Dub letní (Quercus robur)
cesky též kremelák, je mohutný listnatý strom z celedi
bukovitých. Prirozene se vyskytuje v Evrope a Malé Asii, na Kavkaze
a nekterých lokalitách severní Afriky. Roste od nížin do
podhurí, kde muže vytváret doubravy nebo rust jako solitér.
Roste-li v lese, snadno ztrácí spodní vetve.
Jeho koruna je mohutná, nepravidelne a mohutne rozložitá,
protáhlá smerem nahoru.
Borka je tmavošedá, hrube rozpukaná.
Listy jsou obvejcité, nepravidelne perenolalocnaté, na bázi
srdcite ouškaté. Obcas trpí padlím.
Kremelák kvete v dubnu až kvetnu. Kvety jsou jednopohlavné,
samcí kvetenství má charakter jehned na lonských vetévkách, samicí
jehnedy rostou na letorostech.
Plodem je žalud (jednosemenná nažka) sedící v
cíšce. Stopka je 3-7 cm dlouhá.
Dub letní dorustá výšky až 45 metru. Roste v témer
jakémkoli typu pudy vcetne píscité, darí se mu i na vlhkých
hlinitých pudách. Má hluboké koreny, které mohou tvorit spojení se
spodní vodou, proto bývá casteji zasažen bleskem než jiné
stromy. Je mimorádne odolný proti vetru.
Kremelák roste velmi pomalu, zralého veku dosahuje až ve
100 letech, zato je ale dlouhoveký, muže se dožít i 1500
let.
Lépe snáší strídání podnebí než dub zimní.
Symbolika
Dub byl odjakživa symbolem síly, dlouhovekosti a odolnosti a
jako takový získal výsadní postavení zejména v germánské mytologii,
kde byl zasvecen bohu blesku, Thórovi. Je považován za nemecký
národní strom a symbol nemeckého národa. Vyšší trídy
nekterých nemeckých vyznamenání se od svých nižších
variant odlišují pridáním dubových ratolestí (viz válecný
kríž, ve vyšší variante válecný kríž s
meci, brilianty a dubovou ratolestí).
Dubové listy jsou též mnohde znakem lesníku.
Zdroj:Wiki
Durazne doporucuji nocni odlov, at kes dlouho vydrzi,
dekuji.