Pod Závistí / Under Zavist EarthCache

Česky:

Ordovik je druhé období prvohor (zhruba před 500–440 miliony let). Pravděpodobně se jedná o nejchladnější období v dějinách Země. Oblast dnešních Čech se tehdy nacházela na jižní polokouli. Na počátku ordoviku byla zalita mělkým šelfovým mořem u pobřeží prapevniny, kterou nazýváme Gondwana.
Nacházíme se na jihovýchodním okraji geologické oblasti zvané barrandien. Toto území se táhne od Prahy jihozápadním směrem. V ordoviku se jednalo o protáhlou podmořskou sníženinu, která byla postupně zanášena vrstvami usazenin, přinesených řekami z nedaleké pevniny. Podmínky pro usazování se v průběhu období měnily, proto můžeme dnes při odkryvu pozorovat střídající se vrstvy usazených hornin různého typu.
Usazování pokračovalo i v následujících dvou obdobích – siluru a devonu. Tehdy už však byla česká oblast blíže rovníku a v teplé mořské vodě se s přispěním mořských organismů srážely a usazovaly vápence, které dnes najdeme v nedalekém Českém krasu. Ke konci prvohor se srazily kontinetální desky. Mohutné tlaky vyzdvihly usazené vrstvy nad hladinu moře a zároveň tyto vrstvy různě zdeformovaly. Tak byl vytvořen Český masiv, původně mohutné pohoří, které bylo v pozdějších obdobích obrušováno a snižováno erozí. Postupně tak byly odkryty starší vrstvy hornin.
Proces, který způsobil vyzdvižení Českého masivu, nazýváme hercynské nebo též variské vrásnění.

English:

Ordovician was the second period of Palaeozoic (cca 500–440 milion years ago). It was probably the most cold period in the Earth history. The region of today’s Bohemia was situated on the southern hemisphere at that time. At the beginning of Ordovician, it was oveflowed by a shallow shelf sea near the cost of the supercontinent which is called Gondwana. We are on the south-east border of a geological region called Barrandien. This area stretches from Prague to south-west. It was an elongated submarine depressed area in Ordovician. The fosse was subsequently inlayed by sediments brought by rivers from the nearby firm land. The conditions for sedimentation changed over time. This is why we can observe alternating layers of various kinds of sedimented rocks.
The sedimentation process also continued in the two following periods – Silurian and Devonian. The Bohemian region was situated more closely to the equator at that time. Limestones, which can be found in the nearby Bohemian Karst today, were precipitated from warm sea water.
At the end of Palaeozoic, continental platforms came into collision. Immense pressure elevated the layers of sediments over the sea level and deformed them. Thus the Bohemian Massif was formed. The originally huge mountain range was abraded and lowered by erosion in later periods. The process that caused the elevation of the Boheamian Massif is called Variscean or Hercynian folding (orogeny).

Letenské souvrství

Geologové dělí ordovik na několik kratších období: tremadoc, arenig, llanvirn, dobrotiv, beroun, kralodvor a kosov. Mohutné vrstvy usazenin, které můžeme vidět pod Závistí, pocházejí z období berounu (před asi 465–450 miliony let). Tehdy byla rychlost usazování hornin největší. Během tohoto období místy přibyly vrstvy usazenin mohutné až 2000 metrů. Tuto mohutnost si uvědomíme, když vidíme šíři celého odkryvu (Váš úkol). Jedná se jen o malou část. Tektonickou činností docházelo k poměrně rychlým poklesům a zdvihům dna barrandienské pánve. Měnily se tak podmínky pro usazování, a proto dnes můžeme pozorovat rychlé střídání vrstev různých typů hornin.
Berounské vrstvy usazenin v barrandienu se dále dělí do pěti souvrství, která byla postupně usazena a navrstvena v tomto pořadí: libeňské, letenské, vinické, zahořanské a bohdalecké. V geologii platí, že čím jsou vrstvy usazenin starší, tím se nacházejí hlouběji – pokud nebyly následnými procesy překlopeny. Pod Závistí vidíme asi nejlepší ukázku letenského souvrství – z berounských souvrství je druhé nejstarší, tedy druhé odspoda. U severního okraje odkryvu pak najdeme část mladšího souvrství vinického.
V Praze dosahuje letenské souvrství mohutnosti okolo 600 metrů. V západní části barrandienu (okolo Rokycan) je mnohem slabší – jen okolo 50 metrů. To svědčí o tom, že v oblasti Prahy byla pánev mnohem hlubší, a proto byly úlomky hornin dopravovány převážne sem. Letenské souvrství vystupuje v Praze na povrch na různých místech. Tím, že je tvořeno poměrně pevnými horninami, nepodlehlo erozi tak snadno jako okolní usazeniny, a vytváří proto různá návrší, například Letnou (GC1AH0N), Opyš (návrší pod Pražským hradem) či Vyšehrad (GC6X5X0).
Deformační tlaky během hercynského vrásnění způsobily, že vrstvy hornin zde nejsou uloženy vodorovně, ale v téměř kolmé poloze. Nedaleko odsud navíc vznikla významná tektonická porucha, tzv. závistský přesmyk. Podél tohoto zlomu se nasunuly mnohem starší vrstvy na vrstvy mladší. Vydáme-li se proto proti proudu Vltavy nebo Břežanským údolím, vystupují zde na povrch usazeniny pocházející z období starohor. Tomuto jevu se podrobněji věnovala nedaleká zeměkeš GC1YH8A.

The Letná complex of strata

Geologists divide the Ordovician era into a few shorter periods: Tremadoc, Arenig, Llanvirn, Dobrotiv, Beroun, Kralodvor and Kosov. The huge layers of sediments which can be seen under Závist originate the Beroun era (cca 465–450 milion years ago). The speed of sedimentation was highest at that time. In some places, up to 2000 meters of sediments growed during that period. We can realize the grandiosity when we can the width of the whole outcrop (your task). But it is only a small part. Tectonic activity caused relatively fast depressions and elevations of the floor of the Barrandien basin. This changed the conditions for sedimentation. Therefore we can observe rapid alternations of layers of different kinds of sediments.
The Beroun sediment layers in Barrandien are divided into five complexes of strata, which were layered in this order: Liben, Letná, Vinice, Zahorany and Bohdalec. There is a rule in geology that older layers of rocks are placed in lower position than younger layers – unless they were not rearranged by later processes. Under Závist, we can see probably the best exhibit of the letná complex of strata – the second oldest of the Beroun complexes of strata, therefore the second from below. In the northern edge of the exhibit, a part of the Vinice complex of strata (younger than the Letná layers) can be seen.
The thickness of the Letná complex of strata is cca 600 meters in Prague. In the western part of Barrandien (around Rokycany), it is much thinner – cca 50 meters only. This bears evidence of the fact that the basin was much deeper in the Prague region, therefore fragments of rocks were transported predominantly here. The Letná complex of strata reaches the Earth surface in various places in Prague. It is made of relatively hard rocks. Therefore it has not come erosion as much as surrounding sediments. It forms base of some hillocks, for example Letná (GC1AH0N), Opyš (the hillock under the Prague Castle) or Vyšehrad (GC6X5X0).
The pressures during the Variscean folding caused the fact that the layers (strata) are not embedded in horizontal position but they are upright. Moreover, a significant tectonic fault – the so-called Závist ovefold – was created not so far from here. Older layers of rocks were shifted over younger rocks. If we go up the stream of Vltava or to the Břežany valley, we can see very old sedimentary rocks, originating in the Proterozoic era. The nearby Eathcache GC1YH8A attends to this phenomenon.

Jaké horniny zde můžeme vidět?

Jedná se vesměs o zpevnené úlomkovité usazené horniny. To znamená, že vznikly tak, že řeky přinášely z pevniny na dno moře drobné úlomky různých hornin. Tyto úlomky se usadily na dně mořských prohlubní, kde vytvořily různě silné vrstvy. Hercynským vrásněním byly tyto vrstvy vyzdviženy nad hladinu moře a vytvořily pevninu. Odtokem mořské vody mezi usazenými úlomky hornin vykrystalizoval tmel, který tyto úlomky spojil. Tím byla hornina zpevněna.
Protože se podmínky pro usazování časem rychle měnily, můžeme v odkryvu pozorovat střídající se vrstvy nápadně rozdílných typů hornin.

The rocks which can be seen here

The rocks which you can find here are altogether consolidated fragmental (clastic) sediments. Rivers brought small fragments of various rocks from the fast land to the sea floor. These fragments were deposited in depressions of the sea bottom and formed layers woth variable thickness. The Variscean folding elevated those layers over the sea level and formed a fast land. As the sea water drained from the sediments, binding agents (cement) crystallized among the fragments and joined them together. The sediments were consolidated.
As the conditions for sedimentation rapidly changed over time, alternating layers of markedly different types of rocks can be observed in the exhibit.

Břidlice jsou tvořeny převážně velmi jemnými (jílovitými) částicemi. Mají výrazně vrstevnatou strukturu. Vyznačují se výraznou lomivostí podél vrstev. Zdejší břidlice jsou převážně tmavé a obsahují velký podíl slídy.

Shales are formed by very soft particles of clay. They have a markedly layered structure and easily crumble along the layers. The local shales are predominantly dark and contain a large share of mica.

Pískovce jsou tvořeny hrubšími úlomky křemene (oxidu křemičitého). Jsou tvořeny zrny o velikosti až 2 mm. Jedná se vlastně o zpevněné vrstvy písku.

Sandstones are consolidated layers od sand. They are formed by more rough fragments of quartz (silicon dioxide). The grain size is up to 2 mm diameter

Křemence (ortokvacity) jsou velmi pevné usazeniny. Jsou tvořeny zrnky křemitého písku, mezi nimiž se postupně srážela kyselina křemičitá. Zrnka tak postupně narůstala, až se zcela propojla. Na lomu proto často není možné pozorovat jednotlivá zrna a jejich původní tvar. V Praze a okolí křemence místy tvoří mohutné vrstvy (např. nedaleké Černolické skály). V minulosti byly těženy. V době kamenné z nich lidé vyráběli jednoduché nástroje (podobně jako z pazourku). Později v Praze sloužily k dláždění ulic (tzv. kočičí hlavy).

Orthoquartzites are very hard sediments. They are formed by grains of siliceous sand. As silicic acid crystallized around the grains, they grew together.

Droby jsou většinou tmavé horniny. Vznikají rychlou sedimentací v hlubších mořích. Tím, že byly úlomky transportovány jen na krátkou vzdálenost, jsou málo obroušené a mají různou velikost. Při jejich vzniku se zřejmě uplatňovaly turbulentní proudy na mořském dně, které promíchávaly malé a velké částice. Droby se často střídají s břidlicemi, přičemž charakteristické je, že vrstva droby nasedá na podložní břidlici ostrým přechodem, zatímco přechod do nadložní vrstvy břidlice je pozvolný.

Greywackes are mostly dark rocks. They are formed by rapid sedimentation in deeper seas. As the fragments undergo only a short transportation, they are brushed little. They make a mixture of particles with various size. Greywackes often alternate with shales. It is typical that a greywacke layer forms a sharp junction with the inferior shale layer, but the junction with the superior shale layer is smooth.

Přístup

Profil byl odkryt při stavbě silnice ze Zbraslavi do Komořan, tudíž je velmi dobře přístupný. Nachází se nedaleko nádraží Praha-Zbraslav a v jeho bezprostřední blízkosti je zastávka autobusové linky č. 165 (Nádraží Zbraslav). Pokud přijedete autem, je možné zaparkovat u nádraží nebo na parkovišti u zookoutku. Předpokládám, že alespoň s pomocí druhé osoby si mohou profil prohlédnout i vozíčkáři.

The access

The profile was exhibited during the construction of the route from Zbraslav to Komořany. It is very easily accessible. It is situated near the Praha-Zbraslav railway station and close to the bus stop of the line number 165 (Nádraží Zbraslav). You can park your car next to the railway station or at the parking site near the mini-zoo.