Geomorfologické procesy na vrchu Čáp
Unikátní ukázka působení geomorfologických procesů na skalní masivy
Zdá se neuvěřitelné, že takový útvar nevytvořil člověk. Určitě by mohl svádět k představě megalitické civilizace, která snad u nás vztyčovala menhiry a zde vytvořila cosi blízce příbuzného dolmenu. Ale skutečně tomu tak není, tato kamenná brána je dílem přírody, konkrétně především gravitace. Ani sebepevnější skály nejsou neměnné. Podléhají zvětrávání, zamrzající voda v nich rozšiřuje pukliny, kámen se stává nestabilním. Dochází až k dělení a posouvání velkých kamenných bloků, vyplavování jemnějších částic z podloží a následujícímu skalnímu řícení a propadání. U poměrně měkkých a pórovitých hornin, jako je pískovec, to platí zvlášť.
A to je právě tento případ pod Čapím vrchem v Teplických skalách. Ani tento útvar nevznikl nijak jinak než součinností několika geomorfologických procesů. Na podkladě současných poznatků těchto procesů se na reliéfu okolní krajiny podílejí hlavně mechanické, částečně i chemické zvětrávání a odnos, svahové pohyby, řícení a akumulace skalních bloků a zvětralin, sufóze, menší měrou i fluviální a eolická eroze. Tyto procesy totiž nemusí být jednorázové, obří balvany mohou také plynule ujíždět po měkkém podkladu, případně se vlivem sufóze propadat do vyplavovaného podloží. Každopádně se zde pohnuly vlastní vahou a doslova se o sebe zadrhly a navzájem si začaly bránit v pohybu. Výsledkem je takováto neobvyklá skalní brána, v tomto měřítku unikátní. Původ je tedy zcela jiný, než např. v případě Kamenné brány v nedalekých Broumovských stěnách, vzniklé dlouhodobým působením exogenních geologických činitelů, jako jsou vítr, voda a teplota na horninu tvořenou nestejně odolnými vrstvami a materiály, díky kterým se výrazně uplatňuje vliv selektivní eroze. Ale liší se i od viklanů, vznikajících naopak zvětráváním po puklinách. Určitou věc však má s nimi společnou: každý viklan během času hrozí podobným zřícením..
Skalní brána pod vrchem Čáp
Skalní brána pod Čapím vrchem je geomorfologický útvar, sestávající se z několika skalních bloků. Bloky jsou tvořeny kvádrovými křemitými pískovci z období svrchní křídy (střední turon až coniac), jejichž stáří se odhaduje na 89 mil. let. Geomorfologickými procesy docházelo ke zvětrávání pískovců, rozpadu skalního masivu podél puklin a vrstevních spár na jednotlivé skalní bloky. Dalším procesem podle posledních poznatků je zde sufóze. Chemickým rozpouštěním tmelu pískovců a působením vody dochází k vyplavování uvolněných jemnějších částic, což má za následek sesedání povrchu, vznik podzemních výdutí či tzv. sufózních studní (trychtýřovité sníženiny). Výsledkem je narušování okrajů skalních plošin a hřbetů, vznik skalních pilířů a věží a jejich sesedání a další rozrušování. Vlivem gravitace a fluviálních svahových pochodů se pak skalní bloky řítí, případně posunují po svahu dolů.
V případě tohoto útvaru se z geologického hlediska nejedná o pravou skalní bránu, jde o průchod mezi zřícenými skalními bloky. Průchod skalními bloky byl člověkem rozšířen a upraven za účelem zatraktivnění turistické stezky.
Další geologickou zajímavostí ve zdejších skálách jsou dutiny, většinou oválné prohlubně, zahloubené do skalního povrchu. Dutiny se ve skalách tvoří procesy selektivního zvětrávání a odnosu. Zejména mechanickým zvětráváním (gelivace, hydratace), chemickým zvětráváním (např. vlivem průlinové vody, kdy se uplatňuje rozpouštění a hydrolýza), sufózí apod.
Pokud se dutina tvoří pod pevnější povrchovou kůrou horniny, zpevněné obvykle silikátovými inkrustacemi, nebo oxidy železa, jde o tzv. tafone. V místě narušení povrchové kúry dochází k rychlejšímu zvětrávání hlubší, méně odolné partie horniny a tím ke vzniku skalních dutin, které se dovnitř více, nebo méně rozšiřují.
V případě, že povrchová kůra horniny není vyvinuta, nebo jsou pískovce tmeleny měkčím tmelem (karbonátový, kaolinický) jsou dutiny obvykle mělké a do nitra skály se zužují. Vnitřní stěny skalních dutin bývají obvykle omezeny puklinami, podél kterých postupuje selektivní zvětrávání.
Skalní dutina a dutina tafone
Stupnice zrnitosti a názvosloví
Pro zalogováni nálezu této earthcache je nutné odpovědět na následující otázky:
1) Z jaké horniny jsou tvořeny skalní bloky brány a jaké je stáří této horniny v mil. let?
2) Popište vlastními slovy, jak vznikla tato skalní brána. Prohlédněte si terén v okolí brány směrem k vrchu Čáp. Myslíte si, že se podobný jev může ještě opakovat?
3) Pro představu gravitačních sil, které způsobily řícení a posuny kamenných bloků, se pokuste spočítat hmotnost menšího kamenného pískovcového bloku v tunách. Ten je usazen na SZ (levé – při cestě od vrchu Čáp) straně stezky. Je na něm vyrytý nápis ZVR (viz. fotohint). Měrná hmotnost zdejšího pískovce je 2,5-2,6 g/cm3.
4) Na stěně skalního bloku na levé části brány ve směru od osady Skály (do kopce) je vyvinuta řada dutin. Určete o jaký typ dutin se jedná.
5) Prohlédněte si povrch skalních bloků a pokuste se určit jakým tmelem je pískovec skalních bloků zpevněn (silikátovým, železitým).
6) Podle přiložené tabulky v listingu určete, jest-li je pískovec skalních bloků hrubozrnný, střednozrnný, nebo jemnozrnný.
7) Povinný úkol. Vyfotografujte sebe, nebo svoji GPS či předmět s vaším nickem u skalní brány a foto přiložte k logu.
Do logu nedávejte foto plochy skalního bloku s dutinami. Jako nápovědu budeme foto mazat.
Odpovědi zašlete přes náš profil, poté se zalogujte. Pokud bude něco špatně, ozveme se vám. Logy, které nedodrží toto pravidlo, budou smazány.
Poté, co zjistíte odpovědi k této EC, neváhejte vystoupit na vrch Čáp, kde je krásný kruhový výhled z nové rozhledny a navíc keš Capi vrch GC1705B.
Zdroje:
- J. Rubín a kol.: Atlas skalních, zemních a půdních tvarů, Academia 1986
- foto Bubenik_cz
- poděkování kolegům z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR za konzultaci a korekturu textu