CHRANENE STROMY
Prvni zminky o ochrane stromu najdeme v predpise „Pravo ceskeho knizete Konrada Oty" z 12. stoleti. Na pocatku 20. st. se na ochrane a vysadbe stromu vyznamne podilely "okraslovaci spolky".
Prvni ucelenou publikaci o pamatnych stromech je spis J. Evangelisty Chadta Sevetinskeho "Stare a pamatne stromy v Cechach na Morave a ve Slezsku" z roku 1908 s popisem 165 vzacnych stromu.
Po 2. sv.valce byly pamatne stromy oznacovany terminem chranene prirodni vytvory nebo chranene prirodni pamatky.
Oznaceni "Strom chraneny statem" se jiz pouzivat prestalo. Takove stromy nebyly nikdy evidovany ani vyhlaseny jako pamatne. Ke svemu oznaceni prichazely tak, ze clenove CSOP dostali tyto cedulky a v terenu jimi oznacovali vzrostle stromy podle sve libovule...
Podle soucasne legislativy lze strom chranit jen jako "Strom pamatny" podle zakona c. 114/92 Sb. v tzv. "Ustrednim seznamu pamatnych stromu." V terenu by mely byt takove stromy oznaceny tabulkou "Pamatny strom" s malym statnim znakem Ceske republiky.
Navrh na pamatny strom muze podat kdokoliv - obcan, sdruzeni, organizace. Tyto navrhy vychazeji z vytipovanych stromu (muze to byt soliterni jedinec, skupina nebo stromoradi). Pokud se domnivate, ze znate strom, ktery splnuje kriteria pro vyhlaseni jako pamatny strom, muzete se obratit na prislusne pracoviste Agentury ochrany prirody a krajiny CR nebo na prislusny organ ochrany prirody.
ZLATOKORUNSKE PAMATNE LIPY
KAPUCINKA (Lipa velkolista)
Na nadvori klastera, pobliz byvaleho kostela sv. Markety,najdeme dendrologickou pozoruhodnost. Roste tu lipa, tzv. "kapucinka", ktera ma nektere listove cepele stocene do kornoutku pripominajicich kapuce ci kape, ktere nosili mnisi. Podle povesti ma byt oznaceni upominkou na sedm reholniku, kteri byli na lipe poveseni, kdyz se v roce 1420 vcas nezachranili utekem pred rozlicenym davem husitskych vzbourencu. Od tech dob pry mivaji nektere zlatokorunske lipy listy stocene ve tvaru mnisskych kapi. Posledni z puvodnich lip padla na pocatku 18. stoleti. Pak povest presla na jinou lipu v nadvori klastera, ktera roste u vchodu za mensimi vraty. Je to zdravy, vitalni strom, s siroce a pravidelne rozlozenou korunou, bez znamek prosychani, obvod kmene 4,89 m, vyska 31 m. Pri trose stesti je mozne mezi jejimi listy najit i nejaky ten proslaveny listek - kapucinek, o ktere je mezi navstevniky velky zajem. Predevsim mistni se vsak domnivaji, ze se povest vztahuje k dochovane lipe na navsi, ktera je prohlasena za strom pamatny. Je pravda, ze stari stromu by teto udalosti odpovidalo, ale neni tomu tak. Stejne tak se nejedna ani o lipu rostouci u brany klastera na nadvori. Tento strom pochazi pravdepodobne ze zacatku 17. stoleti. Jednalo se skutecne o lipu, ktera drive stavala u byvaleho kostela sv. Markety. Jeste dnes na teto stavbe najdeme upevnenou desku, na ktere je napsana stara latinska basen, ktera lici onu osudnou udalost usmrceni mnichu. Desku nechal zhotovit na pocatku 17. stoleti tehdejsi zlatokorunsky opat Valentin August Schönbeck. Do cestiny prelozena basen zni takto:
"Pozastav se, nabozny pocestny, a pohled na lipu, jak se zelena a tak brzy nezahyne a obdivuj se tem kapucim, jez na pamatku mucednictvi z vlhkych vetvi se tu rodi. Takove konas Zizko zazraky, proti sve vuli, kdyz na lipe jsi posvecene kneze vesel."
Prvni zminky o "nadprirozenem svedectvi lip" se objevuji az koncem 17. stoleti. Autori povesti, jezuite nebo kronikari jim blizci, vtipne vyuzili morfologicke zvlastnosti stromu, spojili ji s historii daneho mista - a nadprirozeny jev, ktereho bylo mozne dobre vyuzivat, byl na svete. Ve skutecnosti se nejedna o zadny zazrak. Rostlinna morfologie rika, ze se objevuji tzv. listy „site“ nebo kornoutovite, kde je bezne cela cepel plocha. Oproti tomu zde cepel listova na sve bazi vicemene srusta okraji a vytvari tak mensi kornout. Tato abnormalita se stava dedicnou a byva uvadena jako tilia platyphyllos var. cucullata. Tento druh lip se vyskytuje nejvice v Poryni, odkud jej k nam dovezli cisterciaci, kteri se ve 14. a 15. stoleti v nasich klasterech usazovali. Mimo Zlatou Korunu meli takove lipy i ve Zbraslavi, Sedlci a ve Svetle.
"CISTERCIACKA LIPA" - Lipa velkolista (Tilia platyphylla)
Roste na namesticku v obci. Z puvodniho kmene zbyly jen obvodove casti, ktere jsou v mezerach vyplneny kamennym zdivem. Nad vyzdenou casti je kmen stazen tremi zeleznymi pasy.
Obvod kmene: 7,18 m; Vyska stromu: 17,5 m; Stari: 700 let
Byla zrejme soucasti stromoradi, o nemz se zminuje kronikar ze 17. stoleti. Jiz v 19. stoleti byla schwarzenberskou spravou vyzdena a spoutana zeleznymi tahly, aby se zabranilo jejimu rozlomeni. V roce 2000 se dockala opet pecliveho osetreni, takze jeji jiz torzovite dochovana koruna je zabezpecena na dalsi desetileti.
Tato lipa se stala utocistem pro nasi cache... :-)
Dalsi zajimava lipa
Uprostred nadvori je jeste jedna lipa, ktera ackoliv neni pamatnym stromem, zaslouzi si pozornost. Tento drobny a mladistve vyhlizejici strom nechal pravdepodobne zasadit opat Bylansky kolem roku 1770. Jedna se o zajimavy exemplar, kdy na stromek lipy strihanoliste ve vysi jednoho metru nad zemi (dosud patrne na obvodu stromu) naroubovali vzacnou odrudu, patrne lipu sirokolistou.
Casova narocnost: cca 10 minut
Dostupnost autem: cca 5 metru od kesky, drive-in: ANO
ZDROJE
www.klaster-zlatakoruna.eu www.ckrumlov.info www.zlatakoruna.cz
LIT: Hruskova-Turek: Pamatne stromy (1995)
ENGLISH
Oldest tree in Zlata koruna, tree that the only remain of original avenue, unhung shortly after turn monastery, is the 700 years old lime tree.
| KARMA |
Aktualni verze: misto c. 1, krabicka c. 4 (od 17.10.2012) |
Aktualni stav: archivace, krabicka ponechana na doziti |
 |
Cache je ulozena je bez vnejsiho obalu. Pokud by ho nekdo svevolne doplnil - zlikvidujte ho pls..! |
| KEŠKY |
Posledni editace listingu: 29.8.2011 |
Posledni kontrolni navsteva: 17.10.2012 |
DEKUJEME ZA NAVSTEVU
a zdravime vodaky!
 |