Přijměte pozvání k druhému největšímu rybníku v Praze na příjemnou procházku ve stínu velikánů.
Pro nalezení pokladu potřebujete získat 7 neznámých.Na dvě naleznete odpověď v listingu a zbylých pět získáte v terénu.Pak je dosadíte do vzorce a vzhůru k cíli.Nebojte ,nejde o nic záludného.Doporučuji začít u Stage1 a pokračovat vzestupně.
Zdejší stromořadí dubů letních roste na hrázi Podleského rybníka již pěknou řádku let. Za památné bylo vyhlášeno osm nejmohutnějších stromů 15.4.2004.
Dub v blízkosti stavidla (zpevněn lany) patří k nejmohutnějším v Praze. Nejstarší dva jedinci mají 350 let a byli zasazeni krátce po založení rybníka. Obvody kmenů mají od 257-556 cm s výškou 15-23 m.
Pod hrází se nachází původem starověký Podleského mlýn, který byl funkční až do nástupu komunistů v 50. letech 20. století. Donedávna byl ve velmi špatném stavu,nyní je celý nově přestavěný areál s výběhem pro koně a kozy. Upravený rybníček s vodníkem. Kousek dál pod rybníkem u mlýna se nachází obora s jeleny a daňky.Pár jich je v menší ohradě pod hrází,stojí za shlédnutí.
Název Podleský rybník pochází od jeho polohy „pod Velkým lesem“,jehož zbytek představuje dnešní uhříněveská obora.Rybník byl dříve součástí rozsáhlé rybniční soustavy (cca 50 rybníků , které byly propojeny kanály )srovnatelné snad jen s jihočeskými rybníky. Za první republiky tady byly lázně a mohli jste tu potkat na koni projíždějícího se prezidenta T. G. Masaryka , který jezdil ze zámku v Kolodějích. Prochází tudy naučná stezka“Dubeč-Uhříněves“ s délkou 5,5km a 15 zastaveními. Celá má minimální převýšení a na zastaveních se dozvíte zajímavé informace,mohu jen doporučit.Prochází tu také modrá turistická značka.
Duby jsou dlouhověké pomalu rostoucí stromy, výjimečně i keře, s tvrdým dřevem. Listy jsou obvykle jednoduché ,laločnaté, v mírném pásu většinou v zimě opadávají, v subtropech rostou i druhy stále zelené. Květy jsou jednopohlavní. Jsou větrosnubné, plodem je žalud(nažka v číšce) Původní areál rodu zahrnuje mírné až subtropické pásmo severní polokoule, nejvíce jsou rozšířené v Severní Americe a ve východní Asii, méně druhů je původních v Evropě. Některé druhy se vyskytují i v tropických oblastech Asie a Jižní Ameriky. Na většině území České republiky rostou dub zimní a dub letní. V nejteplejších oblastech ČR dub pýřitý čili šipák, na jižní Moravu zasahuje svým areálem dub cer neboli dub slovenský a snad i dub balkánský neboli uherský. Z dovezených druhů je nejčastější dub červený, který můžeme potkat nejen v parcích a zahradách, ale byl vysazován i do lesů. Původní je na východě Severní Ameriky a v Evropě se pěstuje od 17. století. V parcích a arboretech byly vysazovány další cizokrajné druhy.
Použití : • Tvrdé dubové dřevo se používalo po staletí k výrobě trámů, podlah, nábytku i sudů. • Alkoholické nápoje, které zrají v sudech z dubového dřeva,získávají nezaměnitelnou příchuť. • Korek získávaný z kůry korkového dubu se používá k výrobě zátek. • Kůra dubu je léčivá. • Na listech dubu mohou vznikat takzvané duběnky ,v minulosti se používaly k výrobě inkoustu. • Semeno dubu lze použít jako krmivo pro hospodářská zvířata. Pro svůj vzhled se užívá i při výrobě dekorací. 
Pár zajímavostí ze světa stromů. Víte že:
-Vzrostlý dub letní shazuje na podzim asi 70 000 žaludů a 250 000 listů?
-Letokruhy mají jen stromy s ročním rytmem růstu a delší zimní vegetační přestávkou?
-V listnatých stromech proudí voda rychlostí 4-6 m za hodinu a v jehličnanech jen 1-2 m?
-Jediný vzrostlý 25m vysoký dub uvolní za den cca 7000 l kyslíku,což pokryje potřebu více než 50 lidí?
-Jeden hektar bukového lesa váže každoročně více než 50 tun prachu?
-Asi jen 200 m široký pás lesa dokáže snížit hluk dálnice na snesitelný šum?
Ke keši samotné:
Schránka je válcovytá krabička. Obsahuje lockblock, mudlokartu,tužku,ořezávátko,1xCWG,SD kartu s překvapením a pro lovce při kontrole vložím pamětní karty.
Za rok váže hektar bukového lesa více než:20 tun prachu-A=2/// 40 tun prachu-A=3 ///50 tun prachu-A=4
Vzrostlý 25 m. dub zásobí denně kyslíkem více než:30 lidí-B=5 ///50 lidí-B=6 ///70 lidí-B=7
Na souřadnicích(Stage 1)N50°02.818 E014°35.618 na kraji pole u doporučených míst k parkování, roste strom.Jedná se o : buk-C=7/// dub-C=6/// jasan-C=8
Pokračujte po turistické po břehu rybníka(nebo po silnici) na souřadnice(Stage 2) N50°02.895 E014°.35.584 ,zde se nachází stavidlo, na boku je letopočet,ciferací získáte indicii D.
Přejdeme další mostek na hráz.Na souřadnicích(Stage 3) N50°02.925 E 014°35.638 roste jeden z nejmohutnějších dubů na hrázi.Aby nám jeho torzo vydrželo, drží ho "E " ocelových lan.
Pokračujeme po hrázi až k souřadnicím(Stage 4) N50°02.920 E 014°35.740 ,je info cedule naučné stezky č.9.Po přečtení lehce odpovíte , odkud pocházejí jeleni milu,kteří byli ve své domovině už vyhubeni. Indie F=8 ,Čína F=9 ,Mongolsko F=10
Dále kousek na křižovatku a vlevo na souřadnicích(Stage 5) N50°02.944 E014°35.783 roste u cesty strom, na kterém je "G"turistických značek(počítej i zamalované!).
Všechny neznámé dosadíme do vzorce: N 50°02.FEC E 014°35(A+G)(B-1)(D+3) Kontrolní součet (A+B+C+D+E+F+G)=37!
Pozor !
V okolí je odtok z rybníka , skály a samozřejmě rybník.Není ideální jít ze všech směrů za šipkou a noční odlov jen s opatrností.Nicméně odlov ze dvou směrů by neměl být problém.Místo je trochu stranou,ale stejně pozor na mudly.
Rád bych vás pozval i na zajímavé poklady v okolí.(např. GCZZ09-Podlesak, GC1G4NY-Jelen lesní, GC1G3WH-Ztroskotané ufo, GC1A8BD-Rohozník, GC2QK98-NSDTR ....) Pokud máte rádi stromové keše založil jsem i další. Zde naleznete odkazy: GC3GDXB Dub letní v Křeslicích------------------GC3K6KX Dub letní v Pitkovicích
Dne 13.6.2013 zařazena do série významných stromů.
Zdroje: Wikipedie,Stromy-Bruno P.Kremer,Stromy se na nás dívají-Hrušková,Ludvík ,Turek