 Drahotínský les je přírodní rezervace ležící mezi obcemi Drahotín, Hvožďany a Poběžovice v nadm. výšce 485 - 525 m. Jeho výměra činí 12,3 ha. Předmětem ochrany je vzácná hadcová flóra a rostlinná společenstva vázaná na hadcový podklad. Chráněným územím byl vyhlášen v roce 1987. Celou oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Území leží na hřbetu, který v severozápadní části tvoří mohutný skalní výchoz o celkové délce asi 250 - 270 m a šířce až 30 m s nejvyšší kótou Skalky (532,8 m n. m.). Skalní výchozy dosahují výšky 5 - 6 m.
|
Hadec je druh metamorfované horniny. Skládá se ze serpentinu, magnetitu, granátu, pyroxenu a amfibolu.
Serpentinity vznikly přeměnou peridotitů, pyroxenitů a olivinických gaber. Mají tmavězelenou, zelenou až téměř černou barvu. Bývají často masivní s všesměrnou texturou. Pukliny v serpentinitech jsou často vyplněny chryzotilem, jehož vlákna jsou orientována kolmo na stěny pukliny. Vlastní serpentinitová masa je tvořena odrůdami serpentinu a to antigoritem, lizarditem nebo chryzotilem. Z vedlejších minerálů bývá přítomen olivín, pyroxeny, méně chlority a mastek, magnezit, chromit, granát a další.
Pod borovými porosty vznikla kyselá varieta kambizemě typické, místy na bezlesých stanovištích i nasycená varieta kambizemě. Různě zvětralé hadcové skály pokrývají rankery (typické, kambizemní) a kambizemě rankerová.
V severozápadní části přírodní rezervace leží typické (kambické) gleje a pseudogleje. Pseudoglejová půda je půdní typ rozšířený hlavně v oblastech třetihorních pánví. Vzniká v místech periodicky se opakujícího převlhčování a vysušování půdy (proces oglejení). Díky tomu vznikají skvrny, pruhy, mramorování či bročky železa a manganu.
|
|
V přírodní rezervaci jsou především kulturní porosty smrku ztepilého a borovice lesní.
Výchozy skalek jsou řídce porostlé borovicí lesní (Pinius silvestris), břízou bělokorou (Betula pendula), jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia) a jalovcem obecným (Juniperus communis).
V bylinném podrostu převažuje prha arnika, třezalka horská, kručinka barvířská, hruštice jednostranná a zimostrázek alpský.
Štěrbinovou vegetaci hadcových skal a drolin, která je vázána jen na úzký skalní výchoz v centrální části rezervace, reprezentují sleziník hadcový, sleziník nepravý, sleziník červený a puchýřník křehký.
Fauna přírodní rezervace odpovídá prostředí kulturních smrčin a borů.
|
|
|
|
Otázky a úkoly:
|
1. Čím je budován hřbet, na jehož území leží rezervace? (infotabule)
2. Zjistěte latinské názvy 2 rostlin, které se vyskytují pouze na skalním výchozu v centrální části území (infotabule)
3. Na skále v blízkosti waypointu BA se vyskytuje barva, která není pro hadce až tak obvyklá. Zjistěte jaká to je.
4. Zjistěte nadmořskou výšku u žluté značky a azimut směrem ke skalnímu útvaru, co budete fotit (waypoint FO)
5. Postavte se zády ke žluté značce a vyfoťte skalní útvar před vámi. Úkol je nepovinný, ale fotka určitě potěší.
Cílem je získat co nejvíc fotek v různých obdobích roku a zjistit tak, jak se místo během roku mění.
Odpovědi posílejte přes profil a logujte se hned. Kdyby bylo něco špatně, ozveme se.
|
|
Od doporučeného parkoviště se vydejte rovně po cestě směrem k informační tabuli. Pokud sebou budete mít pejska, mějte ho na vodítku (je to kvůli honitbám a taky koním, které tu můžete potkat). Z informační tabule zjistíte odpovědi na otázky 1 a 2. Dále pokračujte po cestě vpravo a pak k waypointu FO a BA, kde splníte zbývající úkoly. Cesta bývá obvykle hodně rozmáčená, tak s tím počítejte. Kdybyste si nebyli jistí žlutou značkou, mrkněte se na fotohint. Zpátky se můžete projít kolem celého skalního výchozu až k ceduli.
|
zdroj: infotabule, www.wikipedie.cz
|