminky nahorni paroviny Sumavskych plani vedou k otazce, kde vlastne je upati Hutske hory. Sedlo oddelujici Hutskou horu od nejblizsi tisicovky Bremeno je extremne melke a zaroven vrchol Bremene patri mezi nejplossi na Sumave, podobna situace se opakuje u tisicovky U tri jedli. Oba blizke vrcholy mohou byt uvazovany vuci Hutske hore jako pouhe vedlejsi. Pri takove uvaze by hora koncila na jedne strane nedaleko Antyglu a na druhe az pod Churanovskym vrchem. Ale i pokud na Hutskou horu nahlizime konzervativne, pak jeji hrbet, jehoz severni upati smaci Losenice, vychodni Penivy potok, jizni upati Hamersky potok v Horske Kvilde a na zapade Vydra u Turnerovy chaty, dosahuje delky 10 km a sirkou presahuje 4 km. Impozantni.

Vrchol hory pokryva smrkovy les, misty nezapojeny s bujnym boruvcim mezi stromy. Na jihozapadnich svazich jsou pod vrcholem rozsahle louky nalezejici k zanikle osade Zhuri. Svahy na severu pokryva smiseny les, ktery je chranen jako II. zona narodniho parku.

Ochrana Zlate stezky

Pres temeno Hutske hory prochazela trasa stredoveke Zlate stezky spojujici Pasov a Kasperske hory. Dnes tuto trasu castecne kopiruje zelene znacena turisticka cesta spojujici Horskou Kvildu a Kasperske Hory. Na ochranu Zlate stezky byla na uboci Hutske hory postavena strazni vez, coz se jeste dnes odrazi v mistnim pojmenovani rozcesti U Veze (ve starsich mapach Beim Turm, pripadne Beim Thurm).

Zhuri ve zkratce

Na severovychodnich ubocich hory vznikly na pocatku 18. stoleti dve sklarske hute, ktere daly hore jeji ceske jmeno. V souvislosti s nimi byla v dobe okolo roku 1720 zalozena osada Zhuri (nemecky Haidl, vyjimecne Haydl) v sedle smerem k Bremenu. Pisemne je poprve zminovana v roce 1785. Obyvatele pracovali ve sklarskych hutich, pripadne pro ne zajistovali palivove drevo, pozdeji take tezili raselinu ze Zhurskych slati. Udaje z roku 1900 vypovidaji i o zemedelske cinnosti, nebot zminuji tricet hektaru poli, pres sto hektaru luk a dvanact hektaru pastvin.

Stromy, jedny z mala pozustatku po Zhuri

Historie vesnice, ktera mela v roce 1860 dvacet chalup se 190 obyvateli, prakticky koncila s koncem druhe svetove valky. Puvodni nemecke obyvatelstvo bylo vyhnano a na jejich misto prisli do roku 1947 dosidlenci ze Slovenska a dokonce z Rumunska. Ani jejich zdejsi hospodareni nemelo dlouheho trvani: v roce 1952 oblast obsadila Ceskoslovenska armada a prakticky celou vesnici zborila. Vyjimkou byla napr. zdejsi kaple sv. Vaclava, ktera byla jen poborena a pouzivana nekolik dalsich let jako chlivek pro vepre.

Armadni radiotechnici

Horce panonske

Vojsko si postavilo kasarny jihozapadne od vsi a vrchol Hutske hory slouzil jako bojove radiolokacni stanoviste 522. roty (VU 8060/D) 52. radiotechnickeho praporu Stod (VU 8060), soucast vojska protivzdusne obrany statu. Technicke vybaveni se skladalo predevsim z dvojice sovetskych radaru P-20 a P-3a, ktere pouzival 158. hlasny pluk. Pro bezpeci vojaku na bojovem stanovisti byly vybudovany tez dva bunkry, jeden z nich (waypoint R2) potkate pri ceste na vrchol.

Laskovani na hranici

V dobe zelezne opony byla hranice hlidana z obou stran. Nemecti a americti piloti pri straznich letech podel hranice v bojovych vrtulnicich Cobra (Bell AH-1) casto preletavali caru a obcas udelali maly provokativni vylet napr. az nad Kvildsko. Meli vysledovano, ze nez vzletnou ceske Albatrosy (Aero L-39), budou zpet v Nemecku. Lehke provokace nepratelskych pilotu byly pro nektere generaly CSLA znacnou potupou.

Vyhled k Sokolu po desti

V roce 1984 padlo rozhodnuti nasadit do blizkosti hranic vrtulniky srovnatelnych kvalit a Zhuri se od 1. prosince tehoz roku stalo pohotovostni zakladnou pro utocne vrtulniky Mi-24D 11. vrtulnikove letky. Nemecka strana byla nasazenim techto vrtulniku kousek od hranic zaskocena a pruzkumne lety byly nakratko omezeny, ale v dalsim roce se vse vratilo do obvyklych koleji.

Horec panonsky

Vzajemne laskovani pilotu obou armad bylo bezproblemove jen kratce, v roce 1985 se staly hned dva vazne incidenty. K prvnimu doslo 12. zari, kdyz Mi-24D c. 4012 s triclennou posadkou pod velenim kpt. Stefana Totha nalezl u statni hranice maly pruzkumny vrtulnik typu Alouette II patrici nemecke armade, jak leti podel hranice. Pilot ceskoslovenskeho stroje se rozhodl pro jeho sledovani v soubeznem letu. Nemecky pilot vsak nahle presel do visu, coz se kpt. Toth rozhodl napodobit. Vrtulnik vsak nedokazal zaviset a zritil se do lesa. Stroj byl znicen, posadka nastesti prezila, pilot ale utrpel tezke zraneni s trvalymi nasledky.

Sv. Krystof

Pri druhem incidentu odstartoval z Lini u Plzne nadporucik Slavomir Piskaty na Albatrosu k nemeckemu vrtulniku Cobra. Po priletu k hranicim v okoli Zelezne Rudy zacal sledovat vrtulnik po sve prave strane, tj. v Nemecku. V oblasti Luzneho nemecky vrtulnik zmizel z dohledu a kdyz jej nadporucik Piskaty znovu spatril, mel jej pred sebou, coz vnimal jako naruseni vzdusneho prostoru. Zamereni nemeckeho vrtulniku nahlasil na velitelstvi a nasledne pokyny letovoda pochopil jako povoleni ke strelbe. Vypalil osm nerizenych strel a hned tocil od cile, aniz by sledoval vysledek. Realne vsak cs. pilot u Luzneho a Mokruvek sam preletl hranici, cimz nadletl udajneho narusitele pres Bavorsko. Jelikoz si vsak nebyl preletu hranic vedom, myslel, ze nemecky vrtulnik leti nad oblasti Knizecich Plani.

Na velitelstvi po zjisteni strelby zavladla panika, protoze pokyn ke strelbe nikdo nedal. Nebylo zrejme, zda doslo k sestrelu Cobry, a velitele masirovane ideologii ocekavali odvetu utokem prinejmensim kompletni Luftwaffe nebo snad dokonce III. svetovou valku. Dnes se odhaduje, ze cast strel skoncila v bavorskych lesich, nemecky vrtulnik AH-1S byl mozna poskozen, ale k jeho zniceni nedoslo. Obe strany incident urovnaly bez vetsich problemu.

Konec kasaren

Vrchol Hutske hory se stozarem

Vrtulniky byly na Zhuri pritomne jen do roku 1986, po Sametove revoluci opustilo vojsko v roce 1990 i kasarny. Vyuziti pro kasarensky areal se nenaslo a po mnohaletem chatrani byl v roce 2009 cely areal zboren a plocha revitalizovana. Zchatrale kasarny i jejich demolici si muzete prohlednout na strankach Vojensko.cz. Zbyly jen ctyri dustojnicke domky pouzivane k rekreaci, asfaltove silnicky a zminene bunkry. Na miste byvaleho bojoveho stanoviste radaru dnes stoji prihradovy stozar slouzici predevsim jako BTS pro operatory mobilnich telefonnich siti.

Vyhledy

Hutska hora je dnes predevsim oblibenym vyhledovym mistem, vzdyt z vyhlidky je krasny pohled na Roklan, u ktereho zapada slunce v obdobi zimniho slunovratu. Uvidite odsud Stolovy hrbet, Straz, Cernou horu, Tetrev, obe Mokruvky, Sokol, Blatny vrch, vpravo pak Oblik, Polednik, Velky Falkenstein, Plesnou a Zdanidla. Z nizsich poloh podel zelene turisticke trasy je pak videt dale na severozapad, na Polom, Sklarsky vrch, Svaroh a Jezerni horu, Ostry a Pancir.

SOTA cache

Hutska hora patri mezi vrcholy zarazene do programu Summits On The Air neboli Vrcholy v eteru. Cilem programu je rozvoj radioamaterskeho provozu z vrcholu kopcu a hor. Radioamater si tedy do batohu slozi sve prenosne vysilaci zarizeni a vyda se na vrchol vybraneho kopce. Z nej pak vysila a snazi se spojit s jinymi radioamatery, at jiz doma ci na jinych lokalitach.

Radioamater na kopci ziskava body, ktere rostou s narocnosti vystupu (tj. nadmorska vyska, zimni teren), nicmene jsou zapocitany jen pri 4 a vice spojenich. Ziskane body se objevuji v ustredni databazi SOTA. Program SOTA neni omezen na ceske radioamatery, naopak jde o aktivitu celosvetovou, ke ktere se Cesko pripojilo v kvetnu 2007. Hutska hora (OK/PL-014) svou vyskou patri mezi desetibodove kopce a poprve byla aktivovana jiz 18. kvetna 2007 nemeckym radioamaterem Frankem s volaci znackou DL6UNF.

Kudy ke krabicce

Prijizdite-li autem, zastavte na parkovisti (waypoint PA) a po silnici se vydejte az k odbocce (waypoint T1), odkud vede zelena turisticka trasa vede mezi zaniklymi chalupami Zhuri. Dojdete az k rozcesti U Veze, odkud se po asfaltove silnicce dostanete k vyhlidce i k samotnemu plochemu vrcholu. Cykliste mohou vyuzit silnicek zbylych po vojacich a odbocit na ne v miste byvaleho vojenskeho strazniho stanoviste (waypoint T2).

Mate-li cas, muzete na Hutskou horu vyrazit po trase multi-cache Zaslouzena vedouci po zelene znacce z udoli Losenice. Jste-li jiz u vrcholu, zvazte peknou multi-cache Stara Hut u Podlesi – ta vas z temene Hutske hory privede k jedne z huti, ktere daly hore jeji jmeno.

Narodni park Sumava

Kes je umistena na uzemi Narodniho parku Sumava, v casti volne pristupne verejnosti. Pri svem pobytu budte k prirode ohleduplni: chovejte se tise, odnasejte si sve odpadky, zapomente na rozdelavani ohne a v lesich vynechte i koureni. Kvetiny, stromy a zivocichy nechte rust a zit, jsou tu doma a mnoho z nich patri mezi ohrozene. S kolem jezdete jen po silnicich a vyznacenych cyklostezkach, kdekoliv jinde sesednete. Pohybujete-li se mimo znacene ci zpevnene cesty, jdete tak, aby priroda po vasi navsteve zustala stejna i pro dalsi navstevniky. Respektujte I. zony narodniho parku chranici nejcennejsi a nejstabilnejsi uzemi s prirozenymi ekosystemy a vstupujte do nich jen po vyznacenych cestach. Dekujeme!