V KESI NENI
TUZKA!!!
Dendrologicka specifikace:
Vrby bile [Salix alba]:
Znaky:
Vysoky do triceti metru, koruna rozlozita, nepravidelna a vetve se
casto klani k zemi.
Kmen:
Roste casto velmi pokroucene, vetvi se jiz na bazi a objevuji se na
nem hrbolky ruznych tvaru a velikosti.
Listy:
Jsou tenke a dlouhe i pres deset centimetru. Maji kopinaty tvar a
na konci jsou spicate. Zhora jsou tmavsi nez zezdola.
Kvet:
Jedna se o jehnedovita kvetenstvi zlute barvy dlouha asi deset
centimetru, ktera vyrustaji vzprimene.
Plod:
Plodem je tobolka nahore uzsi, dole sirsi. V dobe zralosti puka na
dve poloviny a uvolnuje tak drobna, okridlena semena.
Borka:
Kura je tmave seda a na omak drsna.
Rozsireni:
Pochazi z Evropy, severni Afriky a z Male Asie. Dnes lze najit
prakticky v cele Evrope a stredni, pripadne severni Asii
Vyuziti:
Vetve teto vrby se odnepameti vyuzivaly k pleteni kosu. Jsou totiz
velice odolne, pruzne a ohebne. Tento strom najdeme vyhradne v
okoli vodnich ploch ci vodnich toku nebo ve vlhke pude. Pouzit se
da i jako okrasny strom.
Vyuziti Vrby bile v
domacim lekarstvi cloveka i zvirat:
"Kura vrbova potrebovala se drive jako nyni china; pri slabosti
zaludku pusobi lepe nez china; dale proti zimnicim, krticim. Proti
zimnici pusobi slabeji nezli china, ac prece casem prospiva. Dava
se odvar kury po 1/2—1 unci; prasek uziva se zridka;
Salicin — latka zvlastni v kure vrbove obsazena, dava
se v praskach po 3,5—10 gr. v pilulkach neb v odvaru; v case, kdy
zimnice povoli, dava se ho 30 az 60 gr."
"Kury vrbove uziva zverolekar uvnitr i zevne vubec pri nemocich,
kde potrebi prostredku svraskavych. Uvnitr jest lepsi kory smrkove
pro mirnejsi ucinek svuj a hodi se vubec tam, kde bezi o posilneni
ustroju a kde horke leky o sobe nepostaci, na pr. pri zaludecni
zimnici, pri silnem vymesovani vseho druhu, zevne na vredy a
rozsirene pohmozdeniny."
citován zdroj: dr. V. K.: Cesky herbar, nakladatelstvi Alois
Hynek, Praha, 1899]
A nyni k nasemu
stromu:
Lokalita: Brno - Bosonohy, Prazska 21
Druh stromu: vrba bila (Salix alba)
Kategorie: soliterni strom
Stari stromu: cca 130 let
Rozmery stromu:
Obvod kmene v 1,3 m: 815cm
(Pri mereni v roce 2002 mela obvod 790 cm => za 3 roky zvetsila
obvod o 25 cm!!!)
Vyska stromu: 25 m, vyska koruny: 18 m
Tvar a polomer koruny: ovalna, r = 10 m
Popis lokality:
Strom roste na soukromem pozemku 30 m za domem Prazska 21,
majitele dr. Kiliana, 50 m vlevo od silnice od Brna. Pozemek je
neoploceny a je soucasti zahrady prilehajici k domu. Od centra Brna
je vzdalen vzdusnou carou 5,5 km. Prazska ulice je stara vypadovka
z Brna na Prahu a vrba je zdalky viditelna jak pri prijezdu z
Bohunic, tak ze soubezne dalnice D1, vzdalene od stromu asi 0,5 km,
jako dominantni strom v teto casti obce. Roste v puvodni prirozene
nive potoka Leskavy, kterou v minulosti tvorily podmacene louky,
dnes z vetsi casti odvodnene a premenene na soukrome zahrady.
Popis stromu:
Vzhledem ke skutecnosti, ze vrba je kratkoveka drevina, jedna se o
velmi stary, mimoradne vyvinuty, zdravy a neuveritelne vitalni
strom coz je zrejme dano prostredim v nemz roste - louka v nive
potoka s nizko polozenou hladinou spodni vody. Strom ma soumernou
korunu ovalneho tvaru, mohutny kmen se ve 2 m rozdvojuje ve dve
kosterni vetve, kazda o prumeru 1,5 m. Vlastni koruna zacina ve
vysce 7 m. Vrba je naprosto zdrava, bez jakychkoliv priznaku
napadeni drevokaznymi houbami, s perspektivou dalsich mnoha
desetileti rustu. Roste sice v zahrade obklopena ovocnymi stromy,
kterym vsak nijak vazne nekonkuruje. V roce 2001 byla odborne
osetrena a konzervovana, prehoustla koruna byla prorezana a
odstraneny veskere suche vetve. Po 4 letech po realizaci osetreni
neni zasah vubec patrny, koruna je opet stejne husta.
Tato vrba neni na pohled vubec zadna "starenka", jak se o vrbach
traduje, ale nadherny, vitalni a zivotaschopny strom. Soucasne
naplnuje hned nekolik Nej… - je nejmohutnejsi vrbou nejen v Brne a
na Morave, ale v cele CR a dokonce ve stredni Evrope, nebot udaje o
dosud popisovane nejvetsi vrbe v Polsku udavaji obvod kmene vice
jak o pul metru mensi!! Svym mimoradnym obvodem kmene je
nejmohutnejsim brnenskym stromem a patri mezi 5 vzrustove
nejvetsich stromu Brna (s pamatnymi platany).
Verejnost se muze se stromem seznamit v knize "Pamatne stromy v
Cechach, na Morave a ve Slezsku", ktera vysla v roce 2003 v edici
Navstivte….
***UKOLY K VYLUSTENI
SOURADNIC KESE***
1) Na kterych strankach se ve vyse zminenem herbari objevuje
tento popis uziti Vrby bile? oznacte:(ABC-DEF)
2) Jaky je prumer kmene v 1,3m nad zemi (zaorouhleno na desitky
smerem nahoru; pouzijte data z listingu) oznacte:(GHI)
3) Pod jakym cislem je Kilianova vrba vedena v knize "Pamatne
stromy v Cechach, na Morave a ve Slezsku" vydane v roce 2003?
oznacte:(JKL)
Pokud budete chtit, tak prosim poridte fotografii vrby na vychozich
souradnicich at kazdy vi, jak se vrbce dari... a prilozte k
logu.
KDE: Upravuji se jen tisiciny
N_Final= 49°10.462+Y
E_Final= 016° 32.145-Z
Y=((A+D+G+J)/B)+G
Z=A+B+(2*C)+D+E+G+H+J+K+L