KOBYLSKÁ SKÁLA
Skalní útvar, opuštěný lom
Takto se nazývá zarostlý skalnatý hřbet, který se zvedá nad plochou údolní nivou říčky Trkmanky, 2,5 km SV od Kobylí. Z nejvyššího bodu vyvýšeniny se otevře široký pohled do Čejčské kotliny. Lokalita se nachází na katastrálním území Čejče, okres Hodonín. Celý hřbet Kobylské skály obtáčí dálková červeně značená turistická cesta T.G. Masaryka, která zde vede z Čejče do Brumovic. Přístup k lokalitě je bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m). Stav lokality je ucházející. V lokalitě jsou umístěny fotopasti, je zde malé jezírko a také možnost odpočinku s posezením. Několikrát v průběhu roku se zde můžete setkat s lukostřelci. Pravidelně se v Kobylské skále koná soutěžní kolo Moravského zemského poháru.
|
Geologická charakteristika:
V lomu jsou odkryta mocná hrubá klastika, která tvoří nepravidelná čočkovit tělesa v převážně pelitickém podmenilitovém souvrství ždánické jednotky (zona čejčsko - zaječská). Jsou to středně až hrubě zrnité vápnité pískovce s vyklinujícími polohami jemně až hrubě zrnitých slepenců tilloidního charakteru. Klastika obsahují mikrofaunu jako lithothamnie a nummulity. Nevýrazná imbrikace valounů (doškovitá stavba, textura) ukazuje na přínos materiálu od jihovýchodu.
Stratigrafické zařazení: - střední až svrchní eocén.
Regionální členění: Karpaty - flyšové pásmo - vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů, Karpaty - flyšové pásmo - vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů - ždánická jednotka
Stratigrafie: jura, střední eocén
Témata: paleontologie, sedimentologie, stratigrafie, geologie
Jevy: charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Geologický význam: významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování)
Hornina: pískovec, slepenec (konglomerát)
Klastický sediment
Klastický, nebo terigenní sediment je název pro sediment složený z úlomků hornin a minerálů, pocházejících ze zvětrávacích procesů. Často se používá i název siliciklastický sediment, protože v mineralogickém složení úlomků převažuje křemen a křemičitanové minerály. Základním kritériem pro dělení klastických sedimentů je velikost zrn. Na tomto základě se rozdělují na (v závorce uveden zpevněný ekvivalent): štěrky (slepence a brekcie), písky (pískovce), prachy (prachovce), jíly (jílovce)
Pískovce
Pískovec je zpevněný klastický sediment, jehož nejcharakterističtější složkou jsou zrna pískové frakce (tj. 0, 06 až 2 mm velké), jichž má být nejméně 25 % (podle jiných klasifikací 50 %). Z ostatních klastických složek bývá přítomen především jíl a silt, někdy i částice větší než 2 mm (zrnitost), úlomky schránek živočichů apod. Podle zrnitosti se rozlišují pískovce jemnozrnné, středozrnné a hrubozrnné. Hlavními typy pískovců jsou křemenný pískovec, arkóza a droba. Křemenný pískovec je složený z nejodolnějšího materiálu (především křemene), obsahuje jen malý podíl jílové nebo siltové frakce, tj. jde o horninu o vysokém stupni mineralogické i strukturní zralosti. Praktické použití pískovců je mnohem menší než písku a většinou o něm rozhoduje povaha tmelu. Nejodolnější jsou pískovce s křemitým tmelem, a proto nalézají poměrně časté uplatnění ve stavebnictví.
Slepence (konglomeráty)
Slepenec neboli konglomerát, tj. klastická hornina vzniklá diagenetickým zpevněním štěrku. Nejzjevnějším projevem diageneze je zpevnění (lithifikace) horniny původně sypké, k čemuž přispívá souběžně probíhající kompakce a stmelení. Kompakce je stlačení sedimentu tíhou nadložních vrstev a vede ke snížení pórovitosli a obsahu vody. Stmelení (méně vhodně cementace) spočívá ve vzájemném spojení částic sedimentu minerálními substancemi vylučovanými z cirkulujících roztoků. Dalšími diagenetickými pochody jsou oxidace a opětné vylučování (krystalizace), rekrystalizace, vznik novotvořených minerálů neboli autigeneze aj.Svou zrnitostí patří do třídy psefit neboli ruditu, tj. sedimentu, na jehož složení se významně podílejí částice větší než 2 mm (podle některých názorů nejméně 25 %, podle jiných 50 %). Tyto částice jsou v různé míře zaoblené (kdyby byly ostrohranné, šlo by o brekcii) a podle jejich velikosti se rozlišují např. slepence balvanové, hrubozrnné, drobnozrnné a jiné.
|
Pro uznání logu je nutné splnit následující úkoly:
1. Odhadněte, jaká je
průměrná výška stěny starého lomu.
2. Všiměte si, že polohy pískovců jsou odděleny polohami a čočkami tmavě zelených střípkovitě odlučných měkkých jílovců. Jaká je
mocnost pískovců (v m) a jaká je
mocnost jílovců (v cm).
3. Ve valounovém materiálu slepenců převládá křemen a úlomky fylitizovaných hornin (fility jsou velmi jemnozrnné krystalické břidlice, převážně tvořené křemenem, albitem, chloritem a sericitem). Prohlédněte si slepence v lomu a odpovězte na otázku, jaká je
půměrná velikost
valounu (v cm), a jaká je
vyjimečná velikost
valounu (v cm)
4. Ve stěně lomu jsou dobře viditelné vrstvy pískovce, které tvoří zřetelnou synklinálu (vrásu). Co vytváří vrásy, čeho jsou výsledkem?
5. Vlastními slovy popiště,
jaká jsou základní vývojová stadia sedimentárních hornin
6. Najděte v prostoru lomu co největší samostatný slepenec. Je jich tam mnoho. V listinku jsou dvě fotografie slepenců po erozi a sesuvu půdy. Váš fotosnímek vybraného slepence po erozi a sesuvu půdy, použijte pro důkaz vaší osobní přítomnosti v lomu.
Odpovědi na výše uvedené otázky, včetně případných příloh, zašlete výhradně! na moji e-mailovou adresu: GC_EC@atlas.cz |
Po odeslání odpovědí můžete logovat!
V případě, že bude některá odpověď nedostatečná pro uznání logu, budu vás kontaktovat.
Odkazy na zdroje:
Pícha, F - Hanzlíková, E. - Cicha, I. (1968): Geologie čejčsko - zaječské zony. - Sbor. geol. Věd, Geol., 13, 37-74.
Webové stránky:
http://www.geology.cz/extranet/popularizace/geologicke-lokality
http://www.geology.cz/extranet
Snímek stránky:
turistické mapy.cz
Obecné:
Geologické zajímavosti a wikipedie.cz
Doplňkové video z Kobylské skály