Obec Drhovle se rozkládá při „Strakonické“ silnici č. 4 poblíž křižovatky Nová hospoda. Tvoří ji části Brloh, Drhovle – ves, Drhovle – zámek, Dubí Hora, Chlaponice, Mladotice, Mlaky a Pamětice.
Trocha historie
Dnešní Drhovli tvořily původně dvě vesnice (Velká a Malá Drhovle), nazývané Hořejší a Dolejší, které příslušely ke hradu Zvíkovu. V roce 1323 je daroval král Jan Lucemburský Petru z Rožmberka. V dalších staletích se majitelé střídali. Po Bílé Hoře byla Drhovle jako konfiskát tehdejšího majitele Bernarda Hodějovského připojena ke Kestřanům, patřícím v té době Janu Vilému ze Švamberka. Tehdy na místě již zaniklé Hořejší Drhovle stál dvůr a při něm tvrz, vystavená na počátku 17. století.
A Drhovle opět měnila majitele. V roce 1712 koupila drhovelský statek hraběnka Antonie Josefa Černínová z Chudenic pro svého syna Františka Antonína Černína. Později byly přikoupeny ještě statky Čížová a Sedlice, jež spolu s Drhovlí sňatkem s Černínovou dcerou Marií Lidmilou vyženil kníže August Antonín z Lobkovic. Jeho potomci vlastnili Drhovli až do roku 1924. Po pozemkové reformě koupil Drhovli v roce 1924 jako zbytkový statek Josef Štván, rolník ze Svučic.
Zámek
Původní tvrz byla přestavena na zámek kolem roku 1700. Zámek je dvoukřídlá jednopatrová budova s protáhlým průčelím, které po přístavbě barokní části k renesanční tvrzi dostalo jednotnou fasádu. Ve zdivu je zachována
renesanční tvrz, ve sklípku gotický portálek. Zámek je dvoukřídlá jednopatrová budova s protáhlým průčelím, které po přístavbě barokní části k renesanční tvrzi dostalo jednotnou fasádu. Východní polovina zámku má otevřené arkády, na protější straně jsou arkády zazděné. Z prvního patra východního křídla se po schodišti sestupuje do parku. Pamětní dřevěná deska se znaky stavebníka Karla Josefa Morzína a jeho manželky hraběnky Eleonory z Trautmannsdorfu s letopočtem 1700, dříve umístěná v zámku, je nyní nezvěstná. Zámecká kaple sv. Anny pochází z r. 1851. Na sever od zámku vede lipová alej, která byla prohlášena národní kulturní památkou. Místní obyvatelé tvrdí, že kdysi vedla až do Čížové ke hřbitovu s kostelem sv. Jakuba. Jeho návštěvu můžete zase spojit s hledáním stejnojmenné kešky GC1CQCM. I když následné generace přeťaly alej silnicí na Písek a v nedávné době i mimoúrovňovou křižovatkou, cesta do Čížové je průjezdná přes ekodukt, chcete-li, přesypaný tunel.
V zámku až do roku 1943 fungoval pivovar Josefa štvána. V dobách největší slávy měl výstav úctyhodných 2000 hl. Na stránkách města Strakonic se v souvislosti s pivovarem dočteme zajímavou informaci: Studánka Klášterka u Petrovic u Oseka byla podle pověsti využívaná kdysi dávným klášterem a proto zvaná „Klášterka“. Pověst je pěkná věc, ale v Petrovicích nikdy žádný klášter nebyl, takže co s tím? Pravdou nejspíš bude, že výborná voda z Klášterky a z dalších asi sedmi pramenu v jejím okolí, mela být využívána pro pivovar v Drhovli na Písecku, kde bylo sídlo tehdejšího lobkovického panství. A protože pivovar byl přebudován z bývalého kláštera, vznikla zajímavá a matoucí slovní hříčka. Natolik zajímavá, že by si zasloužila, aby petrovičtí svou „pivovarnicko-klášterní“ studánku znovu probudili ...
Od roku 1953 slouží zámek jako domov důchodců. V průběhu dalších desetiletí byl několikrát stavebně upravován. Kolem roku 1984 bylo přistavěno západní křídlo. I přes snahu o zachování jednotného rázu (v době socialismu to byl nebývalý počin!) nové křídlo lehce rozpoznáte podle jiného tvaru oken. O tři roky později dostal zámek novou dominantu, když byla na místě zámeckého sadu vybudována velkokapacitní bramborárna. Pokud mě paměť neklame, dokonce asi tři sezony fungovala, od roku 1992 už jenom chátrá, brambory se zde neskladují. Musím ale upřesnit, že během žní sem zajíždějí vozy se zrnem, takže úplně ladem budovy neleží. V roce 2003 proběhla rozsáhlá rekonstrukce zámku za přispění Jihočeského kraje. Fasády zámku jsou vyvedeny v kontrastu cihlově červené a světle okrové. Z patra východního křídla se po schodišti sestupuje do přilehlého parku. V zámku dnes naléznete Domov pro seniory Světlo, http://www.dps-svetlo.cz/domov-pro-seniory-svetlo-drhovle.php.
Použité zdroje:
www.severnipisecko.cz
www.hrady.cz
www.castles.cz
www.pivovary.info
www.souteze.strakonice.eu
Cache
A teď k samotné kešce. Souřadnice uvedené v záhlaví jsou dobrým výchozím místem ke hledání pokladu. Zavedou tě k výklenkové kapličce z 19. století, v širém okolí jich můžeš nalézt bezpočet. Pokud jsi přijel geovozidlem, můžeš jej zanechat na přilehlém plácku. Respektuj prosím dopravní značení a nevjížděj do zákazu vjezdu. Zámecký areál nemá striktní otevírací hodiny, zpravidla je přístupný kteroukoliv denní, opakuji, denní dobu.
Od výchozích souřadnic k bráně do zámku napočítáš celkem L laviček.
Nenech se odradit zavřenou bránou. Přes zámek vede cyklostezka, po zazvonění tě vrátný ochotně pustí skrz. Vejdi do areálu. Jedeš-li na kole, respektuj prosím charakter zámku a areálem projdi pěšky.
Stojíš před průčelím zámku. Na věži najdi hodiny. V levém horním rohu vidíš číslo H.
Najdi informační tabuli s plánem zámeckého areálu. Kapli sv. Anny nalezneš pod číslem D. Pojď ke kapli.
Kaple má několik oken. Tebe budou zajímat jen přesně ty, které jsou na obrázku vpravo. Odečti 1 a dostaneš indicii O.
Na souřadnicích
N49° 20.367' E14° 03.025'
je informační tabule Mikroregionu severní Písecko. Zde se dočteš, že první písemná zmínka o Drhovli pochází z roku 13V3. Obec leží v nadmořské výšce 45R metrů nad mořem. Sepiš si všechny indicie a lehce zjistíš, které číslo se opakuje nejčastěji – to samé číslo dosaď za E.
Cache nalezneš na souřadnicích
N 49° 20.DRH'
E 14° 0O.VLE'
Krabička je velikosti Regular, je ukrytá v suchém místě. Pokud jsi místní a chceš některé informace upřesnit, napiš je prosím do logu, rád je do listingu doplním. Přeji příjemný odlov!
Historie cache
13. 7. 2008 9.00 založena
28. 7. 2008 23.34 publikována
29. 7. 2008 11.00 FTF arthur.dent + Ondrášek geoteam, děkuji za testing a gratuluji!
poslední kontrola cache:
29. 09. 2018 po 338 nálezech, OK