Severka VII. - Jizerske tisicovky Mystery Cache
Severka VII. - Jizerske tisicovky
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Série keší Severka vznikla pro zpříjemnění pobytu geohostů naší Chalupy Severky. Jedná se o 13 mystery keší, které mají za úkol seznámit Vás s místy v blízkém okolí, které rozhodně stojí za návštěvu.
JIZERSKÉ TISÍCOVKY
V Jizerských horách se nachází celkem 28 tisícovek (vrcholů s výškou nad 1000 metrů a prominencí nad 5 metrů). Některé zdroje přitom neuvádějí Bílou smrt (1007 m) ležící mezi Holubníkem a Černou horou, Milíř (1003 m) nacházející se jižně od Jizery ani Smrek, vedlejší vrchol Smrku, ležící těsně za česko-polskou hranicí. Naopak se někdy uvádí Świeradowiec, což je ale jen spočinek Łużce.
V české části hor se nalézá 15 tisícovek a většina z nich je zakončena výraznými skalními útvary. Mají také poměrně hluboká sedla - 7 z nich má prominenci (převýšení od sedla) alespoň 100 m. V polské části se nachází 13 tisícovek, včetně nejvyšší Wysoke Kopy, jejich podoba je ovšem odlišná, skalních útvarů je mnohem méně, hory mají většinou plochá temena a mělká sedla. Kromě Wysoke Kopy nemá žádný vrchol větší prominenci než 60 metrů.
Bílá smrt
Bílá smrt leží na hřbetu Holubník - Černá hora, asi 250 m západně od sedla Holubníku. Je pojmenovaná podle nedalekého pomníčku na památku pošetilé sáňkařské výpravy tří pánů z roku 1909. Bílá smrt není zakreslena na většině map a nebývá ani zařazena do seznamů jizerskohorských tisícovek, nicméně podle autorů projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska jde o tzv. vedlejší vrchol Černé hory.
Bukovec
Bukovec (1005 m) je výrazný čedičový vrch na východním okraji Jizerských hor, v okrese Jablonec nad Nisou. Svým výrazným kuželovitým tvarem tvoří dominantu horské osadě Jizerka. Díky čedičovému podkladu se na vrchu vyvinula bohatá flóra. Zajímavosti místní přírody popisuje naučná stezka. Z vrcholu je za dobrého počasí rozhled také na západní část Krkonoš. Bukovec je jednou z největších čedičových kup v Evropě.
Černá hora
Černá hora je třetí nejvyšší hora v české části Jizerských hor, ležící v centrální části pohoří. Jedná se o dvojvrchol, vyšším vrcholem je Černá hora (1085 m) a nižším vrcholem jsou Sněžné věžičky (1070 m), které jsou asi 1 km severovýchodně od Černé hory. V sedle mezi oběma vrcholy leží nejvýše položené rašeliniště v české části pohoří - Vánoční louka. Na Černé hoře se nacházejí žulová skaliska a útvary jako např. Čertův odpočinek i skalní mísy.
Černý vrch
Černý vrch leží asi 2 km severozápadně od osady Jizerka a přibližně 2 km jihovýchodně od turistické chaty Smědava. Vrch je součástí Vlašského hřebene, který jím začíná a dále pokračuje jihovýchodním směrem. S výškou 1026 m patří mezi nižší jizerskohorské tisícovky, ale přitom je čtvrtý nejprominentnější, protože ho od mateřské Jizery odděluje výrazné, 141 metrů hluboké, sedlo.
Holubník
Holubník leží ve středu Hejnického hřebene, je přístupný červeně značenou turistickou stezkou spojující Ptačí kupy (1013 m) a sedlo Holubníku (999 m). Po severním úbočí vrcholu je vedena Štolpišská silnice po jižním úbočí zase Nová cesta. Na vrcholu je asi 10 metrů vysoká skála, ze které je kruhový rozhled. K vrcholové skále není značený chodník. Na hřebeni jsou patrny jednotlivé stupňovité terasy, kolem vrcholu zase rozličné tvary zvětrávání žuly.
Jizera
Jizera je se svými 1122 m nad mořem druhá nejvyšší hora české části Jizerských hor a také nejvyšší vrchol Hejnického hřebene a celé Jizerské hornatiny. Zároveň je horou s nejvyšší prominencí (převýšením od sedla) ze všech tisícovek v české části hor. Na vrchol se lze dostat jen od VSV po žlutě značené cestě od rozcestí Malá Klečová louka, nacházející se v sedle se Smědavskou horou, nedaleko pramene Bílé Smědé, na modře značené cestě mezi Smědavou a rozcestím Na Kneipě.
Milíř
Milíř leží na Mariánskohorském hřebeni 2,5 km jižně od Jizery. Na vrcholové plošině, pokryté mladými smrčinami, se nachází geodetický bod (999 m n. m.) a hned několik vrcholových skal. Nejvyšší z nich dosahuje nadmořské výšky 1003 m n. m. a díky tomu se Milíř řadí mezi jizerskohorské tisícovky, přestože většina map chybně uvádí jeho nadmořskou výšku podle geodetického bodu.
Na Kneipě
Na Kneipě je vrchol nacházející se ve stejnojmenné přírodní památce v pohoří Jizerské hory. Je to velmi nenápadný a nevýrazný vrchol, vystupující z jižního svahu Smědavské hory (1084 m) a z jejích vrcholových rašelinišť odtékají vody do čtyř stran a dvou moří (Severní, Baltské). Spolu s rašeliništěm na Quarre se jedná o jediné vrcholové rašeliniště v Jizerských horách. Uprostřed vrchoviště leží několik žulových balvanů a hojně se zde vyskytuje klečový porost.
Polední kameny
Polední kameny jsou horským vrcholem o nadmořské výšce 1006 m s výrazným seskupením skalních věžiček a osamocených balvanů. Ve vrcholovém hřebeni se nacházejí chráněné porosty jeřábu. Polední kameny jsou nejjižnějším masivem takzvaného Frýdlantského cimbuří, jež sestává z několika skalních útvarů a skalisek (Hajní kostel, vrchol Frýdlantské cimbuří a jiné menší skalky).
Ptačí kupy
Ptačí kupy, též Ptačí vrchy jsou skalní skupinou tří skalních masivů v Jizerských horách. V severozápadním svahu se nachází stejnojmenná přírodní rezervace, chránící smíšené vrcholové lesy (buk, jeřáb, smrk) a skalní útvary. Na vrcholu a v okolí značné polomy a imisemi zdevastovaný původní prales.
Smědavská hora
Smědavská hora je 1083,9 m vysoká hora ležící v postranním výběžku Hejnického hřebene Jizerských hor. Hora je patrně nazvána podle řeky Smědé, která má jeden z pramenů v rašeliništích pod jižním svahem. Pod horou se nachází horská enkláva a chata Smědava. Asi 700 metrů jihovýchodně od vrcholu se rozkládá přírodní památka Vlčí louka. Na vrcholu se nalézá Borůvkový kámen, na kterém je umístěna schránka s vrcholovou knihou už z roku 1976.
Smrk
Smrk je s výškou 1124 metrů nad mořem nejvyšší horou Smrčské hornatiny a zároveň také české části Jizerských hor. Odedávna se zde stýkaly hranice tří zemských celků: Čech, Lužice a Slezska. Dnes je zde pěší hraniční přechod do Polska a v roce 2003 zde byla znovupostavena rozhledna. Polský vrchol Smrek má výšku 1123 metrů a leží těsně za česko-polskou hranicí.
Sněžné věžičky
Sněžné věžičky jsou skalní útvar a zároveň název nižšího vrcholu Černé hory v centrální části Jizerských hor. Ústřední skupinou Sněžných věžiček jsou tři skalní věže, vysoké až 10 metrů. Nejnižší z věží má na vrcholu malou vyhlídkovou plošinu; je odtud dobrý výhled na nejmalebnější věž skupiny, Sněžnou hlavičku, zakončenou skalním hřibem. Třetí skalní věž skupiny se nachází cca 50 m na severozápad.
Věžní skály (Jelení stráň)
Jelení stráň (též Věžní skály) je vrchol (1018 m n. m.) v Jizerských horách, 2 km severně od osady Jizerka. Je nejvyšším bodem Středního jizerského hřebene. Na vrcholové plošině se nacházejí žulové skály. Poblíž vrcholu u skal zvaných Vlčí doupě se nalézá jeden z nejznámějších jizerskohorských viklanů. Z Jelení stráně je pěkný výhled na Jizerku, Pytlácké kameny, Jizeru aj.
Zámky
Zámky leží 3 km jižně od osady Jizerka a vypínájí se nad vodní nádrží Souš. Jsou nejnižší a nejjižnější tisícovkou v Jizerských horách. Sousedními vrcholy jsou o něco nižší Hruškové skály (997 m) a Bílé kameny (993 m). Celý tento hřeben je východní rozsochou Vlašského hřebene. Vrchol je pokryt mladými smrčinami.
Pro získání finálních souřadnic vyřešte jednoduchý test a dosaďte do vzorce:
A: Třetí nejvyšší horou v české části JH je:
- Bukovec (3)
- Černá hora (5)
- Holubník (4)
B: Jaká hora je nejjižnějším masivem tzv. Frýdlanstského cimbuří:
- Polední kameny (2)
- Hajní kostel (1)
- Ptačí kupy (3)
C: Od jaké hory se cca 700 m JV nachází Vlčí louka:
- Milíř (3)
- Černý vrch (6)
- Smědavská hora (9)
D: Nejnižší a nejjižnější tisícovkou je:
- Zámky (0)
- Jizera (1)
- Na Kneipě (2)
E: Nejvyšším bodem Středního jizerského hřebene je:
- Smrk (9)
- Jelení stráň (8)
- Bílá smrt (7)
F: Jaká hora je pojmenována dle pomníčku na památku pošetilé sáňkařské výpravy:
- Na Kneipě (2)
- Smědavská hora (1)
- Bílá smrt (0)
N 50° 45. ABC, E 015° 12. DEF
Keš opět řádně zamaskujte! V případě potřeby využijte fotohint.
Info pro notorické a vyžívající se kritiky: Keše jsou umístěné v místech, kde je většinou spoustu skalek, stromů a téměř žádný výhled na nebe, takže je celkem logické, že signál dost lítá. Z toho důvodu je u každé keše fotohint. Dále má série za úkol Vás s těmito místy seznámit, nikoli Vás na ně přivést, jelikož téměř všechna místa již několik svých keší má. Zkuste si proto místo zbytečného remcání užít okružní procházku.
Šťastný lov 
Additional Hints
(Decrypt)
cbq anxybarabh oeímbh, ivm sbgbuvag