Jak to všechno s tím telemarkem bylo
„To dříví nechte v síni a honem do tepla“ „Kdepak, to dříví půjde s sebou!“ "Copak je to?" "Ski!"
A název ski vymysleli pradávní lyžaři ve Skandinávii. Původní název skid, ze kterého se ski vyvinuly, znamenal rozštípnuté dlouhé dřevo. Takže přece jen ta dřeva!
Podle historiků, archeologů a jiných zasvěcených odborníků se lyže objevily již v dobách dávno, dávno minulých. První zmínky se objevují v letech 3000-2500 př.n.l. Dlouhá rozštíplá dřeva byla využívána především ve Skandinávii a polárních částech Ruska. Dlouhá zima, spousta hlubokého sněhu a ohromné vzdálenosti vedly k vzniku dopravního, pracovního i životně důležitého prostředku – lyží.
Až s příchodem průmyslové revoluce v 19. století, kdy vynález páry, parního stroje a jiných práci usnadňujících vynálezů daroval lidem do té doby věc zcela neznámou – volný čas, se stalo lyžování nejenom nutností, ale i zábavou. Každou neděli se scházeli mladí lidé, aby se před sebou vytáhli ve svém umění lyžnictví, společně pro zábavu pojezdili a své dovednosti utužili. Mladí lyžníci mezi sebou pro zábavu soutěžili ve slalomu, volné jízdě terénem, slalomu se skoky či sjezdem.
Sondre Norheim
A právě mezi těmito závodníky se ke konci 19. století objevil Sondre Norheim pocházející z Morgedalu ležícím v části Norska zvané Telemark. Sondre byl údajně od malička činorodým mladíkem, co chvíli neposeděl, ale především to byl mistr lyžování. Na lyžích jezdil lépe než všichni ostatní, skákal lépe než ostatní a lyže si dokázal vylepšit k obrazu svému také lépe než všichni ostatní. Proto si jméno Sondre Norheim dobře zapamatujte, je to totiž otec moderního lyžování! Průkopník telemarkového stylu, alpského stylu (neb vynalezl i tzv. „christianku) a vynálezce carvingových lyží!
Sondre totiž zjistil, že pokud lyže vykrojí, usnadní si tak provádění oblouku. Stejně tak se ještě postaral o vylepšení vázání, když přidal kožený pásek k patě, aby ani při skocích nedošlo ke ztrátě lyže.
Sondre byl pozván na první oficiální národní lyžařské závody, které se konaly v dnešním Oslu, ovšem v té době ještě Christianii, v roce 1868. Závody měly jednoznačného vítěze a tím byl Sondre. Předvedl všem, jak se jezdí v Telemarku a uchvátil všechny svým telemarkovým obloukem a christiánkou v perfektním podání. Oba oblouky se dočkaly pojmenování až o pár let později. Telemarkový z úcty k místu původu, christiánka, přestože byla také z Telemarku, po místě, kde byla poprvé předvedena.
S rozvojem alpského lyžování došlo k postupnému útlumu stylu telemarkového. Některé lyžařské kluby dokonce za použití telemarkového oblouku trestaly vyloučením.
Světově nejstarší nový sport
Renezanci začal tento styl zažívat od 70.let 20. století. Znovuobjevitelem byl pro změnu zase seveřan. Olympijský vítěz ve skoku z her v Oslu v roce 1952 Stein Eriksen se po olympiádě odstěhoval do USA, kde si založil lyžařskou školu a napsal instruktážní knihu Come ski with me. Podle jedné teorie se horští záchranáři z Colorada podle knihy snažili naučit Eriksenem popsanou telemarkovou techniku, podle teorie druhé mladé coloradské lyžaře v televizi zaujal norský skokan končící svůj skluz po dopadu v telemarkovém oblouku. Zaujalo je, že náklekem docílil oblouku a jali se tento styl trénovat. Pravdou je, že v americkém Vermontu znovu ožilo telemarkové lyžování a odtud se vrátilo zpět přes Německo na starý kontinent.
Rozvoje „nejstaršího nového sportu“ se zde chopily firmy jako Black Diamond, která postavila první pérové vázání pro telemark, Scarpa, která jako první představila plastové telemarkové boty s přezkami – legendární T1. V roce 2005 světlo světa spatřilo první telemarkové stoupací vázání, které výrazně usnadnilo pohyb ve volném terénu příznivcům nejen free heel, ale i free ride! Rok 2007 znamenal další milník, když firma Roteffella představila nový koncept vázání NTN.
Z Norska až do Kérkonoš
"Hrabě je nechal objednat až z Norska. Chodí tam na nich hraběcí lesníci zakládat zvěři i v těch největších sněhách."
Jak víte, takhle to údajně bylo. Určitě jste pak i viděli, jak se lyže vlastně skoro omylem dostali k místí chase a tak vznikla vlastně první telechasa!
Naše Telechasa vznikla za podmínek poněkud exotických. Naše Kérkonošská Telechasa vznikla u portinožců na žebříku! Věřte nebo ne, při sběru jablek, kiwi, broskví, či čehokoliv jiného se vám některá témata vyprávění začnou opakovat. A když už si líčíte, jak jste slavili v dětství Vánoce potřetí, je třeba změnit téma. A tak začnete snít a plánovat. A tak v horkém letním dni, kdy na druhém konci světa padal sníh a Krkonoše byly bílé a plné lyžařů, jsme se rozhodli, že se nám strašně líbí telemarkování, i přes to, že jsme na tom v životě nestáli. S důvěrou v sebe sama a zejména ve vlastní sportovní talent jsme se rozhodli, že si telemarky pořídíme, jen co se za ¾ roku vrátíme domů do Čech. A když už ty tele budeme mít, tak by to chtělo klub, a když už bude klub, chtělo by to frčné jméno, a když už bude jméno, chtělo by to mít fešácký klubový obleček, a když už bude klub v oblečku, chtělo by to uspořádat telemarkový festival. A věřte nebo ne, telemarky doposud nepolíbení jsme se takhle rozhodli, vrátili se domů a všechno do puntíku splnili!
Tedy: „Ski připravit! Ski nasadit! ... Also…“
V kešce není tužka, vezměte si svou vlastní. Prosím nevkládat "geobordel". Jen ploché TB. POZOR NA MUDLY! Zejména v zimní sezoně se jich tam množí hodně!!