Geologicka expozice Krivoklat EarthCache

Krajina Křivoklátska je z přírodovědného hlediska velmi zajímavá, s velkou druhovou pestrostí rostlin a živočichů. Díky vývoji, který trval přes 600 miliónů let, obsahuje zdejší krajina velké množství geologických stop. Zdejší geologická expozice proto zahrnuje celkem 16 druhů hornin uspořádaných do pěti tematických celků, které představují hlavní etapy geologického vývoje Křivoklátska. U každého vzorku horniny je informační tabulka a u některých vzorků je i vybroušená ploška, která je součástí daného kamene. Informační cedule obsahují Geologický vývoj Křivoklátska, Geologický vývoj Českého masivu, Historie těžby a využití hornin na Křivoklátsku a Geologické podloží a typ lesa. Expozice byla vybudována za přispění Lesů ČR.

Obrázek 1: Struktura informačních tabulek u hornin

Starohory

Nejstarší horniny Křivoklátska vznikly na konci starohor  v období před přibližně 540 - 635 milióny let. Jedná se tak o jedny z nejstarších hornin v Českém masivu. V této době se oblast nacházela na jižní pokolouli na okraji superkontitentu Gondwana. Zde docházelo k podsouvání mořského dna pod kontinent, což bylo provázeno rozsáhlou sopečnou činností. Sopky tvořící oblouk sopečných ostrovů ale dlouho nevydržely a rychle erodovaly. Materiál vzniklý erozí se ukládal na mořském dně a tvoří dnešní geologický základ Křivoklátska. Tyto horniny označujeme jako droby a jedná se pískovec s hojnými úlomky jiných hornin a sopečnou příměsí. Usazeniny na mořském vrásnily a promíchávaly s čedičovými výlevy. Toto velké těleso složené z různých hornin tvoří geologický podklad středních Čech.

Obrázek 2: Sopečná činnost

Prvohory

Na začátku provohor v období kambria došlo ke změnám v pohybu litosférických desek. Severní okraj Gondwany byl vyzdvižen nad mořskou hladinu a po dobu asi 20 miliónů let docházelo k erozivním procesům. Poté byl opět zalit mělkým mořem. V této době pak docházelo k usazování slepenců, pískovců a břidlic na starších zvrásněných horninách. Nedaleké Skryje poskytují velké množství zkamenělin právě z této doby. Za objevení a popsání této oblasti vděčíme francouzskému paleolontologovi Joachimu Barrandovi. Na konci období, přibližně před 500 milióny let došlo opět k ústupu moře a další sopečné činnosti. Pozůstatky této činnosti jsou dnes zřetelné jako zalesněný hřbet na pravém břehu Berounky. Poté dochází k postupnému odtrhávání od Gondwany a oblast se posouvá směrem k severu a je zalita mořem. Na počátku karbonu, tedy přibližně před 350 milióny let dochází opět k vrásnění. Prvohorami končí vrásnění a od karbonu, tedy druhé nejmladší části prvohor, kdy se oblast Českého masivu nacházela v tropické oblasti kolem rovníku, již k žádným výrazným horotvorným procesům nedošlo. Byl zde tropický prales, jezera, močály. Docházelo ke vzniku černouhelných slojí.

Obrázek 3: Prvohorní moře

Druhohory

Geologické záznamy prakticky nejsou, ale lze předpokládat, že Křivoklátsko bylo součástí pevniny a nedocházelo k výrazným geologickým událostem. Před necelými 100 milióny let došlo k poslednímu zatopení mořem. Z této doby se zachovaly jemnozrnné vápnité usazeniny - opuky.

Obrázek 4: Druhohorní moře

Třetihory, čtvrtohory

Hlavním geologickým činitelem jsou řeky, které vytváří údolí (také v návaznosti na pohyby zemské kůry v oblasti Alp) a také střídání dob ledových a meziledových. Výsledkem těchto změn je současná kopcovitá krajina.

Obrázek 5: Křivoklátsko

Geologická situace Křivoklátska

Obrázek 6: Geologická mapa Křivoklátska

• Informační tabule geologické expozice
• Mapa Barandienu, [online] http://www.barrandien.cz/o-barrandienu/mapy/prehledna-mapa
• Silvarium.cz [online] http://www.silvarium.cz/lesnictvi/v-dolejsky-krivoklatsko-si-statut-narodniho-parku-zaslouzi

Horniny se skládají z různých minerálů jako jsou křemen, živec, slída, kalcit, magnetit, pyrit a mnoha dalších. Horniny jsou základním stavebním kamenem zemské kůry a dělíme je na tři základní druhy.

Vyvřelé horniny vznikají ochlazením a krystalizací žhavého tekutého magmatu. Magma vystupuje ze zemského pláště směrem k povrchu. Pokud se dostane až na povrch, vytváří sopečnou činnost.

Obrázek 7: Ukázka vyvřeliny - čedič

Dalším typem jsou horniny usazené, které vznikají zvětráváním a následným usazováním těchto zvětralin například v jezerech a mořích, kam zvětraliny přemisťují řeky či ledovce. Právě usazených hornin je v expozici nejvíc, protože moře ke složení hornin přispělo největší měrou.

Obrázek 8: Ukázka usazené horniny - opuka

Pokud se již vytvořené horniny (vyvřelé nebo usazené) dostanou například horotvornými procesy nebo pohybem litosférických desek do větších hloubek, kde je vysoká teplota a tlak, dochází ke změně jejich složení a vznikají horniny přeměněné.

Obrázek 9: Ukázka přeměněné horniny - rula

Abyste si mohli keš zalogovat jako nalezenou, je nutné zaslat odpovědi na následující otázky. Odpovědi zašlete přes profil, e-mailem nebo přes Message centrum. Nejdříve zašlete odpovědi, pak až logujte. Nečekejte na potvrzení, ozveme se pouze v případě závažných chyb. Pokud nebudou odpovědi zaslány, bude váš log smazán jako neoprávněný. Odpovědi na všechny otázky naleznete na místě, tedy na informačních tabulích nebo v textech tabulek u vzorků hornin.

1. Z jakých hornin byl postaven hrad Týřov a pod jakým číslem tento vzorek najdete?
2. Jaká hornina se těží v lomu ve Zbečně a pod jakým číslem tento vzorek najdete?
3. Jaký typ horniny (vyvřelá, usazená, přeměněná) je vzorek číslo 8?
4. Popište vybroušenou plochu (struktura, tvar) u slepence.
5. Jakým způsobem vznikl porfyrický ryolit (vzorek 13)?
6. Jaké je stáří vzorku číslo 14 v miliónech let?
7. Jaký typ horniny (vyvřelá, přeměněná, usazená) je vzorek číslo 9 a odkud pochází?
8. Expozice je nedaleko hřiště, pořiďte fotku sebe, své gps nebo osobního předmětu na některé atrakci.

V případě nesprávných odpovědí nebo pochybností se vám ozveme, jinak ne.